2/ ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ

   Změny v zákonu o pojistném na SZ vyplývají ze zákona 306/2008 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění a některé další zákony a dále ze zákona 362/2009 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010.

   Např. text § 5 odst. 2 písm. f) bude nově znít:
„plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“
   Tzn., že pojistné na SZ se nebude odvádět z plnění vyplacených po uplynutí jednoho roku starobním nebo invalidním důchodcům pro invaliditu třetího stupně.

          (1) Sazby pojistného činí

   a) u zaměstnavatele

  1. v roce 2010 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a od roku 2011 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  2. počínaje rokem 2011 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3,
  3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),

   b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,

   c) u osoby samostatně výdělečně činné

  1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
  2. 1,4 % z vyměřovacího základu uve    deného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,

   d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

   e) u zahraničního zaměstnance 1,4 % z vyměřovacího základu.

          (2) Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 platí pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.

  Z těchto změn vyplývá, že pro rok 2010 budou platit sazby pojistného na SZ ve stejné výši, v jaké platily v roce 2009. Snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění z 2,3% na 1,4% se odkládá o jeden rok a možná i na neurčito (viz text odst. 2) věty druhé). Aby nedošlo k poškození zaměstnavatelů, budou si i v roce 2010 odečítat polovinu částky, kterou v kal. měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN.

   (2) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2010 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen "náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti"), a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.

   (3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2011 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu58c), a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.

   (4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte počínaje rokem 2011 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně.

   (5) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel, který provádí odečet podle odstavce 2 nebo 3, uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v roce 2010 všem zaměstnancům a počínaje rokem 2011 zaměstnancům se zdravotním postižením, a výši rozdílu mezi pojistným a celou částkou nebo polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

   Z těchto změn vyplývá, že si zaměstnavatelé budou po celý rok 2010 odečítat od částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtovali zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. To, že bude zaměstnavatel platit celou náhradu mzdy v době prvních 14 dnů PN by mělo začít platit až od roku 2011, a to současně se snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění z 2,3% na 1,4%.

   „Za období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 je maximálním vyměřovacím základem podle § 15a odst. 1 a 5 částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy.“
   Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2009 po zaokrouhlení směrem nahoru 23 709 Kč (23280x1,0184).
   Maximální výše příjmů, z kterých se bude pojistné odvádět?
   72násobek průměrné mzdy je 1 707 048 Kč (23709x72), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 142 254 Kč.
   Jak se bude sledovat dodržení maximálního vyměřovacího základu?

   Tento § 15b by měl platit ale pouze pro rok 2010. V roce 2011 by se měl vrátit maximální vyměřovací základ na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy,

   Sleva na pojistném na SZ, která začala platit v roce 2009, se zákonem .../2009 Sb. („Janotův balíček“) ruší. Podle přechodného ustanovení zákona sleva na pojistném naposledy náleží za měsíc prosinec 2009, tzn., že se uplatní v „přehledu…“ za měsíc prosinec, který musí být podán na OSSZ nejpozději do 20. ledna 2010.