• vzít si plánovaný objem mzdových prostředků na rok 2009 a z toho spočítat 1%. Tím získáme částku, o kterou zaplatíte v roce 2009 méně na pojistném na SZ.

• provést rozbor nemocnosti v předchozích letech (alespoň 2 až 3 roky zpět), tzn., že si zjistíte kolik bylo v průměru za rok pracovních neschopností, a to v členění

• nad 14 kalendářních dnů (zde bude zaměstnavatel platit max. 14 kalendářních dnů)
• do 14 dnů - zde by bylo vhodné zjistit jejich průměrnou délku ale i vazbu na výši průměrného výdělku těchto zaměstnanců.

   POZOR: Není možné vycházet z průměrné délky pracovní neschopnosti za všechny PN, protože dlouhodobé PN by navýšily průměrnou délku PN a tím by se narušila vypovídací schopnost propočtů.

• pokud budete chtít zvýhodnit zaměstnance v době PN, můžete si dát do kolektivní smlouvy nebo do vnitřního předpisu, že zaměstnanci bude náležet doplatek např. až do výše průměrného výdělku (tj. maximum, které umožňuje ZP)

   V tomto případě se bude jednat o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP), ale u zaměstnance to bude podléhat dani z příjmů a tím i odvodům obojího pojistného.

• při výpočtech si nezapomeňte odečíst od odváděného pojistného na SZ polovinu částky, kterou zaplatíte zaměstnancům na náhradě mzdy...

   Odečítat bude ve většině případů z čeho, protože odvod pojistného se snížil jen o 1%. Pokud by nastala situace, že zaměstnavatel, který má pouze 1 zaměstnance a ten po část měsíce pobíral náhradu mzdy a po zbytek nemocenské a zaměstnavatel nemá tudíž z čeho si polovinu náhrady odečíst, může požádat příslušnou OSSZ o vrácení vyplacené náhrady mzdy. OSSZ by měla polovinu náhrady mzdy vrátit zaměstnavateli do 14 dnů od obdržení žádosti.

• podle našich propočtů by na novém systému měli zaměstnavatelé vydělat, protože úspora na pojistném by měla pokrýt polovinu nákladů na poskytovanou náhradu mzdy

   Obecně bude platit, že čím vyšší příjem zaměstnanců, tím je vyšší úspora zaměstnavatele, a to i v případě, že budou tito zaměstnanci v pracovní neschopnosti a zaměstnavatel jim bude muset vyplácet náhradu mzdy. Je to způsobeno tím, že příjem zaměstnance do cca 23500 Kč se započte z 90%, příjem zaměstnance mezi cca 23500 až 35300 Kč se započte z 60% a příjem nad 35300 Kč do 71500 Kč se započte pouze 30% a navíc za první 3 pracovní dny náhrada nepřísluší.

   Vlastní výpočet výhodnosti resp. nevýhodnosti zavedení náhrady mzdy by mohl vypadat např. takto:
Firma se 100 zaměstnanci a průměrným výdělkem 20000 Kč. Vycházíme z toho, že každý zaměstnanec pracuje pondělí až pátek a týdenní pracovní doba je 40 hodin.

1. )    každý zaměstnanec prostonal v roce plných 14 kalendářních dnů. Na náhradě mzdy by jim bylo zaměstnavatelem vyplaceno celkem 347800 Kč

   vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy by byl tento:

• průměrný výdělek zaměstnance z 20000 Kč činí 115 Kč (20000:173,92 hod., což je průměrný počet hodin v měsíci)
• jelikož je tento průměrný výdělek v pásmu do 137,55 Kč, redukuje se 90%, tj. na 103,50 Kč
• z takto redukovaného průměrného výdělku náleží zaměstnanci 60% od 4. pracovního dne PN
• jelikož každý ze zaměstnanců měl plných 14 kal. dnů PN, na které jim připadlo 10 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 7 pracovních dnů, tj. celkem za 56 hod. (7x8hodin)
• výpočet náhrady u jednoho zaměstnance by vypadal takto: 56hodinx103,50x0,6 = 3477,60 Kč zaokrouhleno na 3478 Kč
• při 100 zaměstnancích by náhrada mzdy činila 347800 Kč (3478x100)

   V roce 2009 si bude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy od odvodu pojistného na SZ, tzn., že by na náhradě mzdy zaplatil pouze 173900 Kč. Úspora nákladů by u něho činila 66100 Kč (240000-173900), protože na odvodu pojistného na SZ by za rok 2009 ušetřil 240000 Kč (20000x12měsícůx100zaměstnancůx0,01). Zaměstnavatel by na novém systému v tomto případě vydělal.

2. ) 70 zaměstnanců mělo pracovní neschopnost v průměrné délce 9 kalendářních dnů a 50 případů PN bylo delších než 14 kal. dnů (zde hradí zaměstnavatel pouze prvních 14 dnů, od 15. dne PN mu bude OSSZ vyplácet nemocenské). Na náhradě mzdy by jim bylo zaměstnavatelem vyplaceno 313060 Kč

   vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy by byl u kratších PN tento:

• průměrný výdělek zaměstnance z 20000 Kč činí 115 Kč (20000:173,92 hod., což je průměrný počet hodin v měsíci)
• jelikož je tento průměrný výdělek v pásmu do 137,55 Kč, redukuje se 90%, tj. na 103,50 Kč
• z takto redukovaného průměrného výdělku náleží zaměstnanci 60% od 4. pracovního dne PN
• jelikož každý ze zaměstnanců měl 9 kal. dnů PN, na které jim připadlo 7 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 4 pracovní dny, tj. celkem za 32 hod. (4x8hodin)
• výpočet náhrady u jednoho zaměstnance by vypadal takto: 32hodinx103,50x0,6 = 1987,20 Kč zaokrouhleno na 1988 Kč
• při počtu 70 PN by náhradě mzdy vyplatil 139160 Kč

   vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy u delších PN by byl tento:

• průměrný výdělek zaměstnance z 20000 Kč činí 115 Kč (20000:173,92 hod., což je průměrný počet hodin v měsíci)
• jelikož je tento průměrný výdělek v pásmu do 137,55 Kč, redukuje se 90%, tj. na 103,50 Kč
• z takto redukovaného průměrného výdělku náleží zaměstnanci 60% od 4. pracovního dne PN
• jelikož každý ze zaměstnanců měl plných 14 kal. dnů PN, na které jim připadlo 10 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 7 pracovních dnů, tj. celkem za 56 hod. (7x8hodin)
• výpočet náhrady u jednoho zaměstnance by vypadal takto: 56hodinx103,50x0,6 = 3477,60 Kč zaokrouhleno na 3478 Kč
• při počtu 50 takovýchto PN by náhradě mzdy zaměstnavatel zaplatil 173900 Kč.

   V roce 2009 si bude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy od odvodu pojistného na SZ, tzn., že by na náhradě mzdy zaplatil pouze 156530 Kč. Úspora nákladů by u něho činila 83470 Kč (240000-156530), protože na odvodu pojistného na SZ by ušetřil 240000 Kč za rok. Zaměstnavatel by na novém systému v tomto případě vydělal ještě více.

3. ) 100 zaměstnanců mělo PN plných 14 kal. dnů a 50 zaměstnanců by mělo pracovní neschopnosti delší než 14 kal. dnů. Na náhradě mzdy by jim bylo zaměstnavatelem vyplaceno celkem 521700 Kč

   vlastní výpočet průměrného výdělku a náhrady mzdy by byl tento:

• průměrný výdělek zaměstnance z 20000 Kč činí 115 Kč (20000:173,92 hod., což je průměrný počet hodin v měsíci)
• jelikož je tento průměrný výdělek v pásmu do 137,55 Kč, redukuje se 90%, tj. na 103,50 Kč
• z takto redukovaného průměrného výdělku náleží zaměstnanci 60% od 4. pracovního dne PN
• jelikož každý ze zaměstnanců měl plných 14 kal. dnů PN, na které jim připadlo 10 pracovních dnů, bude náhrada mzdy poskytnuta za 7 pracovních dnů, tj. celkem za 56 hod. (7x8hodin)
• výpočet náhrady u jednoho zaměstnance by vypadal takto: 56hodinx103,50x0,6 = 3477,60 Kč zaokrouhleno na 3478 Kč
• při počtu 150 pracovních neschopností by náhrada mzdy činila 521700 Kč (3478x150)

   V roce 2009 si bude moci tento zaměstnavatel odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy od odvodu pojistného na SZ, tzn., že by na náhradě mzdy zaplatil 260850 Kč. Zvýšení nákladů by u něho činilo 20850 Kč (260850- 240000), protože na odvodu pojistného na SZ by ušetřil jen 240000 Kč za rok. Zaměstnavatel by na novém systému v tomto případě prodělal.