• odvolávkách na zařízení pracovnělékařské péče, která ovšem ještě nefungují, protože zákon nebyl dosud schválen. Zde se vrací ZP k termínu používanému do konce roku 2006 tj. „zařízení závodní preventivní péče“
• § 170 odst. 3, kde se čtvrtinové zahraniční stravné poskytne při pracovní cestě, která trvala 6 hodin a méně (dosud „nejméně 6 hodin“) apod.

   se změnily i některé další ustanovení, která nemají charakter technické novely.

   Ze zásadních změn důležitých pro naši práci se jedná o tyto změny:

• zkušební doba (§ 35)

   Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Tzn., že zkušební doba začíná běžet již ode dne vzniku pracovního poměru a nikoliv po dni vzniku pracovního poměru jako bylo v ZP dosud.
   Dále se doplnilo, že zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. V odst. 2 se změnil text takto: „o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje“. Z toho vyplývá, že v případě onemocnění zaměstnance se zkušební doba prodlouží o dobu nemoci. Tím odpadnou jakékoliv pochybnosti, jestli musí být maximálně 3 měsíce nebo se může prodloužit o překážky v práci.

• změna pracovního poměru (§ 40)

   V § 40 odst. 1 se doplnila věta, že „za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru“. Tzn., jestliže měl zaměstnanec sjednán pracovní poměr a poté bude jmenován na vedoucí místo, bude se jednat o změnu pracovního poměru, se kterou musí souhlasit obě strany.

• právo na odstupné při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance pro nevyplacení mzdy (§§ 56 a 67)

   V § 56 se zrušil odst. 2, který řešil poskytnutí odstupného při nevyplacení mzdy do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Odstupné se v tomto případě poskytuje i nadále, protože byla tato povinnost přesunuta do § 67 odst. 1.

• další změny při poskytování odstupného (§§ 67 a 68)

   V § 67 odst. 1 se doplnila věta, podle které odstupné ve výši dvanáctinásobku nenáleží, jestliže se zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání podle § 367 odst. 1.
   Podle upraveného § 68 odst. 1 nebude zaměstnanec povinen vrátit odstupné v případě, že u něho nastoupí na dohodu o provedení práce. Tzn., že povinnost vracet odstupné bude pouze pokud nastoupí do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti.

• změna v délce pracovní doby (§§ 79 a 79a)

   V § 79 odst. 2 písm. d) se zrušilo, že pracovní doba mladších 18 let je 30 hodin týdně a směna nesmí překročit 6 hodin. Vložený § 79a říká, že „u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně“.
   Z toho vyplývá, že zaměstnanci mladší 18 let mohou pracovat opět 40 hodin týdně a délka směny nesmí překročit 8 hodin. Podle našeho názoru mohou 40 hodin pracovat i zaměstnanci mladší 16 let, což nemohli před vydáním nového ZP...

• rovnoměrné rozvržení pracovní doby (§ 82)

   Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin. Z tohoto upřesněného vymezení rovnoměrného rozvržení pracovní doby už by neměly vznikat žádné pochybnosti, kdy se jedná o rovnoměrné a kdy o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

• jiná úprava pracovní doby (§ 84a)

   Byla-li sjednána jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Z tohoto vyplývá, že délka směny v žádném pracovním režimu nesmí překročit 12 hodin. Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.

• pružná pracovní doba (§ 85)

   Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.
Toto maximální čtyřtýdenní vyrovnávací období platí pro rovnoměrné i nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

• konto pracovní doby (§ 86)

   K uplatnění konta pracovní doby již nebude třeba předchozího souhlasu jednotlivých zaměstnanců. Stačí rozhodnutí zaměstnavatele ve vnitřním předpisu nebo ujednání v kolektivní smlouvě a souhlas zaměstnanců není potřeba.

• přestávky v práci (§ 88 odst. 2)

   „Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut“. Dosud musela být každá přestávka alespoň 15 minut, tzn., že šlo poskytnout dvě přestávky 15 minut. Nově bude možno poskytnout např. 3 přestávky, kdy jedna bude 15 minut, druhá 10 minut a třetí 5 minut.

• doba odpočinku v zemědělství (§ 90a a § 92 odst. 4)

   Z nově vloženého § 90a vyplývá, že zaměstnancům při sezónních pracích v zemědělství, kterým byl zkrácen odpočinek mezi dvěma směnami na 8 hodin, může být prodloužen v období následujících 3 týdnů po jeho zkrácení a nikoliv již následující den. Tímto se legalizuje např. práce obsluhy kombajnu, která má odpočinek mezi směnami několik dnů resp. týdnů kratší než 12 hodin a který jim není hned následující den prodloužen…
   Nepřetržitý odpočinek v týdnu může být poskytnut tak, že za období 3 týdnů bude činit celkem alespoň 105 hodin a při sezónních pracích za období 6 týdnů alespoň celkem 210 hodin.

• mzda za práci přesčas (§ 114)

   V § 114 byl doplněn odst. 3, který umožňuje u vedoucích zaměstnanců sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu stanoveného v § 93 odst. 2 (150 hodin) sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě by už dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepříslušelo.
   Toto sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas lze provést pouze u vedoucích zaměstnanců uvedených v § 73 odst. 3. Maximálně lze přihlédnout k 150 hodinám práce přesčas.
   POZOR: u zaměstnavatelů státní sféry nebyla v § 127 obdobná změna provedena, tzn., že těmto zaměstnancům musí být veškerá práce přesčas proplácena.

• mzda za práci v noci (§ 116)

   V § 116 se říká, že za práci v noci přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně 10% průměrného výdělku. Nově se doplnilo, že jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Tzn., že pokud bude v KS uvedeno, že příplatek za hodinu práce v noci činí 6 Kč, poskytne se tato výše bez ohledu na průměrný výdělek jednotlivých zaměstnanců.

• mzda za práci v sobotu a neděli (§ 118)

   Minimální výše příplatku činí i nadále 10% průměrného výdělku, ale nově se doplnilo, že jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Dosud musel být vždy příplatek minimálně 10% průměrného výdělku. Tzn., že nově lze v KS stanovit příplatek za práci v sobotu a neděli např. ve výši 10 Kč za hodinu a je vše v pořádku.

• plat za práci přesčas (§ 127)

   Za hodinu práce přesčas bude náležet i část příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, která se do 31. 12. 2007 neposkytovala.

• mzda a plat při převedení na jinou práci (§ 139)

   V případě převedení na jinou práci bude náležet doplatek do průměrného výdělku jen v případech převedení z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) a d) a dále v § 41 odst. 4 nebo 5.

• odměna za pracovní pohotovost (§ 140)

   Za dobu pracovní pohotovosti bude zaměstnanci příslušet vždy odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Možnost sjednání jiné výše odměny v kolektivní smlouvě byla od 1. 1. 2008 zrušena.

• výplata mzdy (§ 142 odst. 5)

   Při výplatě mzdy se doplnilo, že ji lze vyplatit jen na základě plné moci manželovi nebo partnerovi zaměstnance.

• škoda na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí (§ 268 odst. 2 a 3)

   Právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik zaměstnanec neohlásí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

• pracovněprávní vztah mezi partnery (§ 318)

   Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout nejen mezi manžely ale nově také mezi partnery.

• zjišťování průměrného výdělku při kontu pracovní doby (§ 354 odst. 4)

   Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (tj. nejdéle 26 resp. 52 týdnů). Tzn., že při uplatnění konta pracovní doby bude rozhodným obdobím vždy 12 kal. měsíců před začátkem vyrovnávacího období. Dosud se tento výpočet používal pouze k určení stálé mzdy.

• jednorázové odškodnění pozůstalých (§ 378 odst. 1)

   V § 378 se doplnilo, že jednorázové odškodnění ve výši 240000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

• zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody ( § 382 odst. 1)

   Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

• z přechodných ustanovení zákona 362/2007 Sb. vyplývají tyto povinnosti

   Pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem. Právní úkony učiněné přede dnem nabytí tohoto zákona se však řídí dosavadními právními předpisy, i když jejich účinky nastanou až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Např. pokud budeme odškodňovat pracovní úraz vzniklý v roce 2007 až v roce 2008, nemůžeme zjišťovat průměrný výdělek z předchozího kalendářního roku, i když by to bylo pro zaměstnance výhodnější.
   Zaměstnanci, kterému byla dána výpověď podle § 52 písm. d) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude náležet odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, i když zaměstnavatel prokáže, že úraz nezavinil! Zde se jedná o výpověď ze zdravotních důvodů, jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
   Zaměstnanec, jemuž byla dána výpověď před účinností tohoto zákona a který obdrží odstupné a poté nastoupí zpět do pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli, bude muset odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit, a to i v případě, že by nastoupil na dohodu o provedení práce. Až u výpovědí po 1. 1. 2008 nebude muset odstupné vracet v případě, že nastoupí k témuž zaměstnavateli na dohodu o provedení práce.

• Změny v dalších zákonech provedené zákonem 362/2007 Sb.

   Tento zákon změnil mimo jiné i zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů, kde se u příjmů, které nejsou předmětem daně (§ 6 odst. 7 písm. a) změnil text takto:
předmětem daně nejsou......
   „náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP......“.
   V tomto paragrafu se uvádí všechny, dříve zde uvedené skupiny zaměstnanců tzv. „státní správy“. Tzn., že předmětem daně v podnikatelské sféře nebudou u zaměstnance i nadále cestovní náhrady do výše, která je uvedena v §§ 173 až 180 ZP. Tj. např. stravné až do výše horní hranice rozpětí, která platí pro tyto zaměstnance státní sféry (58 až 69 Kč...).