Z nejzásadnějších změn se jedná hlavně o tyto změny:

• ruší se zápočet doby studia na střední nebo vysoké škole (§ 5 odst. 1 písm. m) a § 6 odst. 1 písm. b)

   Doba studia od 1. 1. 2010 nebude již náhradní dobou pojištění a tyto osoby se budou moci k účasti na pojištění přihlásit dobrovolně. Doba prvních 6 let studia po dosažení 18 let věku se nadále považuje za dobu pojištění pouze pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod (§ 16 odst. 4 písm. f).
   Podle přechodného ustanovení pod bodem 2 se doba pojištění a náhradní doby pojištění získané před 1. lednem 2010 hodnotí podle právních předpisů účinných před tímto dnem. Náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 2010 se podle přechodného ustanovení (bod 3) započítávají pro vznik nároku na důchod v plné výši, jde-li o pojištěnce, kterému vznikne nárok na důchod před rokem 2019. Tzn., že se zápočet náhradních dob provede podle předpisů platných do 31. 12. 2009 (např. zápočet doby studia maximálně 6 let po dosažení věku 18 let se provede v rozsahu 80%, což byla v té době „plná výše“ zápočtu). Zrušení zápočtu doby studia se plně dotkne např. muže, který se narodil v roce 1956 a později.

• do § 16 se vložil nový odstavec 8, který zní:

   (8) Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až j) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis.
   Z tohoto vyplývá, že v případě, kdy dochází ke krytí vyloučené doby s příjmem z výdělečné činnosti, mohl by pojištěnec požádat, aby byla tato doba brána při výpočtu důchodu jako doba vyloučená. Dosud, pokud dochází ke krytí vyloučené doby s příjmem, má vždy přednost zápočet příjmu.
   Např. toto se bude týkat zaměstnance, který má poskytnuto vozidlo k služebnímu a soukromému užívání a toto vozidlo může užívat i v době nemoci. Z titulu užívání auta má v příslušném období započitatelný příjem a doba nemoci se doposud nemohla brát jako vyloučená. Nově bude moci pojištěnec požádat (buď při sepisování žádosti o důchod nebo do 30 dnů ode dne oznámení ČSSZ o přiznání důchodu), aby se tyto doby považovaly za vyloučené doby.
   Obdobně by mohly využít tohoto ustanovení ženy, kterým zaměstnavatel při pobírání rodičovského příspěvku přispíval na penzijní připojištění a z tohoto příspěvku se v určité době odvádělo pojistné na SZ a tudíž se tato doba nemohla dosud posuzovat jako doba vyloučená.
   POZOR: tento postup vylučování dob při souběhu s příjmem se umožňuje až u důchodů, na které vznikne nárok po 31. 12. 2009.

• v § 20, který řeší definici dítěte pro účely důchodového zákona, se doplňuje nový odst. 6, který zní:

   (6) Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
   Z této změny vyplývá, že např. nebude možno pobírat vdovský nebo sirotčí důchod v případě, že dítě bude pobírat invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
   Podle přechodného ustanovení v bodu 6. se tento odstavec nevztahuje na vdovské a sirotčí důchody, které byly přiznány před 1. 1. 2010, když je dítě poživatelem plného invalidního důchodu k 31. 12. 2009. Zde se postupuje podle znění zákona platného do 31. 12. 2009, tzn., že vdovský resp. sirotčí důchod by náležely i nadále.

• prodlužuje se důchodový věk (§ 32) postupně až

   na 65 let u mužů, bezdětných žen a žen, které vychovaly jedno dítě,
   až na 64 let u žen, které vychovaly 2 děti,
   63 let u žen, které vychovaly 3 děti a
   62 let u žen, které vychovaly 4 a více dětí.
   Toto prodloužení se plně dotkne ročníků narození 1968 a vyšších.
   Pro pojištěnce narozené v období let 1936 až 1968 je důchodový věk pro odchod do starobního důchodu tento/*:

   /* ročníky 1936 až 1945 nejsou uvedeny z důvodu, že práce na procenta je nevýhodná, pokud může poživatel důchodu při jeho pobírání pracovat
   /**u ženy, která vychovala 4 děti se již od ročníku 1965 doba důchodového věku nemění, tj. zůstává 62 let

• prodloužení nutné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod (§ 29)

   Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně:
   a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010
   b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010
   c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011
   d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012
   e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013
   f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014
   g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015
   h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016
   i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017
   j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018
   k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

   Prodlužovat se začne nutná doba pojištění hned od roku 2010, protože ten, kdo dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod v roce 2010 musí získat dobu pojištění nejméně 26 let.

   Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené pod písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového roku po roce 2014 a získal alespoň 30 let doby pojištění. Musí se jednat o doby pojištění získané z titulu výdělečné činnosti.

   Pojištěnec má dále nárok na starobní důchod, pokud nesplnil podmínky uvedené výše a získal dobu pojištění nejméně (jedná se o tzv. „poměrný“ starobní důchod):
   a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let
   b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,
   f) 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.

   Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod uvedené v § 38 písm. a) nebo b).

• předčasný starobní důchod podle § 30 je od 1. 1. 2010 zrušen
• změny při získávání předčasného starobního důchodu podle § 31

   Předčasný starobní důchod podle § 31 se bude u pojištěnců, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let, poskytovat i nadále po dosažení doby pojištění (tj. 25 až 35 let) a nejdříve 3 roky přede dnem, kdy dosáhne důchodového věku.
   Novinkou je, že předčasný starobní důchod podle § 31 se bude u pojištěnců, jejichž důchodový věk činí alespoň 63 let (tj. muž narozený v roce 1953 nebo později a ženy ještě později) poskytovat, pokud dosáhnou doby pojištění (t. 25 až 35 let) a dosáhnou alespoň 60 let.
   Tzn., že muž, který by měl odcházet např. ve svých 64 letech (tj. ročník narození 1959), by mohl odejít již v roce dosažení 60 let, tj. o 4 roky dříve.
   Pro účely, aby se hromadně neodcházelo do předčasného důchodu se zavádí progresivnější krácení procentní výměry důchodu (§ 36), a to tak, že
   se výše procentní výměry krátí za každých i započatých 90 kal. dnů o
      a) 0,9 výpočtového základu za období prvních 720 kal. dnů
      b) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kal. dne
   Tzn., že zaměstnanec, který by v budoucnu odcházel do předčasného starobního důchodu o plných 5 let dříve, by dosáhl krácení o 26,7% (tj. 8x0,9 za prvních 720 dnů a 13x1,5 za zbývající devadesátiny do 5 let…). Odchod do předčasného důchodu bude nevýhodný i pro ty, co půjdou o 3 roky dříve, protože za „90-tky“ ve třetím roce se jim zkrátí o 1,5% místo 0,9%. Tzn., že krácení by bylo o 14,7% (8x0,9+5x1,5), kdežto dosud se jim krátí pouze o 11,7% (13x0,9).

• možnost zvyšování procentní výměry důchodu při výdělečné činnosti i v případě jeho pobírání (§ 34)

   Do § 34 se vložily nové odst. 3 až 6, které řeší zvyšování starobního důchodu při výdělečné činnosti po jeho přiznání.
   "(3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.

   (4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši podle § 37 odst. 1, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle věty první má pojištěnec vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.

   Pochopitelně, že zůstává v platnosti zvyšování důchodu za každých 90 kal. dnů výdělečné činnosti o 1,5% po vzniku na nároku na důchod, ale jeho nepobírání (§ 34 odst. 2).

• zrušení podmínky sjednání pracovního poměru se starobním důchodcem na dobu určitou , nejdéle na dobu jednoho roku

   V § 37 se změnil odst. 1 takto:
   "(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59.".
   Z tohoto nového textu vyplývá, že již není třeba uzavírat dobu určitou nejdéle na dobu jednoho roku. Tzn., že bude možno sjednat nebo ponechat i dobu neurčitou. Většina zaměstnavatelů, ale bude pravděpodobně používat sjednávání doby určité - asi stále na dobu jednoho roku…
   Zde vznikne ale problém s § 39 ZP, který omezuje sjednávání doby určité na dobu nejvýše 2 let. Důchodci měli doposavad výjimku podle odst. 3 písm. a) - ta ovšem padá, protože zvláštní právní předpis už dobu určitou nevyžaduje a v § 39 odst. 3 písm. a) ZP byl zrušen odkaz na § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

      JAK SE BUDE POSUZOVAT DOBA 2 LET OD 1. 1. 2010?
   K vzniklé problematice je k dispozici zatím pouze stanovisko asociace pro kolektivní vyjednávání (dále jen AKV), k jehož aplikace se přikláníme:
  

   Ze stanoviska vyplývá, že pokud bude sjednán pracovní poměr se starobním důchodcem např. od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010, poběží doba 2 let od 1. 7. 2010.

• zrušení plného a částečného invalidního důchodu a jejich nahrazení invaliditou prvního, druhého a třetího stupně (§§ 38 až 42)

  o invaliditu prvního stupně se jedná - pracovní schopnost poklesla nejméně o 35% avšak nejvíce o 49%
  o invaliditu druhého stupně se jedná - pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 50% avšak nejvíce o 69%
  o invaliditu třetího stupně se jedná - pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 70%.
   Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
   Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění(§ 41 odst. 2)

• 0,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně
• 0,75% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně (toto odpovídá dosud používanému částečnému invalidnímu důchodu)
• 1,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (stejné jako u plného invalidního důchodu v současné době)

   Zde došlo k určitému zpřísnění - těm, kterým byl dosud poskytován ČID stačilo snížení pracovní schopnosti o 33%. To by v současné době nestačilo ani na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně…
   Podle přechodného ustavení pod bodem 8 se plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. 1. 2010, se ve výši, v jaké náležel k 31. 12. 2009, považuje od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. 1. 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, považuje od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti výdělečné činnosti nejméně o 50%, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech. Plátce důchodu (ČSSZ) je povinen nejpozději do 31. 1. 2010 zaslat poživatelům invalidního důchodu písemné oznámení o tom, zda mu náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně.
   Přechodné ustanovení pod bodem 13 řeší případy změny stupně invalidity. Byl-li přiznán plný invalidní důchod před 1. 1. 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky. Byl-li částečný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, náleží invalidní důchod v dosavadní výši.
   Z tohoto přechodného ustanovení vyplývá, že pokud bude u bývalých plně invalidních důchodů zjištěno po roce 2009 snížení pracovní schopnosti menší než 70%, bude náležet invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ještě po dobu 12. splátek tohoto důchodu. Po této době bude náležet invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo prvního stupně. U bývalých částečných invalidních důchodů bude náležet invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo prvního stupně v dosavadní výši, i když dojde k poklesu stupně invalidity na základě lékařské prohlídky konané po roce 2009. Pokud by se již ale po této lékařské prohlídce o invaliditu nejednalo, bude výplata invalidního důchodu zastavena.

• ke zpřísnění dochází i při poskytování vdovského důchodu (§ 50 odst. 2 písm. e)

   vdovský důchod náleží i nadále po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, ale po uplynutí doby jednoho roku je nově nárok na vdovský důchod

• v případě invalidity třetího stupně
• nebo vdova dosáhla věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.

   Např. žena ročník narození 1955 ovdověla - rok pobírala vdovský důchod a pokud ji bude po uplynutí tohoto roku 59 let a 4 měsíce, bude vdovský důchod pobírat i nadále.
   Obdobně se bude postupovat i při přiznávání vdoveckého důchodu.
   Podle přechodného ustanovení v bodu 7., vznikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 věku 55 let resp. vdovec 58 let. Obdobně by se postupovalo v případě, že došlo k zániku práva na vdovský důchod před 1. 1. 2010 nebo i po 31. 12. 2009, ale jedná se o důchody, které byly přiznány před 1. 1. 2010. Zde vznikne nárok na vdovský důchod po 31. 12. 2009, pokud budou splněny podmínky platné před účinností této novely (tj. musí být splněny podmínky v § 50 odst. 2 - např. péče o nezaopatřené dítě, přiznání invalidního důchodu nebo věk 55 resp. 58 let).

• vložení § 61a, který řeší přeměnu invalidního důchodu na starobní důchod

   Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Starobní důchod náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na starobní důchod podle tohoto paragrafu nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1 až 3.
   Podle přechodného ustanovení v bodu 5, dosáhl-li poživatel plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu věku 65 let před 1. 1. 2010, zaniká nárok na tento důchod dnem 1. 1. 2010; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod, a to ve výši v jaké mu náležel dosavadní důchod.

• u důchodů vyplácených složenkou bude hradit náklady za poukazy splátek jejich příjemce (§ 64 odst. 4)

   Toto se nebude vztahovat na důchody přiznané před 1. lednem 2010 a vyplácené složenkou…

• přechodné ustanovení pod bodem 1. řeší nároky na důchod, které vznikly před 1. 1. 2010

   O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
   Z tohoto vyplývá, že pokud někdo požádal o přiznání některého z důchodů před 1. 1. 2010, bude se rozhodovat podle předpisů platných do 31. 12. 2009.

   DOPAD změn ze zákona 306/2008 Sb. do zákona 582/91 Sb. o ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ - změny v ostatních zákonech jsou komentovány u jednotlivých zákonů, které se zákonem 306/2008 Sb. mění

• v § 37 se ruší odst. 4, v § 39a se ruší odst. 1

   Zde se ruší povinnosti škol vést záznamy o žácích a studentech pro účely důchodového pojištění a předkládat je na ČSSZ, protože doba studia již nebude považována za dobu důchodového pojištění.

• v § 38 odst. 1 se ruší věta druhá

   Po zrušení této věty je třeba opět vést evidenční listy na pracující poživatele starobního důchodu. Tato změna navazuje na změnu v zákonu o důchodovém pojištění, podle které se budou starobní důchody zvyšovat i v případě výdělečné činnosti a pobírání plného starobního důchodu nebo starobního důchodu v poloviční výši (viz změny v § 34 zákona o důchodovém pojištění).

• změna textu v § 41 odst. 1 - hlášení o zaměstnávání důchodců

   Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu pokud poživatel starobního důchodu podle § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.
   Tím, že je zde odkaz na 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, vztahuje se povinnost hlášení nástupu do „výdělečné činnosti“ poživatele starobního důchodu pouze na poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 důchodového zákona. Poživatele klasického starobního důchodu podle § 29 již hlásit v žádném případě nemusíme.

• v 81 se doplňuje odst. 4, který zní:

   Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední.
   Tato změna reaguje na nově vložený § 61a zákona o důchodovém pojištění, podle které se invalidní důchod v 65 letech přeměňuje na starobní důchod.

• změna v § 82 odst. 4

   Žádost o důchod lze podat nejdříve 4 měsíce před dnem, od kterého občan žádá důchod přiznat. Dosud to mohlo nejdříve 3 měsíce.

• změna v § 83 odst. 1

   Zde se vkládá věta, podle které musí OSSZ informovat občana při sepisování žádosti o důchod o výši nákladů na výplatu důchodu v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence. Změna vyplývá z § 64 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, podle které je příjemce důchodu povinen hradit náklady plátce důchodu v případě jeho pobírání v hotovosti.

• v § 83 odst. 2 se mění písm. b) takto:

   trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou,
   Z toho vyplývá, že zaměstnavatel je povinen do 8 dnů od obdržení výzvy, sdělit OSSZ sepisující žádost o důchod i tyto údaje. Podle našeho názoru se bude údaj o době, na jakou byl pracovněprávní vztah sjednán, uvádět pouze v případě, že zaměstnanec bude žádat o přiznání důchodu zpětně a toto období bude zasahovat do roků, kdy musel být sjednán pracovněprávní vztah na dobu určitou nejdéle na dobu jednoho roku, aby byl nárok na důchod.

• v § 83 se vkládá nový odst. 3, který zní:

   V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má postup podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění týkat.
   Tato změna reaguje na nový odst. 8 v § 16, který umožňuje považovat dobu pojištění, ve které se kryje příjem s vyloučenou dobou, za vyloučenou dobu.

• v § 85 se vkládá odst. 2, který zní:

   Rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
   Vzhledem k tomu, že řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti a za den uplatnění nároku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na ČSSZ se žádostí o její přiznání, neměla by nastat situace, že občan, který požádá ve lhůtě o přiznání důchodu, aby mu nebyl od dne uvedeného v žádosti přiznán. Nově může požádat 4 měsíce přede dnem, od kterého žádá o důchod a ČSSZ by měla rozhodnutí vydat nejpozději do 90 dnů.

• v § 86 se doplňuje odst. 5, který zní:

   Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83 odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až j) zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
   Zde je dána možnost pojištěnci, který nepožádal při žádosti o důchod o vyloučení vyloučených dob, které se kryly s příjmem, aby to po přiznání důchodu ještě napravil.

• přechodné ustanovení pod bodem 1. řeší žádosti o plný nebo částečný invalidní důchod podané před 1. 1. 2010

   Jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 2010.