5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
24/08 Doposud jsme sjednávali mzdu v pracovní smlouvě. Náš nový právník tvrdí, že je výhodnější stanovit mzdu mzdovým výměrem, což je jednostranný úkon, který může zaměstnavatel kdykoliv změnit. Je toto možné? V případě, že ano, podle kterého zákona?
Podle § 113 odst. 1 ZP se mzda sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Z toho vyplývá, že pokud je mzda stanovena mzdovým výměrem, může ji zaměstnavatel jednostranným úkonem změnit. Měl by ale mít pro tyto účely vydán vnitřní předpis nebo dodržovat NV 567/2006 Sb., ve kterém je stanovena minimální mzda a minimální výše zaručené mzdy.
25/08 Vzhledem k tomu, že se blíží doba prázdnin, zajímalo by nás, zda je třeba si od mladistvých vyžadovat souhlas rodičů k výkonu práce a zda nás musí požádat o sjednání doby určité?
Po vydání nového zákoníku práce není třeba ani jeden Vámi uváděný úkon provádět, protože podle něj již nejsou vyžadovány. V této souvislosti Vás chceme upozornit, že mladiství od 1. 1. 2008 můžou opět pracovat 40 hodin týdně, ale směna u nich nesmí překročit 8 hodin.
26/08 Máme plný archiv, který potřebujeme vyčistit. Hodně místa nám zabírají píchačky. V typovém skartačním rejstříku mají označení S 3, což znamená, že je lze skartovat po třech letech. Můžeme skartovat píchačky starší než 3 roky nebo existuje nějaký předpis, který upravuje tuto dobu jinak.
Podle § 23 zákona 582/91 Sb. je organizace povinna uschovávat záznamy o evidenci v oblasti nemocenského pojištění po dobu 10 kalendářních roků. Za záznamy o těchto skutečnostech se mimo jiné považují i záznamy o evidenci pracovní doby. Z toho vyplývá, že pokud jsou tzv. „píchačky“ jediným dokladem evidence pracovní doby, měly by se archivovat po dobu 10 let.
27/08 Zaměstnankyně v pracovním poměru na dobu neurčitou byla nemocná od 10. 9. 2007 do 27. 5. 2008. Od 28. 5. začala pracovat, tento den obdržela výpověď pro nadbytečnost a její pracovní poměr skončí výpovědí dne 31. 7. 2008. Na kolik dnů dovolené má nárok, když v podniku začíná celozávodní dovolená dne 21. 7. a končí dne 1. 8. 2008?
Pokud tato zaměstnankyně odpracuje do skončení pracovního poměru všechny směny, vznikne ji nárok na dovolenou za odpracované dny v maximální délce 2 dvanáctiny. V případě celozávodní dovolené ji budete muset přidělovat práci, protože její nárok na dovolenou bude nižší než 9 dnů celozávodní dovolené v období její výpovědní doby (tj. od 21. 7. do 31. 7.). V případě, že ji práci nebudete přidělovat, měla by dostat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku pro překážku v práci na straně zaměstnavatele.
28/08 Na naši zaměstnankyni byl doručen exekuční příkaz. Tato pracovnice je rozvedená a pečuje o 2 děti, z nichž jedno je zdravotně postižené (ZTP/P). Budeme při výpočtu nezabavitelné části pro účely exekuce počítat postižené dítě jako dvě osoby?
Srážky ze mzdy se provádí podle občanského soudního řádu, který při výpočtu nezabavitelných částek nezvýhodňuje osoby, jimž jsou srážky prováděny z titulu péče o zdravotně postižené dítě. Tzn., že u této zaměstnankyně započtete 2 osoby, kterým je povinna poskytovat obživu. To, že je dítě držitelem průkazky ZTP/P se ji zhodnotí v rámci daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kde je možno odečíst dvojnásobek částky 10680 Kč za rok. Při měsíčním zálohovém srážení je možno uplatnit daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši 1780 Kč (890x2).
29/08 Zaměstnanec pracoval dne 1. 5. 2008 (čtvrtek) a odpracoval 8 hodin. Chce si vzít za tento den 2 dny náhradního volna, a to za práci přesčas a za práci ve svátek. Je to vůbec možné? V případě, že ano, jak to bude proplaceno?
Pokud tento zaměstnanec pracuje v režimu pondělí až pátek, mohl by si vybrat pouze náhradní volno za práci ve svátek, protože se u něho nejedná o práci přesčas. Pokud ovšem pracuje podle harmonogramu a na tento den neměl rozepsanou směnu, jednalo by se u něho o práci přesčas i o práci ve svátek a mohl by si čerpat 2 dny náhradního volna. V případě, že by nahlásil čerpání náhradního volna za takto odpracovaný den 1. 5., obdržel by za něj pouze dosaženou mzdu a v den, kdy by čerpal NV za přesčas by neobdržel nic a za den NV za práci ve svátek by obdržel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
30/08 Od 19. 5. do 30. 5. 2008 k nám nastupuje na odbornou praxi žák střední průmyslové školy. Můžeme s ním uzavřít dohodu o provedení práce na 80 hodin s odměnou 4000 Kč?
V případě, že tento žák bude u Vás pracovat na základě smlouvy se školou a bude pracovat na tzv. „produktivní činnosti“, není třeba s ním uzavírat žádný pracovněprávní vztah a můžete mu vyplácet odměnu minimálně ve výši 30% minimální mzdy. Z této odměny za produktivní práci učňů se neodvádí ani sociální ani zdravotní pojištění a pokud podepíše prohlášení k dani, tak ani daň. Podrobný výklad k problematice odměňování učňů najdete v DIS 4/2008.
31/08 Naši zaměstnanci byli po celý měsíc květen na 60% z důvodu dočasného omezení odbytu našich výrobků. Jak se toto omezení jejich výdělku promítne do zjištění průměrného výdělku na III. čtvrtletí?
Podle § 353 odst. 1 ZP se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Vzhledem k tomu, že náhrada mzdy není mzdou, tak se při výpočtu průměrného výdělku náhrada mzdy vyloučí a stejně se vyloučí i hodiny, po které byla poskytována. Průměrný výdělek se zjistí z doby odpracované v měsíci dubnu a červnu.