5/ JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE POSKYTNEME VOZIDLO K SLUŽEBNÍMU A SOUKROMÉMU UŽÍVÁNÍ A TENTO ZAMĚSTNANEC JE PO CELÝ KALENDÁŘNÍ MĚSÍC V PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO POBÍRÁ PENĚŽITOU POMOC V MATEŘSTVÍ?


   V případě poskytnutí vozidla k služebnímu a soukromému užívání podléhá dani z příjmů částka ve výši 1% ze vstupní ceny vozidla. Od roku 2008 je třeba z této částky odvádět kromě daně z příjmů i pojistné na SZ a pojistné na VZP.
   Např. pokud je vstupní cena vozidla 800 tis. Kč, bude dani z příjmů podléhat částka 8000 Kč. Z částky 8000 Kč se vypočte pojistné na SZ, které hradí zaměstnanec tj. 640 Kč (8%) a pojistné na VZP, které hradí zaměstnanec tj. 360 Kč (4,5%). Daň z příjmů se vypočte 15 % ze superhrubé mzdy 10800 Kč tj. 1620 Kč.
   Daň by se v tomto případě neplatila, pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani a uplatní se u něho sleva na poplatníka ve výši 2070 Kč. Odvod pojistného na SZ a VZP je však třeba provést.

   Z ČEHO SE BUDE ODVÁDĚT POJISTNÉ, KDYŽ ZAMĚSTNANEC NEMÁ PŘÍJEM V PENĚŽNÍ FORMĚ?

   Podle § 8 odst. 1 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se „za kalendářní měsíc, ve kterém má zaměstnanec započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí organizace pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících“. Tzn., že zaměstnavatel by odvedl to, co je povinen platit sám (26%) a zaměstnanci by se 8% srazilo až v měsíci, kdy bude mít započitatelný příjem v peněžní formě.
   Podle § 5 odst. 1 zákona 592/92 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění „zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance (2/3 z celkové výše 13,5%).  Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance (1/3 z 13,5%)“. Celkové pojistné (13,5%) by se mělo odvést již v měsíci, kdy měl zaměstnanec započitatelný příjem. Jakým způsobem získá zaměstnavatel zpět zaplacené pojistné za zaměstnance, zákon neřeší. Zde by přicházela v úvahu srážka ze mzdy (platu) i bez souhlasu zaměstnance, ale až v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec příjem ve formě mzdy nebo platu.
  POZNÁMKA: někteří zaměstnavatelé řeší tuto situaci tak, že pojistné na SZ a pojistné na VZP, které má platit zaměstnanec, srazí zaměstnanci z nemocenské nebo z peněžité pomoci v mateřství. Podle našeho názoru je však třeba k tomuto postupu souhlasu zaměstnance.

   JAKÝ DOPAD BUDE MÍT ZAPOČITATELNÝ PŘÍJEM NA VYPLŇOVÁNÍ EVIDENČNÍHO LISTU
Jestliže má zaměstnanec v kalendářním měsíci, ve kterém byl po celý kalendářní měsíc práce neschopen (nebo pobíral peněžitou pomoc v mateřství), započitatelný příjem, nejedná se o vyloučenou dobu pro účely důchodového pojištění.

   Další problém, který se v souvislosti s poskytnutím započitatelného příjmu objevil je, zda má zaměstnanec nárok na nemocenskou nebo peněžitou pomoc v měsíci, kdy má započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění?
   Pracovníci z ČSSZ resp. OSSZ dávají k této situaci výklad, že nemocenská (peněžitá pomoc) náleží i v těchto měsících, protože podle § 15 odst. 1 se nepřihlíží k příjmům, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Výklad je to dobrý do doby, kdy se z 1% neodvádělo pojistné (tj. do 31. 12. 2007). Po tomto datu se bude jednat o započitatelný příjem, který se bude zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance a tudíž, pokud bude zaměstnanci plynout v době pobírání nemocenské (peněžité pomoci) by nemělo nemocenské (peněžitá pomoc) náležet…
   Jestliže vyjde oficiální výklad z ČSSZ, budeme se jím řídit, protože je pro zaměstnance výhodnější. Jinak bude třeba v době, kdy bude po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti nebo v době pobírání peněžité pomoci poskytováno vozidlo, smlouvu o jeho poskytování zrušit, protože by jinak nenáležely dávky…