• v § 5 odst. 1, kde se říká, že „při stanovení denního vyměřovacího základu… se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období“.

   Tato změna reaguje na to, že za první 3 dny pracovní neschopnosti nebude náležet nemocenské. Pokud bude náležet za část dne příjem, tento den se nebude zahrnovat do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

• zrušení § 24 znamená, že zaměstnanci, který měl za první den pracovní neschopnosti nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby se již neposkytne nemocenské v poměrné výši za tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem.

   Zde se opět reaguje na změnu v zákonu o NP, kde se nemocenská za první 3 dny pracovní neschopnosti neposkytuje. Tzn., že zaměstnanec za tento den obdrží pouze poměrnou část mzdy. Tento den se ale bude započítávat do prvních 3 dnů pracovní neschopnosti.

• v § 41 odst. 3 se mezi zaměstnance, kteří se nepovažují za „zaměstnance jinak osamělého“ ti kteří nežijí s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

   Tzn., že pokud bude žít zaměstnanec s partnerem, bude mu náležet podpora při OČR pouze 9 kalendářních dnů.

• v § 47 odst. 3 se doplnilo, že v mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje i v případě, jestliže je zaměstnankyně převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám v době kojení

   Zde se rozšířil okruh, kdy se poskytuje vyrovnávací příspěvek v mateřství na práce zakázané v době kojení. Dosud se poskytoval pouze u prací zakázaných matkám do konce devátého měsíce po porodu.

   Vyhláškou 327/2007 Sb. se mění vyhláška 165/79 Sb. o nemocenském pojištění… v některých zvláštních případech. Z důležitých změn se jedná o tyto změny:

• zrušením oddílu čtvrtého (§§ 18 až 27) se zrušila specifická úprava pro výpočet dávek NP pro „zaměstnance na nepravidelnou výpomoc“.

   Podle výkladů pracovníků MPSV a ČSSZ už „nepravidelná výpomoc“ neexistuje několik let i přesto, že v zákonu tato ustanovení zůstala zachována. Je pravdou, že zákoník práce nikdy neznal sjednání pracovněprávního vztahu na nepravidelnou výpomoc. Tento termín byl používán pouze v nemocenském pojištění…
   Bude zajímavé sledovat, jak se pracovníci MPSV a ČSSZ postaví k zjišťování denního vyměřovacího základu u zaměstnanců, kteří budou mít sjednán pracovní poměr např. takto: „bude pracovat v době čerpání dovolené a v době překážek v práci zaměstnanců střediska X“ nebo „bude pracovat v době svého studijního volna (soboty, neděle, svátky a jiné dny, kdy není výuka)“. Podle výkladu některých právníků se jedná v těchto případech o konkrétně rozvrženou pracovní dobu a nejedná se o případy, kdy by „pracoval dle potřeb organizace“...

• v § 30 se změnil text odst. 1, který řeší zjišťování denního vyměřovacího základu u členů družstev takto:

   „Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona o NP se do vyměřovacího základu člena družstva zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto měsíce“.
   Tento text byl vložen z toho důvodu, že u členů družstev se zjišťování denního vyměřovacího základu odkazovalo na výpočet u zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc (§ 21), který byl touto novelou.
   Vzhledem k tomu, že podle §§ 33, 72 a 85 se ustanovení § 30 vztahuje i na společníky a jednatele s.r.o. a komanditisty k.s., zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti a dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, použije se stejný způsob zjišťování denního vyměřovacího základu i pro tyto skupiny pojištěnců.

• v § 51 odst. 3 se změnila výše peněžité pomoci u studentek a žákyň takto:

   Nově bude poskytována peněžitá pomoc těmto studentkám ve výši 254 Kč za kalendářní den. Tzn., že v měsíci, který má 30 kalendářních dnů, bude poskytnuta peněžitá pomoc 7620 Kč (254x30).

• Podle přechodného ustanovení se u zaměstnance v pracovním poměru, který se považoval podle právních předpisů platných do 31. 12. 2007 za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc, postupuje při zahrnování započitatelných příjmů podle předpisů platných do 31. 12. 2007.

   Tato situace by podle vykladačů z MPSV v roce 2007 vůbec neměla nastat, přesto ji zde jistí přechodným ustanovením…