Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na slevy na dani, které v průběhu roku neuplatnil.

• do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.

   Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (vzor č. 14 nebo 15). Vzor č. 15 má oproti vzoru 14 navíc bod 16, kde je uvedena „přeplacená částka na daňovém bonusu v rámci ročního zúčtování záloh“. Vzor č. 15 by se měl vždy použít u zaměstnance s dětmi a bonusem, kterému bylo provedeno roční zúčtování záloh a on se dodatečně rozhodne podat daňové přiznání např. na společné zdanění manželů.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat prohlášení k dani

   Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem do 5000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.

   Dříve tam byly děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
Ostatní podmínky u darů zůstávají beze změn tj.

• úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem - pojistné = základ daně) anebo činí alespoň 1000 Kč

   Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru.

• v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně Tzn., že pokud má někdo základ daně 150 tis. Kč, můžeme mu odečíst maximálně 15000 Kč a
• poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn D-300)
• hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn D-300).

• U ODPOČTU ÚROKŮ došlo rovněž k jediné změně a opět vyplývá z reformy a opět zpětně

• v § 15 odst. 4 nahradila slova „nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí“ slovy „splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb“.

   Od 1. 1. 2007 začal platit zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a některé menší stavby se můžou užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu. Pokud stavební úřad nezakáže užívání stavby, může se užívat. Takže užívat se musí bytová potřeba k trvalému bydlení buď po kolaudaci nebo po oznámení stavebnímu úřadu.
V těchto případech tedy jako u ostatních bytových potřeb nově postačí čestné prohlášení zaměstnance, které učiní v Prohlášení k dani (v žádosti o roční zúčtování záloh), kde uvede, „že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4 ZDP“. Novou právní úpravou je odpovědnost za řádné užívání bytové potřeby k trvalému bydlení přenesena na zaměstnance.
Jinak zůstává v platnosti odpočet úroků maximálně 300 tis. Kč za rok…

• U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ se v rámci ročního zúčtování nic nemění tj. částka nad 6000 Kč, maximálně lze odečíst částku 12 tis. Kč - maximum při vlastní platbě zaměstnance 18000 Kč

   POZOR: roční zúčtování za rok 2007 nelze provést u zaměstnance, který v roce 2006 uplatňoval odpočet nezdaněné částky na penzijní připojištění vyšší než 6000 Kč a v roce 2007 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2007 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v roce 2006. Pokud nebyla částka vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.

• U SOUKROMÉHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ nedochází rovněž k žádné změně, tj. částka, kterou lze odečíst činí 12 tis. Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

• U odpočtu ZAPLACENÝCH ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ rovněž nedochází ke změně, tj. odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.

   Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/06 až XI/07 se zdanitelnými příjmy roku 2007.

• Úplně novou nezdanitelnou částku je odpočet „ÚHRAD ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“, který bude možné provést poprvé až ve zdaňovacím období roku 2007.

   Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj.
   Vzhledem k tomu, že účinnost zákona 179/2006 Sb. je až od 1. 8. 2007, můžou si zaměstnanci uplatnit odpočet těchto úhrad pouze v případě, že platbu provedli až po účinnosti tohoto zákona, tj. po 1. 8. 2007. Potvrzení s termínem platby před tímto datem by se nemělo v žádném případě uplatnit jako nezdanitelná částka.
   Pokud používáte ještě u některých zaměstnanců vzor č. 16 Prohlášení k dani je třeba, aby zaměstnanec, který chce uplatnit zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, do tohoto prohlášení vložil list, kde by uvedl to, co je na vzoru č. 17 k ověřování…

   U SLEV NA DANI PODLE § 35ba odst. 1 došlo oproti roku 2006 pouze k jediné změně, a to u slevy na manžela (manželku), kde se do příjmů druhého z manželů nezahrnují dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a sociální služby (dříve zde bylo pouze dávky a služby sociální péče). Tzn., že nově se nezahrnou dávky poskytované podle zákonů platných od 1. 1. 2007, a to

• zákon o sociálních službách
• zákon o pomoci v hmotné nouzi
• zákon o sociálním zabezpečení.

   UPOZORNĚNÍ: do vlastních příjmů druhého z manželů, pro posouzení nepřekročení částky 38040 Kč, se příspěvek na péči nezahrnuje, pokud jej tento manžel sám pobírá. Jestliže by ale druhý z manželů pečoval o osobu, která tento příspěvek pobírá a tato osoba mu tento příspěvek poskytovala, tak by se do vlastních příjmů druhého z manželů zahrnul.
Výši jednotlivých slev na dani najdete ve všech námi vydávaných pomůckách (Abecedník nebo Démoník).
   POZOR: poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 1. 1. 2007 si budou moci za rok 2007 uplatnit slevu na poplatníka jen v případě, že výše jejich starobního důchodu nepřekročila 38040 Kč. Bez jakéhokoliv omezení se u nich sleva na poplatníka uplatní až v roce 2008. Ostatní řádně prokázané nezdaněné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě si může poživatel starobního důchodu za rok 2007 uplatnit, tj. dary, úroky, penzijní připojištění, životní pojištění, odborové příspěvky, ale i daňové zvýhodnění na vyživované dítě…

   Je nový tiskopis „VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ… za rok 2007“ - VZOR 12
Má 31 řádků oproti 29 v roce 2006.
Nově je vložena řádka 9. - zde se uvede částka za „úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“ - díky tomu se ostatní řádky posunuly, takže výpočet daně u těch, kteří nemají děti končí až řádkou 22. (v loňském roce to byla 21).
NOVĚ JE VLOŽENÁ ř. 31 rozděluje „kompenzaci vzniklých rozdílů…“ z ř. 30, na to, co je

• a) přeplatek na dani po slevě
• b) doplatek na daňovém bonusu

   Údaje z ř. 31 písm. a) se uvedou do „Vyúčtování daně za rok 2008“ na str. 1 na řádek označený „06“
   Údaje z ř. 31 písm. b) se uvedou v témže tiskopise na řádek označený „06a“.
   Pro naši práci je to také důležitý údaj, protože údaje z písm. a) se uvedou do příjmů pro účely zjištění nároku na dávky SSP, kdežto údaj pod písm. b) se do příjmů pro dávky SSP neuvádí (doplatek na daňovém bonusu se do příjmů nezahrnuje…)
   Příklad: zaměstnanec měl měsíční zdanitelný příjem 30 tis. Kč jen ve dvou měsících roku 2007 a po zbytek roku byl v pracovní neschopnosti. Tento zaměstnanec má tři děti. Nárok na daňový bonus u něho v měsících, kdy pracoval nevznikl, protože daňové zvýhodnění bylo uplatněno formou slevy na dani. Jeho roční daňová povinnost byla 7200 Kč a ta se vynulovala slevou na poplatníka (7200 Kč), takže daň po slevě je u tohoto poplatníka nulová

   Tomuto zaměstnanci by se vyplatila celkem částka 25538 Kč, a to vrátil by se mu přeplatek na dani 7538 Kč a obdržel by doplatek na daňovém bonusu ve výši 18000 Kč. Částka 7538 Kč by se uvedla do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, částka 18000 Kč nikoliv.
V případě zaměstnance se zdanitelným příjmem do 48000 Kč (tj. do 6-ti násobku minimální mzdy), kterému by nevznikl nárok na daňový bonus, by bylo vhodnější, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů…

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže a může uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat daňové přiznání.
Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (7200 Kč) a sleva na dani na studenta (2400 Kč), případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 1. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží. V případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může podat daňové přiznání a uplatnit si odpočty na manželku nebo invalidity a daňové zvýhodnění na dítě.

   POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání.

• SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

   Naposledy za rok 2007 se bude moci uplatnit společné zdanění manželů… Od roku 2008 ztrácí smysl, protože bude jednotná daň 15% - zrušení společného zdanění je kompenzováno zvýšením slevy na druhého z manželů na 24840 Kč.
JAKÉ JSOU PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ?

• musí se jednat o manžele, tzn., že nelze společné zdanění uplatnit u druha a družky. K splnění podmínky manželství stačí, když sňatek uzavřeli 31. 12. 2007
• musí vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Rovněž zde je třeba, aby se rodičům dítě narodilo alespoň do konce roku. Pokud by se narodilo až 2. 1. 2008, nelze za rok 2007 společné zdanění uplatnit. Pro společné zdanění stačí, že dítě bylo vyživovaným jen po část zdaňovacího období

• každý z manželů si bude muset podat daňové přiznání

   POZOR: v případě, že jeden z manželů má příjmy nižší než 38040 Kč (např. je na RD), můžou si manželé uplatnit i slevu na dani na manžela(manželku) ve výši 4200 Kč, pokud manželství trvalo po celý rok.

   KDY NEJDE SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ UPLATNIT?
Podle odst. 4 § 13a nelze společné zdanění manželů uplatnit v těchto případech

• alespoň jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou
• alespoň jeden z manželů má povinnost stanovit si minimální základ daně

   V souvislosti s povinností stanovit si minimální základ daně se objevily některé pochybnosti, zda se uvedené vztahuje na všechny poplatníky s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a, b) a c), i když podle § 7c odst. 3 a 4 se na některé skupiny poplatníků minimální základ daně nevztahuje (např. při zahájení nebo ukončení podnikání, poživatelům důchodů, rodičovského příspěvku, studentům apod.). Podle našeho názoru by např. u poživatele rodičovského příspěvku, který podniká, bylo možno společné zdanění uplatnit, protože se na něho minimální základ daně nevztahuje.

• alespoň jeden z manželů si uplatňuje druhého z manželů jako spolupracující osobu nebo uplatňuje výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (§ 14).

   Zjednodušeně řečeno, společné zdanění nebudou moci uplatnit manželé, z nichž jeden podniká a má některou z uvedených situací (paušální daň, minimální základ daně nebo je spolupracující osobou).
   POZOR: u zaměstnanců, kteří podnikají a jejichž příjmy z podnikání a ze zaměstnání v součtu přesáhnou minimální základ daně, se může společné zdanění uplatnit. Ten, kdo má pouze příjmy ze zaměstnání, může společné zdanění uplatnit vždy.

   SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ
V případě, že jeden z manželů je daňovým nerezidentem ČR, mohou manželé uplatnit společné zdanění tehdy, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů. Je to obdoba toho, co platí pro daňového nerezidenta, který chce uplatnit nezdaněné částky na druhého z manželů a invalidity a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

• MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ U PODNIKATELŮ

   Letos naposledy se setkáme s minimálním základem daně u podnikatelů.
Minimální základ daně v roce 2007 bude činit 120800 Kč. Tento minimální základ daně nebude ale platit pro všechny OSVČ, protože se nevztahuje např.

• na poživatele důchodů,
• studenty,
• poživatele rodičovského příspěvku apod.
• dále se jej nemusí obávat ani podnikatelé, kteří jsou zároveň zaměstnanci, protože u nich by se uplatnil pouze v případě, že úhrn příjmů ze zaměstnání a z podnikání by byl nižší než částka 120800 Kč.

• TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

   Pro podání daňového přiznání za rok 2007 je třeba použít vzor č. 14, který má 5 příloh. Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, vyplní pouze základní tiskopis bez příloh. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 nebo 4 a pro uplatnění společného zdanění manželů se použije ještě příloha č. 5.

• DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

   Musíme zaměstnanci srazit příspěvky na penzijní připojištění, které jsme mu v roce 2007 poskytli a on smlouvu v roce 2007 vypověděl a nechal si vyplatit odbytné?

   V případě, že zaměstnanec vypověděl v roce 2007 smlouvu o penzijním připojištění bez nároku na penzi, nelze roční zúčtování provést. Předpokládáme, že jste poskytování příspěvků zastavili v měsíci, kdy zaměstnanec smlouvu vypověděl. Příspěvky za měsíce, kdy smlouva trvala, se nemusí od zaměstnance vybrat zpět, protože budou podléhat srážkové dani 25%, kterou musí z příspěvků zaměstnavatele odvést penzijní fond. Srážkové dani z příjmů budou podléhat veškeré příspěvky zaměstnavatele poskytnuté po 1. 1. 2000.

   Zaměstnanec, kterému ještě není 60 let, vypověděl smlouvu o penzijním připojištění a obdržel jednorázové vyrovnání. Zároveň si uzavřel s penzijním fondem novou smlouvu, ve které jsou splněny podmínky uvedené v zákonu o penzijním připojištění (60 měsíců platit příspěvek a výplata nejdříve v roce dosažení 60 let). Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh? Může si uplatnit nezdanitelnou částku za vlastní platby na penzijní připojištění?

   U tohoto zaměstnance se nejedná o porušení podmínek penzijního připojištění, protože mu bylo vyplaceno jednorázové vyrovnání a nikoliv odbytné. Pravděpodobně měl sjednanou smlouvu o penzijním připojištění ještě dle podmínek platných do 31. 12. 1999, kde stačilo pro nárok na výplatu penze nebo jednorázového vyrovnání dosáhnout věku 50 let. Pokud splní ostatní podmínky pro provedení ročního zúčtování, je možné jej u něho provést, vč. případného odpočtu jím zaplacených příspěvků nad 6000 Kč v roce 2007.

   Členem představenstva v naší a. s. byl v roce 2007 občan Irska, který byl v ČR daňovým nerezidentem. V průběhu roku pobíral odměny za výkon funkce a bylo mu poskytováno vozidlo k služebnímu a soukromému užívání. Jakým způsobem se budou jeho příjmy danit?

   Příjmy plynoucí daňovému nerezidentovi za členství ve statutárním orgánu mají podle § 22 odst. 1 písm. g bodu 6 zdroj na území ČR a podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 podléhají srážkové dani ve výši 25%.

   Zaměstnanec nám předložil novou smlouvu na soukromé životní pojištění platnou od 12. 6. 2007, ke které má na potvrzení uvedeno, že si zaplatil v roce 2007 částku 75612 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že si platí měsíčně částku 1000 Kč na soukromé životní pojištění. Můžeme mu udělat roční zúčtování a odečíst celou částku 12000 Kč? V předchozích letech si u nás žádný odpočet na životní pojištění neuplatňoval.

   V tomto případě bude možné roční zúčtování záloh za rok 2007 provést a odečíst celých 12000 Kč. Zaměstnanec měl pravděpodobně dříve uzavřenu smlouvu, která nesplňovala podmínky soukromého životního pojištění pro nárok na odpočet a z této staré smlouvy si nechal převést prostředky na novou smlouvu, což pojišťovny považují za jednorázový vklad a zahrnují jej do zaplaceného pojistného za rok 2007. Kdyby si ale zaměstnanec uplatňoval odpočty již ze staré smlouvy (tzn., že splňovala podmínky soukromého životního pojištění), nebylo by možné mu odečíst celou částku 12000 Kč, ale jen poměrnou část za měsíce, ve kterých si v roce 2007 prokazatelně platil pojistné. Zde by se jednalo o částku 6000 max. 7000 Kč, protože smlouvu uzavřel od června 2007.

  K dalším aktuálním problémům a dotazům souvisejících s provedením ročního zúčtování za rok 2007 se vrátíme ještě v následujícím čísle informačního servisu.