1/ ZMĚNY V PROVÁDĚNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB PO NOVELÁCH ZÁKONA 373/2011 Sb. a VYHLÁŠKY 79/2013 Sb.
Změny v zákonu 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách byly provedeny oproti našemu poslednímu výkladu těmito zákony 82/2015, 205/2015, 264//2016, 298/2016, 65/2017, 183/2017, 202/2017 a zákonem 310/2017 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 79/2013 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, byla novelizována vyhláškou 436/2017 Sb. Vzhledem k tomu, že výše uvedené novely mění některé dosud používané postupy, rozhodli jsme se znovu zrekapitulovat povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovnělékařskými službami.
Ve vlastním zákonu 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách lze označit za nejdůležitější tyto změny:
V nově vloženém§ 57a je řešena možnost zajišťovat některé součásti pracovnělékařských služeb tzv. „pověřeným poskytovatelem“ takto: Poskytovatel pracovnělékařských služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem podle § 54 odst. 2 písm. a), může některou součást pracovnělékařských služeb uvedených v § 53 odst. 1 zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen "pověřený poskytovatel") na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem;
Pokud si poskytovatel uzavře smlouvu na některé specifické součásti pracovnělékařských služeb u jiného poskytovatele, je třeba tuto eventualitu sjednat ve smlouvě se zaměstnavatelem (viz. Vzor smlouvy v příloze).
V § 59 odst. 1 písm. b) bod 1 se nezměnil text, takže zní: „zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem pracovního poměru“.
Takže vstupní prohlídka musí být vždy před vznikem pracovního poměru. Pracovní poměr vzniká podle § 36 ZP dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Např. pracovní smlouva byla uzavřena 26. 2. a pracovní poměr vzniká dnem 1. 3. Vstupní lékařská prohlídka musí být zajištěna před 1. 3.
Poznámka: z praktického hlediska doporučujeme provést vstupní lékařskou prohlídku raději před uzavřením pracovní smlouvy, protože budeme již před jejím uzavřením vědět, zda je zaměstnanec schopen práci vykonávat a nebudeme muset od smlouvy odstoupit v případě pozdějšího provedení vstupní prohlídky s negativním vyjádřením lékaře…
V § 59 se změnil odst. 2 takto: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.
Z této změny vyplývá, že zaměstnavatel musí vstupní lékařskou prohlídku uhradit vždy, když uzavře pracovněprávní vztah. Úpravou věty třetí totiž již není možné sjednat jiný způsob úhrady v případě uzavření pracovněprávního vztahu (např. až po uplynutí zkušební doby). Způsob úhrady je možno sjednat mezi zaměstnavatele a zaměstnancem, např. v nejbližším výplatním termínu…
Naopak podle věty třetí je možno sjednat, že zaměstnavatel uhradí vstupní lékařskou prohlídku i v případě neuzavření pracovněprávního vztahu (bude vhodné zejména u profesí, kterých je na trhu práce nedostatek...).
Vložením věty čtvrté se zaměstnavateli ukládá povinnost uhradit vstupní prohlídku k způsobilosti k práci v noci osobě ucházející o zaměstnání vždy, i když pracovněprávní vztah nevznikne!
V § 46 odst. 1 zákona je řešena možnost posuzované osoby podat do 10 pracovních dnů návrh na jeho přezkoumání, pokud s posudkem nesouhlasí. Nově se zde doplnila možnost vzdát se práva na přezkoumání posudku takto: Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku nebo záznam o ústním sdělení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace; záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.
Tuto variantu vzdání se práva na odvolání bychom doporučovali využít zejména u řidičů, kteří mohli řídit vozidlo až po uplynutí odvolací lhůty nebo zaměstnanců, kteří byli na prohlídku vysláni „těsně“ před uplynutím platnosti jejich předchozí prohlídky.
V novelizované vyhlášce 79/2013 Sb. (provedeno vyhl. 436/2017 Sb.), kterou se provádí některá ustanovení zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách jsou uvedeny zejména náležitosti smlouvy zaměstnavatele s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, druhy pracovnělékařských prohlídek, jejich četnost a obsah.
CO BY MĚLA SMLOUVA S POSKYTOVATELEM OBSAHOVAT?
Ve smlouvě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb by měl zaměstnavatel sjednat zejména tyto náležitosti:
rozsah pracovnělékařských služeb
povinnosti poskytovatele
povinnosti zaměstnavatele
ceny za poskytované služby
a dobu trvání smlouvy.
Jeden z možných vzorů smlouvy o zajišťování pracovně lékařských služeb je uveden v příloze tohoto čísla informačního servisu.
Podle § 9 prováděcí vyhlášky by se měli zaměstnanci podrobit těmto druhům pracovnělékařských prohlídek:
vstupní prohlídka (§ 10)
periodická prohlídka (§ 11)
mimořádná prohlídka (§ 12)
výstupní prohlídka (§ 13)
následná prohlídka (§ 14).
VSTUPNÍ PROHLÍDKA slouží k zjištění toho, zda je osoba ucházející se o zaměstnání způsobilá k výkonu předpokládané práce. Vstupní prohlídku je třeba provést vždy před uzavřením
- pracovního poměru,
- dohod mimo pracovní poměr, pokud je součástí těchto prací práce riziková nebo se jedná o mladistvého zaměstnance nebo v případě, že má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotním stavu uchazeče,
- vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona 373/2011 Sb.).
Vstupní lékařskou prohlídku je třeba provést též před převedením na jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, případně zařazení k výkonu rizikové práce nebo na noční práci.
PERIODICKÁ PROHLÍDKA by měla včas zjistit, zda nedošlo k zhoršení zdravotního stavu zaměstnance z důvodu vykonávané práce nebo věku.
Termíny pro provádění periodických prohlídek:
- u prací zařazených do první kategorie
1. jednou za 6 let nebo
2. jednou za 4 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na prohlídku podle bodu 1. Např. zaměstnanec byl na periodické prohlídce ve 47 letech. Na další půjde v 53 letech a potom vždy po čtyřech letech. Takto se bude postupovat i u dalších kategorií prací, jen po kratších dobách.
- u prací zařazených do druhé kategorie
1. jednou za 4 roky (dosud 5 let) nebo
2. jednou za 2 roky (dosud 3 roky) u zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
- u prací zařazených do kategorie druhé rizikové a třetí
prohlídka se provádí jednou za 2 roky
- u prací zařazených do čtvrté kategorie
prohlídka se provádí jednou za 1 rok.
Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví (při těchto pracích hrozí nemoc z povolání nebo jiná nemoc související s prací) se provádí
1. jednou za 4 roky nebo
2. jednou za 2 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
Periodická prohlídka se uskuteční i v jiné lhůtě, než je uvedeno výše, pokud orgán veřejného zdraví určí kratší termín pro její provedení nebo jiný právní předpis (např. zákoník práce) stanoví jinak. Zde se bude hlavně jednat o periodické prohlídky u zaměstnanců pracujících v noci (nově je termín u zaměstnanců pracujících v noci stanoven v příloze č. 2., a to jednou za 2 roky), mladistvé (pravidelně dle potřeby, nejméně 1x za rok - § 247 odst. 1 ZP) a o zaměstnance, kteří vykonávají práce uvedené v příloze č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. Podle přílohy č. 2 bude třeba např. zaměstnance pracujícího s arzénem a jeho sloučeninami posílat na periodickou prohlídku jednou za půl roku, pokud pracuje ve čtvrté kategorii prací nebo jednou za rok, pokud pracuje ve třetí kategorii prací.
Periodické prohlídky se dále provádějí podle § 11 odst. 5 vyhlášky v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo b) zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.
Toto bude aktuální zejména při opakovaném sjednávání dohod mimo pracovní poměr, pokud tyto doby přesáhnou lhůtu pro provedení periodické prohlídky
Podle § 11 odst. 6 vyhlášky je dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky, den vydání lékařského posudku na základě
1. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo 2. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti.
Např. lékařský posudek ze vstupní prohlídky byl vydán 29. 12. 2017 a zaměstnanec, který dovršil 50 let vykonává práci zařazenou v druhé nerizikové kategorii. Lhůta pro periodickou prohlídku je 2 roky a končí dne 29. 12. 2019. Zaměstnanec půjde na periodickou prohlídku v listopadu 2019 a lékařský posudek, že je zdravotně způsobilý je vydán dne 28. 11. 2019. I v tomto případě běží lhůta platnosti tohoto posudku do 29. 12. 2021 (k tomu, že byla lékařská prohlídka vykonána dříve se nepřihlíží – může vykonána v době nejdříve 90 dnů před koncem její platnosti).
MIMOŘÁDNÁ PROHLÍDKA se provádí v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci.
Mimořádná prohlídka se provádí, pokud
ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví
to vyžaduje zvýšená zdravotní náročnost pracovních podmínek
došlo ke zhoršení pracovních podmínek
bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu
byla při periodické prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která vyžaduje kratší interval provedení prohlídky, než je interval periodické prohlídky
byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první
byl výkon práce přerušen v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví
byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.
Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.
Zde může paradoxně dojít k situaci, že lékař v době těchto 5 pracovních dnů vystaví posudek s negativních závěrem, tj. že zaměstnanec není schopen práci vykonávat. V tomto případě se ale zaměstnavatel nedopustil žádného porušení povinností, protože postupoval v souladu s vyhláškou…
Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě
- žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance
- informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření o zhoršení zdravotního stavu zaměstnance.
Podle nového odst. 6 § 12 vyhlášky platí, že Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
Tato změna je velice rozumná, protože nebude muset dojít k mimořádné prohlídce a za několik málo dnů k periodické prohlídce. Zaměstnavatel by měl pouze v žádosti o periodickou prohlídku uvést, aby byla provedena i vyšetření potřebná k mimořádné lékařské prohlídce. Toto bude aktuální zejména při návratu zaměstnankyně z mateřské a poté rodičovské dovolené.
V případě, že je mimořádná prohlídka prováděna z důvodu zhoršení pracovních podmínek, nemoci delší než 8 týdnů nebo v důsledku úrazu s těžkými následky není třeba vyžadovat výpis ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele, pokud od vydání posledního posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců.
VÝSTUPNÍ PROHLÍDKA se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce (do 15. 12. 2017 se prováděla pouze na základě žádosti zaměstnance nebo pokud tak stanovil jiný zákon). Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře vyžadovat.
Podle odst. 2 § 13 Výstupní prohlídka se provádí
a) při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, 2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo 3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, b) před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo c) pokud tak stanoví jiný právní předpis. Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.
Podle odst. 3 § 13 se výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního vztahu dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.
NÁSLEDNÁ PROHLÍDKA se provádí u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele pracovali v takových pracovních podmínkách, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení výkonu práce. Jak často a u kterých prací by se měly následné prohlídky provádět je uvedeno v příloze č. 2 Vyhlášky 79/2013 Sb. Např. při pracích s arzénem a jeho sloučeninami je třeba chodit na následné prohlídky jedenkrát za 2 roky, pokud v tomto prostředí (tj. s arzénem) pracoval zaměstnanec alespoň 5 let.
Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky je základní vyšetření. Toto základní lékařské vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření, která nařídil orgán ochrany veřejného zdraví nebo jsou stanoveny přílohou č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb. Např. při práci s olovem a jeho sloučeninami je třeba provést, kromě základního vyšetření, ještě krevní obraz, diferenciální rozpočet a kreatinin.
V § 15 vyhlášky je uvedeno, jaké náležitosti musí obsahovatžádost o provedení pracovnělékařské prohlídky:
- identifikační údaje zaměstnavatele
- identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání
- údaje o pracovním zařazení nebo předpokládaném zařazení zaměstnance, druh práce, režim práce a informace o rizikových faktorech ve vztahu k vykonávané práci
- druh požadované pracovnělékařské prohlídky
- důvod k provedení prohlídky.
Jeden z možných vzorů žádosti o pracovnělékařskou prohlídku je přílohou tohoto čísla informačního servisu.
Na základě této žádosti zaměstnavatele vydá poskytovatel pracovnělékařských služeb lékařský posudek, který musí obsahovat údaje uvedené v § 17 vyhlášky. Nejdůležitější je pochopitelně údaj o posudkovém závěru, podle kterého se bude řídit zaměstnavatel. Podle § 43 odst. 4 zákona lze posudkový závěr, že je osoba zdravotně nezpůsobilá uvést pouze v případě vstupní lékařské prohlídky. V ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.
V příloze č. 1 vyhlášky jsou uvedeny doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Minimální čas potřebný k zajištění vstupní lékařské prohlídkynapř. u prací s nízkou náročností práce je 40 minut. U prací zařazených do druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie je minimální čas na vstupní prohlídku 60 minut. Podle těchto časů se bude potom odvíjet lékařem fakturovaná částka.
Na poradenství a dohled nad pracovními podmínkami je minimální čas stanoven na jedno pracovní místo za rok v délce 8, 15 resp. 30 minut podle náročnosti práce. Tzn., že pokud má zaměstnavatel 60 zaměstnanců zařazených do první kategorie prací, měl by lékař u tohoto zaměstnavatele strávit alespoň 480 minut, což je 8 hodin za rok.
Je-li počet pracovních míst u zaměstnavatele nižší než 10 osob, stanoví se minimální čas určený nejméně pro 5 pracovních míst při nízké a střední náročnosti a pro 10 pracovních míst při vysoké náročnosti práce. Tzn., že u zaměstnavatele s nízkou náročností práce by na poradenství a dohled mělo být vyčleněno nejméně 40 minut ročně (8x5).
