• v § 4 odst. 1 písm. h) se změnil text takto:

   h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36 násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů,
Z toho vyplývá, že od roku 2009 budou od daně z příjmů osvobozeny důchody do výše 288000 Kč ročně (8000x36), což představuje měsíční důchod ve výši 24000 Kč (8000x3). V roce 2008 je od daně z příjmů osvobozen důchod do výše 198000 Kč.

• v § 6 odst. 9 písm. a) se změnil text takto:

   a) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu (odkaz např. na § 230 ZP) vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo náhrada za ušlý příjem,“
Z toho vyplývá, že částky na školení a odborný rozvoj, které vynaloží zaměstnavatel budou u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeny v případě, že se vzdělávání považuje za výkon práce. Tím, že je zde odkaz na § 230 ZP, by se mělo jednat o prohlubování kvalifikace, protože podle odst. 3 § 260 se účast na školení apod. považuje za výkon práce, za který náleží zaměstnanci mzda nebo plat.
Obdobná změna je provedena i v § 24 odst. 2 písm. j) bod 3, kde se doplnilo u daňové uznatelnosti výdajů na odborný rozvoj zaměstnanců to, že musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele a musí se považovat za výkon práce.

• k další změně dochází v § 6 odst. 13, 14 a nově vloženém odst. 15, které řeší základ daně u příjmů ze závislé činnosti

   Zde se zavádí tzv. legislativní zkratka „povinné pojistné“, které znamená, že se příjmy ze závislé činnosti zvýší o částku odpovídající pojistnému na SZ a pojistnému na VZP, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel podle českých předpisů. Kde se hovoří o „povinném pojistném“, je vždy myšleno „povinné tuzemské pojištění“.
Toto se bude používat i při stanovování základu daně daňových nerezidentů vybavených formulářem E-101, u kterých se pojistné odvádí podle předpisů státu, z kterého přicházejí. I u těchto nerezidentů se bude na superhrubou mzdu navyšovat příjem o povinné pojistné zjištěné podle českých předpisů (tj. v roce 2009 o 25% na pojistné na SZ a o 9% na pojistné na VZP). Stejně se budou navyšovat příjmy daňových nerezidentů v případě, že jim plynou příjmy podléhající srážkové dani.
Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

• v § 6 se vkládá nový odst. 16, který řeší mzdy vyplacené až po 31. lednu po uplynutí zdaňovacího období

   (16) Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel.
Z toho vyplývá, že příjmy zaměstnance za rok 2008 obdržené až po 31. 1. 2009 se budou muset navýšit o povinné pojistné.
Podle přechodného ustanovení pod bodem 18 se ale takto nebudou navyšovat takovéto doplacené příjmy z let 2005 až 2007, které byly vyplaceny po 31. 1. 2008. Je to z toho důvodu, že zákon o daních z příjmů v této době žádné navyšování na superhubou neznal. Tzn., že se potvrdí ve výši skutečně zúčtované a nesnížené o pojistné, které z nich v předchozích letech platil zaměstnanec.

• v § 15 odst. 1 se doplnila možnost poskytování darů do členských států EU, Norska nebo Islandu

   Splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, se řídí právními předpisy příslušného státu, nemá-li tento stát takovou úpravu, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy ČR. Uznání výše daru se posuzuje podle našeho zákona.
Podle novelizovaného § 38g odst. 2 je poplatník, který uplatňuje snížení základu daně o dar poskytnutý do zahraničí povinen podat daňové přiznání.
Obdobná změna je provedena i u darů právnických osob do států EU (§ 20 odst. 12).

• podle změněného § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se můžou za daňově uznatelné výdaje u podnikatelů považovat i výdaje za spotřebované PHM stanovené podle průměrných cen stanovených pro poskytování cestovních náhrad u zaměstnanců

   Je zde odkaz na § 189 odst. 1 písm. c) nebo odst. 2 ZP, podle kterých je MPSV povinno stanovit vyhláškou průměrnou cenu PHM pro zaměstnance.
Podle přechodného ustanovení 8 si můžou podnikatelé uplatnit průměrné ceny PHM platné pro zaměstnance za rok 2008.

• v § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 se mezi výdaje, které nelze uznat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů doplnily výdaje na zájezdy

   Z toho vyplývá, že pokud bude zaměstnavatel přispívat na „kulturní pořady, zájezdy nebo sportovní akce“, musí být příspěvek z daňově neuznatelných výdajů.
Zároveň se ve stejném písm. h) zrušil bod 3, který neumožňoval daňovou uznatelnost u „poskytování rekreace, včetně zájezdů, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z podle § 6 odst. 9 písm. d)“ - bylo to nadbytečné, protože podle § 6 odst. 9 písm. d) musí být tato plnění hrazena z FKSP, sociálního fondu,ze zisku nebo na vrub výdajů daňově neuznatelných.

• v § 35ba odst. 1 písm. b) se částka 38040 Kč nahrazuje částkou 68000 Kč

   Z této změny vyplývá, že sleva na druhého z manželů (24840 Kč) se bude moci uplatnit při jeho příjmu do 68000 Kč.
Dále se v tomto písm. b) doplnilo, že mezi příjem, který se do vlastních příjmů druhého z manželů nezahrnuje „příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4“. Toto by mělo usnadnit situaci v rodinách, kde se jeden z manželů stará o osobu blízkou s nárokem na příspěvek na péči, protože příjem, který od těchto osob obdrží se nebude do vlastních příjmů zahrnovat.
Podle přechodného ustanovení č. 2 tohoto zákona se tyto změny použijí již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.
Poznámka: změna částky 38040 Kč na 68000 Kč je provedena již zákonem 482/2008 Sb.

• v § 38h se doplnil nový odst. 13, který řeší dosažení maximálního vyměřovacího základu u pojistného a dvojího základu daně

   (13) Dojde-li u poplatníka ke vzniku samostatného základu daně pro zdanění podle § 6 odst. 4 a současně ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň, zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na daň.
Z toho vyplývá, že v měsíci, kdy dojde u zaměstnance s dvojím základem daně k dosažení stropu pro odvod pojistného, navýší se nejprve základ pro výpočet zálohy.

• dále jsou v §§ 38h až 38k provedeny změny vyplývající z nové formulace základu daně (viz změna § 6 odst. 13), tj. nová formulace „povinné pojistné“

• v § 38j se doplňují nové odstavce 4, 5 a změna v odst. 6

   Tyto změny řeší podávání tiskopisu „vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ v elektronické podobě. Toto se bude týkat zaměstnavatelů, kteří mají v průběhu zdaňovacího období více než 10 poplatníků. Podle přechodného ustanovení 3 se toto použije poprvé ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2010.

• nakonec § 38j se vložil nový odst. 8 (je to již po přečíslování odstavců díky vložení nových), který zní:

   (8) Plátci daně nebo plátcovy pokladny jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.
Z toho vyplývá, že na mzdovém listě bude třeba opět uvádět pojistné na SZ a pojistné na VZP, které odvádí ze svých příjmů poplatník.

• účinnost zákona

   Účinnost zákona je stanovena dnem jeho vyhlášení, tzn., že rozhodující bude datum, kdy byla Sbírka zákonů rozeslána a tím je 1. leden 2009. Zákon se tedy stihl vyhlásit včas, aby mohl od 1. 1. 2009 platit…