DAŇOVÝ REŽIM RŮZNÝCH PLNĚNÍ (NA SPORT, REKREACI, JAZYKOVÉ KURZY APOD.) VEDLE MZDY FORMOU POUKÁZEK

   Zaměstnavatel se táže na daňový režim poukázek označených jako „šeky nebo unišeky“, poskytnutých zaměstnancům na sportovní aktivity, rekreace a jazykové kurzy ze sociálního fondu.

   Stanovisko:

   Podle 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP) jsou osvobozena u zaměstnanců jen nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům na vymezené účely - tj. spočívající ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok a jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Upozorňujeme, že daňové osvobození se nevztahuje ve zmíněném případě na peněžní plnění.
   ZDP ve výše cit. ustanovení výslovně neumožňuje, aby nepeněžní plnění spočívající ve formě použití vyjmenovaných zařízení zaměstnavatel zajišťoval zaměstnancům prostřednictvím jiných subjektů a poskytoval formou tzv. poukázek. Není zde ale stanoveno, že zařízení definovaná v tomto ustanovení musí být výlučně ve vlastnictví či správě zaměstnavatele, tzn. že toto nepeněžní plnění může být zaměstnavatelem zajištěno pro zaměstnance i v zařízeních smluvně zajištěných. Ministerstvo financí se proto přiklonilo k názoru, že za nepeněžní příjem lze považovat v těchto případech i plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům formou tzv. poukázek v určité nominální hodnotě a vystavených na jméno zaměstnance, směnitelných ovšem jen za konkrétní službu, nikoliv za peníze; a zejména u rekreací (kde je pro daňové osvobození u zaměstnance stanoven úhrnný roční limit ve výši 20 000 Kč) nepřevoditelných do následujícího zdaňovacího období. Poznamenáváme, že na poukázce musejí být navíc dostatečné informace o tom, na jakou konkrétní službu může být použita.
   U zaměstnavatele jsou tato nepeněžní plnění vyloučena z daňových výdajů podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

   LIMIT PRO DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ POJISTNÉHO NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘÍSPĚVKŮ NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ

   Zaměstnavatel se táže na daňový režim příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnanců u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnanců ve zdaňovacím období 2008.

   Stanovisko:

   S účinnosti od zdaňovacího období 2008 došlo novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů obsaženou v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „ZDP“) v ust. § 6 odst. 9 ZDP ke zrušení dosavadního limitu pro daňové osvobození příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaného zaměstnavatelem na účet zaměstnance u penzijního fondu (5% limitu vázaného na měsíční vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti) a dosavadního limitu pro daňové osvobození pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění (ve výši 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele). Současně došlo v ust. § 6 odst. 9 písm. p) ZDP k zavedení nového limitu pro daňové osvobození těchto plnění prováděných zaměstnavatelem za zaměstnance, a to v úhrnu pro oba produkty, maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Nadlimitní částky příspěvků a pojistného pak budou u zaměstnance podléhat řádnému zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění.
   Touto úpravou je umožněna větší volnost a variabilita v rozhodování zaměstnavatele i zaměstnance v otázce výběru produktů tzv. „spoření na stáří“, na které zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat v daňově zvýhodněném režimu. Na straně zaměstnavatele se současně v ust. § 24 ZDP zrušila ustanovení, která omezovala daňovou uznatelnost těchto plnění. Tzn. u penzijního připojištění se státním příspěvkem byl zrušen 3 % roční limit vázaný na úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení [zrušené písmeno zj)] a u pojistného na soukromé životní pojištění roční limit ve výši 8000 Kč na zaměstnance [zrušené písmeno zo)]. Tyto zaměstnanecké výhody jsou nově zcela daňově uznatelné, ale pouze za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tzn. jsou-li poskytovány zaměstnavatelem na základě ujednání v kolektivní smlouvě, pracovní nebo jiné smlouvě a nebo podle vnitřního předpisu zaměstnavatele (jako výdaj na sociální podmínky zaměstnance).

   POJISTNÉ PLACENÉ ZAMĚSTNAVATELEM NA MANAŽERSKÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ

   Jak se zdaňuje manažerské životní pojištění, které obsahuje dvě složky - rizikovou a rezervotvornou (spořící). Pojistníkem je v daném případě zaměstnavatel a pojištěným jsou jednotliví zaměstnanci. Pojištění je sjednáváno pro případ smrti nebo dožití. Pojištěný nemá po dobu trvání pojistné smlouvy až do vzniku pojistné události právo na plnění z pojištění a rovněž nemůže pojistnou smlouvu vypovědět.

   Stanovisko:

   V daném případě je pojistné vztahující se k rizikové složce životního pojištění příjmem zaměstnance v okamžiku, kdy je zaměstnavatelem hrazeno pojišťovně - jako nepeněžní příjem plynoucí zaměstnanci formou nabytí práva na krytí pojistného rizika, jehož výše je známá a odpovídá pojistnému placenému zaměstnavatelem na tuto rizikovou složku pojištění, a to v závislosti na periodicitě placení pojistného (měsíčně, čtvrtletně, ročně, atd.). Částka bude zaměstnanci zdaněna v rámci zúčtování mzdy v průběhu zdaňovacího období daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zároveň bude vstupovat do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, a to ve stejný okamžik, kdy vstoupí do základu daně z příjmů ze závislé činnosti uvedené pojistné.

   V případě pojistného, které se vztahuje k dožití (spořící složce pojištění), je toto pojistné příjmem zaměstnance ze závislé činnosti až v okamžiku vzniku nároku zaměstnance na výplatu pojistného plnění pro případ dožití - jako nepeněžní příjem plynoucí zaměstnanci formou nabytí práva na pojistné plnění, jehož výše je rovněž známá a odpovídá úhrnné částce pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na tuto spořící složku životního pojištění zaměstnance. V tomtéž okamžiku bude pojistné vstupovat i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.

   Tento postup však lze uplatnit pouze za předpokladu, že lze hrazené pojistné na obě složky pojištění oddělit podle složek pojištění. Náklady vynaložené na uvedené životní pojištění manažerů budou na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem jen za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.