• MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ

   Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2010, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 11855 Kč (23280x1,0184x0,5). V roce 2010 se z této částky bere 50%, tj. 5928 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1731 Kč (5928x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1814 Kč (5928x0,306).
   POZOR: nemocenská by jim ale náležela až od 15-tého kalendářního dne pracovní neschopnosti jako všem ostatním.

   U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které vykonávaly zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění), bude v roce 2010 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2371 Kč (23280x1,0184x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 693 Kč (2371x0,292).
   POZOR: u osob, které vykonávají „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2010 nižší než 56901 Kč (23280x1,0184x2,4). Za rok 2009 je tato částka 56531 Kč.

• MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ A POJISTNÉHO NA VZP

   Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ a pojistného na VZP by měl činit podle zákona, kterým se mění zákony v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu, 72násobek průměrné mzdy.
   VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
   VVZ za rok 2008 = 23280 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0184.
   23280x1,0184=23708,352 Kč,
   Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2009 po zaokrouhlení směrem nahoru 23709 Kč.

   JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
72násobek průměrné mzdy je 1707048 Kč (23709x72), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 142254 Kč.

   JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?

• pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1707048 Kč. Potom se již pojistné na SZ ani na VZP odvádět nebude.
• pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1707048 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1707048 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ i na VZP z částky nad tuto hranici.

• VÝŠE ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ U SPOLEČNÍKŮ A JEDNATELŮ A U ČLENŮ DRUŽSTEV

   Podle novelizovaného § 8 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění jsou od 1. 1. 2009 důchodově pojištěni společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni a členové družstev, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pouze v těch měsících, ve kterých jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem je 25% součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění.
   VVZ za rok 2008 je 23280 Kč a koeficient pro jeho přepočet činí 1,0184.
25% ze součinu VVZ a koeficientu činí 5927,08 (23280x1,0184x0,25). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru, tj. na 6000 Kč (dosud účast vznikla při rozhodném příjmu 5900 Kč).
   Účast na důchodovém pojištění společníků, jednatelů s.r.o., komanditistů k.s. a členů družstev vznikne pouze v měsících, kdy bude dosaženo tohoto rozhodného příjmu.

• VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ

   Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
   Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.
   Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2010 jsou rozhodné údaje z roku 2008.
   Minimální vyměřovací základ činí 142251 Kč (23280x1,0184x12x0,5=142250,11).
   Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 19204 Kč (142251x0,135=19203,88).
   Minimální výše zálohy bude v roce 2009 1601 Kč (19204:12). V roce 2008 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1590 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
  Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset od roku 2010 platit zálohy na pojistné na VZP ve výši 1601 Kč

• JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2010

   Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.

   Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2010 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské - náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%.
   Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.

• REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

  
   Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek)
    Tzn., že
   - první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 138,43 Kč (791x0,175)
   - druhá redukční hranice by byla 207,59 Kč (1186x0,175)
   - třetí redukční hranice by byla 414,93 Kč (2371x0,175).

   Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

   Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek do výše 138,43 Kč započte 90%, tj. maximálně 124,59 Kč.
   Průměrný výdělek v pásmu 138,43 Kč až 207,59 Kč se započte 60%, tj. maximálně 41,50 Kč.
   Průměrný výdělek ve třetím pásmu mezi 207,59 až 414,93 Kč se započte 30%, tj. maximálně 62,20 Kč.
   Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 124,59+41,50+62,20 tj. 228,29 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem nad cca 72000 Kč.