10/ STANOVISKO PRACOVNÍKA MPSV K NEPOSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY PŘI NEOMLUVENÉ ABSENCI ZAMĚSTNANCE

   V minulém čísle jsme uveřejnili naše stanovisko k neposkytnutí náhrady mzdy za dobu prvních 14 dnů PN zaměstnanci, který měl v tomto měsíci neomluvenou absenci (§ 206 odst. 3 ZP).
   Ve Mzdové účetní č. 12/08 byl publikován článek Mgr. Zdeňka Schmieda z MPSV podle jeho názoru (citujeme) „nelze aplikovat ustanovení § 206 odst. 3 ve vztahu k náhradě mzdy při pracovní neschopnosti (karanténě) podle § 192 ZP, a to z velmi prostého důvodu. Z dikce § 206 odst. 3 totiž jednoznačně vyplývá, že se musí jednat o případy, kdy zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje (je povinen poskytnout) pracovní volno. To platí o všech překážkách v práci na straně zaměstnance, s výjimkou důležitých osobních překážek v práci podle § 191 ZP (mezi nimiž je vyjmenována též pracovní neschopnost nebo karanténa), neboť v těchto případech zaměstnavatel zaměstnanci neposkytuje pracovní volno, nýbrž po dobu jejich trvání je povinen omluvit nepřítomnost v práci“.
   Z informací, které máme k dispozici je toto stanovisko oficiálním stanoviskem MPSV, takže v případě poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci, který měl v tomto měsíci neomluvenou nepřítomnost v práci, se bude jednat o náhradu v souladu se zákonem a bude možno si polovinu částky vyplacené na náhradě odečíst od odvodu pojistného za tento měsíc.
   Jak se ale k dané problematice postaví finanční úřad? Uzná takto poskytnutou náhradu mzdy, že je od daně osvobozená? V případě, že ji neuzná jako od daně osvobozenou, mělo by se z ní odvádět pojistné na SZ a VZP! Jak se poté následně k tomuto postaví MPSV?
   NAŠE DOPORUČENÍ: do vydání společného stanoviska MPSV a MF doporučujeme neposkytovat náhradu mzdy zaměstnancům, kteří měli neomluvenou absenci v měsíci, kdy jim má být poskytnuta náhrada mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN. Vždy je jednodušší náhradu mzdy doplatit, než ji od absentéra vybrat. Řešení této problematiky jsme probírali na listopadových seminářích…