6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
1/08 Zaměstnanec má rozvrženou pracovní dobu od pondělí do soboty (prodejna) tak, že je týdenní pracovní doba 40 hodin dodržena. V sobotu odpracuje 4 hodiny. Musíme mu za tyto hodiny poskytnou příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci přesčas?
. Zaměstnanci bude podle § 118 ZP náležet pouze příplatek za práci v sobotu ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. O práci přesčas by se jednalo jen v případě, že by byla vykonávána nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, což ve Vámi uvedeném příkladu není splněno.
2/08 Zaměstnanec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu v úterý. Z místa organizace vyjel v 8,00 hod. a státní hranici překročil v 11,00 hod. Ze zahraniční pracovní cesty se vrátil ve středu a státní hranici překročil ve 14,00 hod. Do východiska pracovní cesty se vrátil v 17,30 hod. Má tento zaměstnanec nárok, kromě zahraničního stravného, také na tuzemské stravné?
. Podle § 166 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 a dále náhradu jízdních výdajů, výdajů za ubytování, zahraniční stravné a nutné vedlejší výdaje. V § 163 odst. 4 se říká, že „při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější“. Pokud by se ve Vašem dotazu posuzovala každá cesta samostatně, nárok na stravné by ani v jednom dni nevznikl. Při společném posouzení této pracovní cesty vznikne zaměstnanci nárok na stravné za 6,5 hodiny v pásmu 58 až 69 Kč, což je pro něho výhodnější.
3/08 Je možné vyplatit zaměstnanci daňový bonus v měsíci, kdy byl po celý tento měsíc v pracovní neschopnosti a zúčtován mu byl pouze příjem plynoucí z poskytnutí vozidla pro služební a soukromé účely? 1% ze vstupní ceny tohoto vozidla činí 4500 Kč za měsíc.
. Podle § 35d odst. 4 je plátce daně povinen vyplatit měsíční daňový bonus, jestliže úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků dosahuje u poplatníka alespoň polovinu minimální mzdy, tj. v roce 2008 částky 4000 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnuté vozidlo pro služební a soukromé účely je příjmem podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a tato částka je vyšší než polovina minimální mzdy, může se daňový bonus vyplatit.
4/08 V technickém průkazu vozidla má zaměstnanec uvedenu spotřebu PHM podle norem Evropských společenství třemi údaji, který údaj je kombinovaný provoz není zřejmé. Máme vypočítat spotřebu PHM vozidla aritmetickým průměrem z těchto tří údajů?
. Pokud jsou ve velkém technickém průkazu uvedeny tři údaje, jedná se u prvního údaje o spotřebu ve městě, druhý údaj je spotřeba mimo město a třetí údaj by měla být spotřeba při kombinovaném provozu. Takže by se měl podle našeho názoru použít třetí uvedený údaj. Pokud v technickém průkazu není odkaz na některou z norem Evropských společenství (těch je více než 60), měl by se použít výpočet aritmetickým průměrem ze všech údajů.v technickém průkazu uvedených.
5/08 Jsme podnikatelská sféra a poskytujeme zaměstnancům za práci mzdu. Nyní se na nás zaměstnanci obrátili, že bychom jim měli poskytovat příplatek za práci v sobotu a v neděli podle § 126 ZP ve výši nejméně 25% průměrného výdělku. Dosud jsme poskytovali příplatek 10% podle § 118 ZP. Podle kterého paragrafu máme postupovat?
. Jestliže poskytujete zaměstnancům mzdu, tak se na Vás §§ 122 až 137 ZP nevztahují, protože tyto paragrafy řeší poskytování platu v organizacích státní sféry. Doporučujeme Vám si tyto paragrafy v ZP přeškrtnout. Obdobně zaměstnavatelé ze státní sféry by si měli přeškrtnout §§ 113 až 121 ZP, které se vztahují na podnikatelské organizace, jenž poskytují mzdu.
6/08 Od 1. 4. 2008 se naše nemocnice přeměňuje na akciovou společnost, tzn., že od tohoto data začneme zaměstnancům poskytovat mzdu a nikoliv plat. Podle jakých pravidel a v jaké výši máme mzdu poskytovat?
. Poskytování mzdy řeší paragrafy 113 až 121 ZP. V nich jsou uvedeny jednotlivé nárokové složky mzdy, které musí být zaměstnancům poskytnuty. Jestliže v nich některou mzdovou složku postrádáte, můžete si ji vydat vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. Např. jestliže jste dosud používali osobní příplatek a chcete jej používat i nadále, je třeba jej zahrnout do vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy.
7/08 Našemu zaměstnanci srážíme běžné výživné a dlužné výživné. V současné době jsme obdrželi 3 exekuce od soudního exekutora, který požaduje, abychom začali ihned s jejím srážením z první třetiny. Musíme skutečně začít srážet tyto exekuce?
. Podle zákona 99/63 Sb., občanského soudního řádu se z první třetiny uspokojují pohledávky podle pořadí došlých a z druhé třetiny se sráží pohledávky přednostní. Vzhledem k tomu, že první v pořadí je u Vás výživné, srážíte jej z první i druhé třetiny. Teprve pokud by zbyla nějaká částka, uspokojila by se pohledávka od soudního exekutora. Informace, že z první třetiny se vždy uspokojují pouze nepřednostní pohledávky, se nezakládá na pravdě.
8/08 V červnu 2007 jsme odmítli provádět srážku ze mzdy zaměstnanci, který nám předložil dohodu o srážkách uzavřenou na spotřebitelský úvěr s ČSOB. Odůvodnili jsme to tím, že od 1. 1. 2007 již tuto povinnost zaměstnavatel nemá. V současné době jsme obdrželi exekuční příkaz od soudního exekutora na provádění exekuce na dluh vůči ČSOB. Jsme povinni tuto exekuci provádět, když je to na nesplacený spotřebitelský úvěr?
. Srážky prováděné na základě příkazu soudního exekutora jste povinni provádět, protože jsou postaveny na roveň srážkám na základě výkonu rozhodnutí nařízeného soudem (viz § …… zákona 121/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti). Jestliže jste nezačali provádět srážky na základě předložené dohody o srážkách ze mzdy (což už nebyla v roce 2007 Vaše povinnost), obrátila se banka na exekutorský úřad, který nařídil exekuci, a tu již provádět musíte.
9/08 Zaměstnancům, kteří mají v sobotu a neděli pohotovost doma, poskytujeme odměnu za každou hodinu této pohotovosti ve výši 10% průměrného výdělku. Jestliže je zaměstnanec povolán k výkonu práce, dostává za tyto hodiny mzdu a odměnu mu za tyto hodiny již nedáváme. Zaměstnanci však odměnu požadují. Mají na ni nárok?
. Podle § 95 ZP přísluší zaměstnanci za výkon práce v době pracovní pohotovosti mzda nebo plat; odměna za pracovní pohotovost podle § 140 ZP za tuto dobu nepřísluší. Pokud se ale jedná u zaměstnanců o výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu (což je velice pravděpodobné), jedná se u nich ještě o práci přesčas, za kterou náleží příplatek minimálně ve výši 25% průměrného výdělku. Pochopitelně, že musí dostat také příplatek za práci v sobotu a v neděli.
10/08 Chceme zaměstnancům pracujícím v noci poskytovat příplatek za každou hodinu odpracovanou v noci ve výši 10 Kč. Neporušíme tím § 116 ZP, když u nás nepůsobí odborová organizace?
. Podle § 116 ZP přísluší zaměstnanci za hodinu práce v noci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. Jinou výši lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Jelikož u Vás odbory nepůsobí, můžete poskytovat příplatek ve výši 10 Kč jen v případě, že Vaši zaměstnanci mají průměrný hodinový výdělek do 100 Kč. Pokud má některý ze zaměstnanců průměrný výdělek vyšší než 100 Kč za hodinu, musí dostat příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku.
11/08 Jsme pekárna, kde pekaři nastupují do práce ve 2,00 hod. a řidiči ve 4,00 hod. Jedná se v těchto případech o zaměstnance pracující v noci? Jak je to s poskytováním příplatku za práci v noci, když někteří neodpracují 3 hodiny v době od 22,00 do 6,00?
. Podle § 78 odst. 1 písm. l) je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který během noční doby pravidelně pracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Z toho vyplývá, že pekaři jsou zaměstnanci, kteří pracují v noci a vztahují se na ně ustanovení § 94 ZP (lékařská vyšetření před zařazením na noční práci a dále lékařské vyšetření nejméně jednou ročně). Řidiči podmínku výkonu 3 hodin práce v noční době nesplňují, proto se nejedná o zaměstnance pracující v noci. Příplatek za práci v noci náleží všem těmto zaměstnancům za veškerou práci v noci (podle § 141 odst. 2 náleží mzda a její jednotlivé složky dokonce i za zlomky hodin).
12/08 Do konce roku 2006 jsme poskytovali veškeré složky platu pouze za celé hodiny. Po účinnosti nového ZP jsme povinni poskytovat jednotlivé složky platu i za zlomky hodin. Můžeme ve státní správě tyto zlomky hodin nějakým způsobem zaokrouhlovat, pokud bychom si to upravili v kolektivní smlouvě?
. Podle § 122 odst. 2 ZP není možné plat určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. Z toho vyplývá, že by se jednotlivé složky platu a ani podklady sloužící pro jejich výpočet neměly jakýmkoliv způsobem zaokrouhlovat a zlomky hodin by se tedy měly proplácet podle skutečné evidence odpracované doby.
13/08 Naší zaměstnankyni byla v roce 2007 pojišťovnou vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku za pracovní úraz ve výši 5581 Kč. Můžeme u ní provést roční zúčtování záloh za rok 2007, pokud vyplacená náhrada za ztrátu na výdělku nepřekročila 6000 Kč?
. Vaše zaměstnankyně si musí za rok 2007 podat daňové přiznání, protože z vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku musela být sražena zálohová daň 20% a ona měla tím pádem v roce 2007 více plátců současně. Hranice 6000 Kč, pro povinnost podat daňové přiznání, se vztahuje pouze na příjmy podle §§ 7 až 10, kdežto náhrada za ztrátu na výdělku vyplacená pojišťovnou je příjmem ze závislé činnosti podle § 6. Pojišťovna měla v tomto případě zaměstnankyni vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, protože z náhrady za ztrátu na výdělku srazila zálohou daň.
14/08 Chceme, aby zaměstnanec, který má u nás hlavní pracovní poměr, vykonával ještě jiný druh práce. Jakou formou to můžeme řešit, když vedlejší pracovní poměr byl zrušen?
. V tomto případě máte možnost sjednat se zaměstnancem ještě další pracovní poměr např. na zkrácený úvazek. Tento pracovní poměr se ale může ukončit pouze způsoby uvedenými v § 52 ZP (již nelze použít 15denní výpovědní lhůtu, jako to bylo u vedlejšího pracovního poměru). Nebo je možno se zaměstnancem sjednat některou z dohod mimo pracovní poměr.