8/ DALŠÍ DOTAZY K REFORMĚ VEŘEJNÝCH FINANCÍ
Poskytujeme členům představenstva v a. s. vozidla k služebnímu a soukromému užívání. Někteří jsou zároveň našimi zaměstnanci, někteří jsou pouze členy představenstva a pracují v jiné firmě. Je třeba od 1. 1. 2008 z takto poskytnutého vozidla odvádět pojistné na SZ a VZP?
. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo poskytnuto v zaměstnání, které nezakládá účast na NP, nebude se z této částky odvádět pojistné na SZ. Pro účely zdravotního pojištění se jedná o příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. c) a tudíž se z něho bude toto pojistné odvádět. Pro účely daně z příjmů se tudíž bude navyšovat základ daně o pojistné na VZP, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe.
Jak se má navyšovat na „superhrubou mzdu“ u pojistného na SZ, když výpočet pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe není v zákonu 589/92 Sb. řešen? Zde se říká, že pojistné zaměstnavatele je 26% ze součtu vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců.
. Podle výkladu pracovníků MF by se mělo spočíst 26% z vyměřovacího základu zaměstnance. Tuto částku vzít na dvě platná desetinná místa (§ 46a zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků) a navýšit o ni zdanitelný příjem zaměstnance. Při výpočtu zálohové daně se superhrubá mzda zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru a při výpočtu srážkové daně se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů.
Máme člena statutárního orgánu, který nemá podepsané prohlášení k dani a pobírá měsíčně odměnu za členství ve statutárním orgánu 20000 Kč a kromě toho má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na zajištění některých úkolů pro naši společnost, na kterou má odměnu 5000 Kč měsíčně. Jak se u tohoto zaměstnance vypočte daň od 1. 1. 2008?
. Tento zaměstnanec má i po reformě tzv. „dvojí základ daně“, protože ze statutární odměny musí být odvedena vždy zálohová daň a z příjmu do 5000 Kč při nepodepsaném prohlášení se musí odvést srážková daň 15%. Pokud by měl podepsané prohlášení k dani, příjmy by se pro účely daně sčítaly.
Jak se bude od roku 2008 postupovat při zdanění příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, když si zaměstnanci část sami platí a část jim přispívá zaměstnavatel? Např. zaměstnanec si platí na penzijní připojištění částku 1500 Kč měsíčně a zaměstnavatel mu přispívá 700 Kč měsíčně a na soukromé životní pojištění si platí zaměstnanec částku 10000 Kč ročně a zaměstnavatel mu přispívá 8000 Kč ročně.
. Zde je třeba rozlišit příspěvek zaměstnavatele a vlastní platbu zaměstnance. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění je v roce 2008 osvobozen od daně, pokud jeho výše nepřekročí v součtu obou příspěvků částku 24000 Kč za rok. Jestliže budete přispívat ve stejné výši jako dosud, obdrží zaměstnanec příspěvek v celkové výši 16400 Kč (700x12)+8000), což je méně než 24000 Kč a nebude se z toho odvádět ani daň z příjmů, ani pojistné. Částky, které si platí sám zaměstnanec na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, si může odečíst jako nezdanitelné částky v rámci ročního zúčtování záloh do maximální výše 12000 Kč na penzijní připojištění a 12000 Kč na životní pojištění.
Jaký vliv budou mít nezdaněné částky (dary, úroky, penzijní apod.) na výpočet roční daně v roce 2008? Slyšeli jsme, že se jejich vliv sníží?
. Vliv nezdaněných částek se v roce 2008 skutečně sníží, protože tím, že je stanovena jednotná daň 15%, bude snížení základu daně např. o 10000 Kč představovat pro zaměstnance úsporu na dani vždy pouze 1500 Kč. Dosud byla tato úspora podle pásma daně, ve kterém byly příjmy zaměstnance, tj. od 12% až do 32%. Takže maximálně mohl zaměstnanec ušetřit na dani z 10000 Kč částku 3200 Kč.