4/ MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD A ODVOD ZÁKONNÉHO POJIŠTĚNÍ

   Jaký bude mít dopad na zákonné pojištění podle vyhl. 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zavedení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ? Podle našeho názoru by se mělo počítat dle § 12 odst. 2 vyhlášky, kde se říká "pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na SZ dle zvláštního zákona". Zde je odkaz na § 5 odst. 1 písm. a) zákona 589/92 Sb., v němž se říká, že "vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od této osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na NP". V § 5 odst 6 je definován vyměřovací základ zaměstnavatele jako "částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců".
   Podle § 15a odst. 2 "přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ...... u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec pojistné z částky, která překračuje tento maximální vyměřovací základ".
   Jestliže při dosažení maximální vyměřovacího základu už zaměstnanec neplatí ...... a u zaměstnavatele je vyměřovacím základem součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců, tak by se to, co je nad maximální vyměřovací základ do základu pro zákonné pojištění nezahrnovalo.