8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
15/08 Naši zaměstnanci se domáhají poskytnutí příplatku za práci v noci, i když v noční době neodpracují alespoň 3 hodiny. Jsme povinni jim tento příplatek poskytnout?
. Podle § 116 ZP náleží za dobu noční práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v KS. Noční prací je podle § 78 odst. 1 písm. k) práce konaná v noční době. Noční dobou je doba mezi 22. a 6. hodinou. Z tohoto vyplývá, že příplatek za práci v noci náleží za každou dobu odpracovanou mezi 22,00 hod. a 6,00 hod. Splnění podmínky odpracování alespoň 3 hodin během noční doby je důležité pro posouzení, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, který má některá specifická ustanovení uvedená v § 94 (např. se musí podrobit lékařskému vyšetření nejméně jednou ročně apod.) Z uvedeného vyplývá, že Vašim zaměstnancům příplatek za práci v noci náleží, a to i za zlomky hodin odpracované v noční době (§ 141 odst. 2 ZP). .
16/08 Dne 3. 3. 2008 nastoupil do zaměstnání nový zaměstnanec. I když řádně podepsal prohlášení k dani, neuplatnili jsme u něho za měsíc březen slevu na poplatníka ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Můžeme mu tyto slevy uplatnit v měsíci dubnu dvakrát nebo musíme počkat až na roční zúčtování záloh?
. Podle § 38i odst. 1 ZDP je třeba vrátit vzniklý přeplatek na zálohách zaměstnanci v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. Jelikož jste chybu zjistili dříve, měl by se přeplatek vrátit již v měsíci dubnu. Vámi uvedený postup (tj. uplatnění těchto slev 2x v dubnu) však nelze použít. Správně je třeba opravit měsíc březen, vyčíslit přeplatek na zálohách a tento přeplatek vrátit zaměstnanci v dubnové výplatě. Při výpočtu mzdy za duben se uplatní sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na dítě pouze jednou. .
17/08 Naše zaměstnankyně má dítě s průkazkou ZTP/P, které v tomto měsíci dovrší 18-ti let a dostane plný invalidní důchod. Toto dítě i nadále plní povinnou školní docházku. Bude mít tato zaměstnankyně úlevu na zdravotní pojištění? Jak to bude s daňovým zvýhodněním na dítě?
. Z pohledu zdravotního pojištění by byla Vaše zaměstnankyně osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát, pokud by toto dítě bylo závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (což se dá předpokládat). Podle § 7 odst. 1 písm. g) zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je totiž stát plátcem pojistného za „osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV a osoby pečující o tyto osoby“. Z pohledu daně z příjmů se již nejedná od měsíce následujícího o vyživované dítě, protože podle § 35c odst. 6 písm. b) ZDP již není vyživovaným dítětem „zletilé dítě, které pobírá plný invalidní důchod“, a to ani v případě, že nemá dokončenou povinnou školní docházku. .
18/08 V jakém rozsahu lze se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost v kalendářním roce na pracovišti a mimo pracoviště? Je pracovní pohotovost na pracovišti považována za výkon práce, i když v této době zaměstnanec nepracuje?
. Předně je třeba si uvědomit, že podle § 78 odst. 1 písm. a) ZP se za pracovní dobu považuje doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce. Tzn., že pracovní pohotovost na pracovišti je od 1. 1. 2007 pracovní dobou a není rozhodující zda pracuje či nikoliv! Podle § 78 odst. 1 písm. h) je pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce. Tato pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Pracovní pohotovost není nijak limitována, ale musí být se zaměstnancem dohodnuta (§ 95 odst. 1 ZP). Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci podle § 140 ZP odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Za výkon práce v době pohotovosti náleží zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 mu za tuto dobu nepřísluší. .
19/08 Rozvazujeme pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí podle § 52 písm. c) ZP. Tento zaměstnanec má u nás sjednané dva pracovní poměry, jeden na plný úvazek a druhý na zkrácený. Má pracovník nárok na odstupné z obou pracovních poměrů nebo je možné ukončit druhý pracovní poměr jinak (bez odstupného)?
. Jestliže má tento zaměstnanec sjednané dva pracovní poměry a jsou oba ukončovány, je třeba vyplatit odstupné z obou těchto pracovních poměrů. .
20/08 Jak je to s poskytováním příspěvku na stravování zaměstnancům v pracovním poměru, kteří pracují od pondělí do pátku. Je nám známo, že příspěvek náleží, pokud směna trvala alespoň 3 hodiny. Jak je to ale s příspěvkem v případě, že šel tento zaměstnanec do práce v sobotu nebo v neděli na mimořádnou směnu?
. Daňová uznatelnost příspěvku na stravování je v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP řešena tak, že náleží jeden příspěvek za jednu směnu. U směny je odkaz na § 78 odst. 1 písm. c) ZP, kde se říká, že směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas. Z toho vyplývá, že Váš zaměstnanec šel pracovat přesčas (mimo rozvrh svých směn) a tudíž mu nemůžete poskytnout daňově uznatelný příspěvek na stravování. .
21/08 Zaměstnancům budeme poskytovat k služebnímu a soukromému užívání tzv. „užitkové vozidlo“ (ve vozidle je přepážka), u něhož jsme si odečetli daň z přidané hodnoty. Celková cena vozidla činila 580783 Kč vč. DPH, cena bez DPH je 488000 Kč. Musíme počítat 1% ze vstupní ceny s DPH nebo můžeme vyjít z ceny bez DPH, když jsme si jej odečetli?
. Podle § 6 odst. 6 ZDP se vychází z 1% ze vstupní ceny vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Jelikož se vstupní cenou rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP, kde je pravděpodobně uvedena cena bez DPH, je třeba ji pro účely výpočtu 1% navýšit o DPH. Tzn., že 1% budete počítat z ceny vozidla vč. DPH, tj. z 580783 Kč. .
22/08 Naše organizace by chtěla poskytnout příspěvek na letní tábor pro děti zaměstnanců. Bude se jednat o nepeněžní plnění, tzn., že poukaz bude vystaven na organizaci, která jej uhradí. Bude se z těchto příspěvků odvádět daň, sociální a zdravotní pojištění?
. V tomto případě se jedná o plnění poskytnuté podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Pokud výše příspěvku nepřekročí 20000 Kč, nebudete z této částky odvádět daň ani sociální a zdravotní pojištění. V případě, že by výše příspěvku překročila částku 20000 Kč, je třeba z toho, co je nad tuto hranici odvést vše. .
23/08 Se zaměstnankyní jsme se v lednu domluvili na skončení pracovního poměru dohodou ke dni 30. 4. 2008. Dne 24. 4. 2008 nastoupila nemoc z důvodu rizikového těhotenství. Těhotenství má být ukončeno porodem 18. 9. 2008. Platí v tomto případě skončení pracovního poměru?
. Podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP nesmí dát zaměstnavatel výpověď v době, kdy je zaměstnankyně těhotná. Jelikož ve Vašem případě se nejedná o výpověď, ale o dohodu, je skončení pracovního poměru ke dni 30. 4. platné. Pochopitelně, že budete této zaměstnankyni vyplácet nemocenské a následně peněžitou pomoc v mateřství, pokud ji na ni vznikne nárok. .