• v zákonu 589/92 Sb. o pojistném na SZ

   kromě změn ve výši pojistného (viz DIS 11/08) se mění i tyto další §§

• v § 3 se rozdělili pojištěnci na ty, kteří si povinně platí nemocenské i důchodové pojištění („zaměstnanci“ pod body 1 až 13) a na ty, kteří si povinně platí jen na důchodové pojištění (společníci, jednatelé, členové družstev pod body 14 a 15), pokud dosáhnou započitatelného příjmu alespoň 5900 Kč.

   Pro účely odvodu pojistného se zjistí samostatně vyměřovací základ za obě skupiny pojištěnců, zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru a součet těchto vyměřovacích základů je odvod za zaměstnavatele

• v § 5 odst. 2 se doplnilo nové písm. g), které zní:

   g) pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.
   Tzn., že se mezi příjmy, z nichž se nebude odvádět pojistné na SZ, doplnil příjem zaměstnance, který mu plyne z důvodu, že za něho zaměstnavatel zaplatil pojistné na SZ v měsíci, kdy neměl příjem v peněžní formě (viz následující změna v § 8 odst. 2).

• v § 8 se změnil celý text takto:

   (1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
   (2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
   (3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
   (4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.
   Ze změněného odst. 2 vyplývá, že zaměstnavatel odvede pojistné i za zaměstnance, který měl započitatelný příjem (např. měl k dispozici vozidlo i v době nemoci), ale tento příjem nebyl v peněžní formě. Dosud se pojistné tomuto zaměstnanci sráželo až v měsíci, kdy měl příjem v peněžní formě. Nyní zaplatí pojistné zaměstnavatel a potom si jej od zaměstnance vyinkasuje.
   Změna v odst. 3 navazuje na § 7 odst. 3 nového zákona o NP, kdy se započitatelný příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu považuje za příjem zúčtovaný v měsíci, v němž toto zaměstnání skončilo.

• podle odst. 1 změněného § 9 odvádí zaměstnavatel pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

   Z toho vyplývá, že i zaměstnavatelé, kteří mají stanoven termín pro výplatu mzdy na pozdější datum než 20., jsou povinni pojistné na SZ odvést nejpozději 20. dne následujícího měsíce.
POZOR: u zdravotního pojištění zůstává i nadále pro odvod pojistného den, který je určen pro výplatu mezd a platů.

• podle § 9 odst. 2 si zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné OSSZ.

   Tato změna reaguje na to, že zaměstnavatel bude od 1. 1. 2009 poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN.

• v § 9 odst. 7 je řešena situace, kdy zaměstnavatel nemá z čeho odečíst polovinu částky vyplacené náhrady mzdy

   Zde může požádat příslušnou OSSZ o vrácení částky, kterou vyplatil na náhradě mzdy a za žádost se považuje tiskopis „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“, jehož vzor byl v DIS 12/08. OSSZ by měla v případě, že rozdíl mezi pojistným a polovinou zúčtovaných náhrad bude se znaménkem „mínus“, vrátit zaměstnavateli do 14 dnů od předložení tiskopisu částku v přehledu uvedenou. Pro tento účel by mělo být v bodu 5 přehledu uvedeno Vaše číslo účtu!

• v zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění

• v § 16 odst. 4 (vyloučené doby) se změnil text písm. a) takto:

   a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,
   Z toho vyplývá, že mezi vyloučené doby od 1. 1. 2009 patří celá doba trvání dočasné PN, tj. včetně prvních 14 kal. dnů, za které bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele.

• v § 9 odst. 6 se mění text písm. a) takto:

   samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v případě, že OSVČ vykonávala zaměstnání. Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění a u společníků a jednatelů na důchodovém pojištění. Z této změny vyplývá, že už není třeba v roce 2009 hlídat dodržení dvanáctinásobku minimální mzdy, aby se jednalo o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Tuto skutečnost musí OSVČ prokázat příslušné OSSZ nejpozději s podáním „Přehledu“ za rok 2008.

• v zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

• v § 35a odst. 4 a 5 jsou nově řešeny doby úschovy dokladů

   (4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
   a) stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
   b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno (seznamy společníků a členů statutárních orgánů),
   c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
   d) mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.
   (5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsou-li záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání.

• v § 37 odst. 1 se doplnila mezi údaje, které musí obsahovat evidence, doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci,

• podle změněného § 41 odst. 1 je zaměstnavatel povinen nahlásit OSSZ pouze poživatele starobního důchodu,

   Tohoto poživatele starobního důchodu nahlásí ale jen v případě, že zaměstnání je na dobu delší než jeden rok. Poživatelé plného nebo částečně invalidního důchodu již není třeba pro účely důchodového pojištění hlásit. Pro účely nemocenského pojištění je třeba v „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ uvést, že se jedná o poživatele těchto důchodů (§ 94 a § 95 odst. 1 písm. f) zákona 187/2006 Sb. o NP).

• do zákona byl opět vložen § 42, který zní

   Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.

• v zákonu 128/2000 Sb. o obcích

• v § 73 odst. 4 je řešeno poskytování odměny uvolněným členům zastupitelstva v době prvních 14 kal. dnů PN

   (4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
U uvolněných členů zastupitelstva je zajímavé, že se měsíční odměna poskytuje za kalendářní dny PN, ale je ve výši jedné třicetiny redukované měsíční odměny.

• v zákonu 117/95 Sb. o státní sociální podpoře

   v § 5 odst. 1 písm. b) se zaktivuje bod 13), podle kterého se mezi příjmy od daně osvobozené, které se zahrnou do příjmů pro posouzení vzniku nároku na dávku SSP, doplňuje i náhrada mzdy od čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné PN. Toto bude poprvé použito při potvrzování příjmů za I. čtvrtletí 2009 pro účely poskytování příspěvku na bydlení a sociálního příplatku.