Tento zaměstnanec neplatil zálohy v průběhu roku 2008 z titulu nízkého příjmu a ani v rámci ročního zúčtování mu nebude nic vráceno. Kdyby chtěl tento poplatník uplatnit některou z nezdaněných částek (dar, úroky, penzijní nebo životní pojištění) nebo slevu na manželku, tak se mu z tohoto titulu nic nevrátí, protože stejně žádné zálohy v průběhu roku neplatil. Pokud by měl tento zaměstnanec vyživované děti, mohl by dostat daňové zvýhodnění formou bonusu.

   Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění 12000 Kč a platby na životní pojištění rovněž v částce 12000 Kč, kromě toho daroval v průběhu roku 4x krev. Jeho manželka nedosáhla v roce 2008 příjmu ve výši 68000 Kč.

   Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 23760 Kč. Přeplatek vznikl díky tomu, že se mu na zálohách srážela v průběhu roku poměrně vysoká částka. Zde je ale zajímavé, že u tohoto zaměstnance by se celá částka sražená na zálohách vrátila i v případě, že by neměl nezdanitelné částky, protože základní sleva a sleva na manželku (24840 + 24840 = 49680Kč) činí více než daň z příjmů nesnížených o nezdanitelné částky (15% z 324000 Kč je 48600 Kč).

   IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:

   U DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
dochází ke změně ve výši daňového zvýhodnění, které činí v roce 2008 10680 Kč (u dítěte s průkazkou ZTP/P 21360 Kč). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit v roce 2008 až 52200 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šesti násobku minimální mzdy, která byla v roce 2008 ve výši 8000 Kč, tzn., že nárok na daňový bonus vznikne u příjmu 48000 Kč nebo vyšším.
   Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

   X/ Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

   Příklad č. 1. zaměstnanec měl měsíční zdanitelný příjem 30 tis. Kč jen ve třech měsících roku 2008 a po zbytek roku byl v pracovní neschopnosti. Tento zaměstnanec má tři děti. Nárok na daňový bonus u něho v měsících, kdy pracoval nevznikl, protože daňové zvýhodnění bylo uplatněno formou slevy na dani. Jeho roční daňová povinnost byla 18225 Kč a ta se vynulovala slevou na poplatníka (24840 Kč), takže daň po slevě je u tohoto poplatníka nulová

   Tomuto zaměstnanci by se vyplatila celkem částka 36045 Kč, a to vrátil by se mu přeplatek na dani 4005 Kč a obdržel by doplatek na daňovém bonusu ve výši 32040 Kč. Částka 4005 Kč by se uvedla do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, částka 32040 Kč nikoliv.

   Příklad č. 2. zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má 3 děti byl v roce 2008 nemocen a ve dvou měsících dosáhl pouze příjmu 5000 Kč. Ve všech měsících neplatil daň a obdržel daňový bonus. Výpočet daně u něho bude vypadat takto:

   V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 2115 Kč, což je doplatek na daňovém bonusu (nezahrnuje se do příjmů pro nárok na dávky SSP).

   XI/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2009. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2009. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 64 zákona 337/92. o správě daní a poplatků.
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.

   NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2008

• jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)

   zde hlavně v případě, že zaměstnanec měnil zaměstnání v průběhu roku a zda mu předchozí plátce navyšoval správně na superhrubou mzdy. Když vydělíme údaj na řádce 2. údajem na řádce 1. mělo by nám vyjít 0,35.
   POZOR: tato kontrola by neplatila v případě, že zaměstnanec měl u zaměstnavatele ještě např. dohodu o provedení práce, u které se na superhrubou mzdu nenavyšuje (obdobně i v případě souběhu zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu)

• jestli je u zaměstnanců, u kterých bylo dosaženo stropu pojistného (1034880 Kč) správně stanoven základ daně

   Tzn., že u těchto zaměstnanců by měla být částka 1034880 Kč uvedena na ř. 2 „Vyúčtování“. V případě, že změnili zaměstnání v průběhu roku, může být na této řádce i částka vyšší.

• jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 48000 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy) za rok 2008

   Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Zde by bylo výhodnější, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů…pochopitelně, pokud má nějaké příjmy...

• u daňových nerezidentů vždy odečíst celých 24840 Kč

   Toto se bude týkat hlavně nerezidentů, kterým nebyla sleva na dani (2070 Kč) poskytnuta zkraje roku 2008 z důvodu změn v zákonu o daních z příjmů. Těmto nerezidentům by měl vycházet vyšší přeplatek na dani.

• zkontrolovat nedoplatky na dani

   Díky zavedení jednotné daně 15% by nedoplatky na dani neměly v roce 2008 vůbec vzniknout. Doporučujeme zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku.

• zkontrolovat přeplatky na dani u poplatníků, kteří neměli žádné nezdaněné částky

   U těchto poplatníků by díky jednotné 15% dani neměly vznikat přeplatky na dani vyšší než 140 Kč, pokud byl správně stanoven základ daně.

   ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny slevy na dani, které řádně prokáže a může uplatnit daňové zvýhodnění na děti.
Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč), případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 1. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží. V případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může podat daňové přiznání a uplatnit si slevu na manželku nebo invalidity a daňové zvýhodnění na dítě.
POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání.

• MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ U PODNIKATELŮ

   Zrušen zákonem 261/2007 Sb.

• ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU

   Těmto zaměstnancům lze roční zúčtování provést, pokud jim vyplacená náhrada od Kooperativy resp. České pojišťovny nebyla zdaněna zálohovou daní (tzn., že náhrada byla do 5000 Kč). V případě, že vyplacená náhrada byla vyšší než 5000 Kč, musí zaměstnanec podat daňové přiznání.

• SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ

   Zrušeno zákonem 261/2007 Sb. Nahrazeno výrazným navýšením slevy na druhého z manželů s vlastními příjmy do 68000 Kč. Díky zrušení společného zdanění si bude více zaměstnanců žádat o provedení ročního zúčtování.

• TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

   Pro podání daňového přiznání za rok 2008 je třeba použít vzor č. 15, který má 4 přílohy. Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, vyplní pouze základní tiskopis bez příloh. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní buď příloha č. 3 nebo 4.

• DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

   Můžeme zaměstnanci provést roční zúčtování záloh, jestliže v roce 2008 vypověděl smlouvu na penzijní připojištění (podmínky pro výplatu ještě nebyly splněny), z které si uplatňoval od roku 2002 nezdanitelnou částku ve výši 3000 Kč ročně? Jak to bude s poskytovanými příspěvky od zaměstnavatele, které jsme po celou dobu trvání smlouvy platili?

  V případě, že zaměstnanec vypověděl v roce 2008 smlouvu o penzijním připojištění bez nároku na penzi, nelze roční zúčtování provést v případě, že součet uplatněných nezdaněných částek z titulu § 15 odst. 5 ZDP byl za roky 2006 a 2007 vyšší než 6000 Kč. K nezdaněným částkám uplatněným v předchozích letech se nepřihlíží, neboť do zákona se tato změna dostala až od zdaňovacího období roku 2006. Ve Vašem případě činí součet uplatněných nezdaněných částek za roky 2006 a 2007 částku 6000 Kč, takže je možné roční zúčtování provést. Příspěvek zaměstnavatele za měsíce, po které smlouva trvala, se nemusí od zaměstnance vybrat zpět, protože budou podléhat srážkové dani 15%, kterou musí z příspěvků zaměstnavatele odvést penzijní fond. Srážkové dani z příjmů budou podléhat veškeré příspěvky zaměstnavatele poskytnuté za dobu trvání penzijního připojištění.

  Můžeme provést roční zúčtování u zaměstnance, kterému proplatila pojišťovna Kooperativa náhradu za ztrátu na výdělku dne 20. ledna 2009? Výše vyplacené náhrady byla 5300 Kč.

  V tomto případě nelze roční zúčtování provést, protože příjem vyplacený poplatníkovi do 31. 1. po skončení zdaňovacího období, se považuje ještě za příjem zdaňovacího období roku 2008. Tím, že vyplacená náhrada od pojišťovny byla vyšší než 5000 Kč, musela z ní být sražena zálohová daň a zaměstnanec tak měl současně více plátců a musí podat daňové přiznání.

  Může si manželka uplatnit slevu na druhého z manželů v případě jeho úmrtí v průběhu roku 2008, když jeho příjem nedosáhl částky 68000 Kč?

  Ano, v případě, že příjem jejího bývalého manžela nedosáhl 68000 Kč, může si manželka uplatnit poměrnou část slevy podle počtu měsíců, po které trvalo manželství na začátku měsíce. Např. při úmrtí 10. dubna by si mohla uplatnit 4/12 z částky 24840 Kč.

  Zaměstnanec, který si několik let uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru, nám oznámil, že na tuto nemovitost byla nařízena exekuce (ta je již uvedena i na výpisu z katastru nemovitostí). Dotaz zní, zda ještě můžeme uplatnit odpočet úroků za rok 2008?

  Jestliže je na nemovitost nařízena exekuce, která ale ještě nebyla provedena, nemá to vliv na uplatnění odpočtu úroků. Pokud by byla exekuce vykonána, nebyl by na výpisu již uveden zaměstnanec jako vlastník. Pokud k této skutečnosti v budoucnu dojde, měl by Vám to zaměstnanec nahlásit, nejlépe vepsáním do Prohlášení k dani a Vy již odpočet úroků provádět nebudete.

  Musí podat daňové přiznání zaměstnanec, kterému nebyly díky nízkým příjmům sráženy v průběhu roku žádné zálohy, ale v roce 2008 obdržel od zemědělského družstva nájem za pozemky ve výši 7000 Kč.

  Z dotazu je patrné, že zaměstnanec musel mít v jednotlivých měsících velice nízké příjmy nebo uplatňoval více slev na dani popřípadě daňové zvýhodnění na dítě. Povinnost podat daňové přiznání u tohoto zaměstnance je podle § 38g odst. 2 ZDP. Tento poplatník vyplní přílohu č. 2 daňového přiznání, kde uvede příjem z pronájmu ve výši 7000 Kč a může si uplatnit výdaje 30% (2100 Kč). Základ daně podle § 9 bude 4900 Kč a jeho daňová povinnost z tohoto příjmu by byla 735 Kč (15% z 4900). Zde bude záležet, zda mu ještě zbývá nějaká nevyčerpaná sleva na dani, aby u něho nevznikla daňová povinnost.

  Může požádat o provedení ročního zúčtování plně invalidní důchodce, kterému nebyla v průběhu roku 2008 srážena žádná záloha na daň díky uplatnění slevy na poplatníka a slevy na invaliditu? Chtěl by si uplatnit poskytnutý dar ve výši 1500 Kč a platbu na soukromé životní pojištění ve výši 12000 Kč.

  Tento poplatník sice může požádat o provedení ročního zúčtování, ale žádná daň se mu vracet nebude, protože žádnou daň v průběhu roku 2008 neplatil… Pokud by měl tento poplatník vyživované děti, mohl by obdržet doplatek na daňovém bonusu. Vysvětlete zaměstnancům, kteří neplatili v roce 2008 žádnou zálohu na daň a nemají děti, že o provedení ročního zúčtování žádat nemusí a jakékoliv nezdanitelné částky uplatňovat nemůžou, neboť jim stejně není co vrátit…

  Někteří zaměstnanci si v předchozích letech podávali daňové přiznání, protože uplatňovali společné zdanění manželů. Nyní budou žádat o roční zúčtování záloh a chtěli by si uplatnit některé nezdaněné částky, které údajně prokázali již na FÚ při podání daňového přiznání v předchozích letech. Můžeme jim nezdaněné částky uznat bez prokázání?

  Pokud si tito zaměstnanci uplatňovali u Vás nezdanitelné částky (úroky, penzijní připojištění, životní pojištění) ještě předtím, než začali podávat daňové přiznání, můžete pokračovat v jejich odpočtu. Jestliže si však začali uplatňovat nezdanitelné částky až v době, kdy podávali daňové přiznání, musí Vám tyto nezdanitelné částky řádně prokázat. Např. pokud si uzavřeli soukromé životní pojištění v roce 2007 a uplatnili si odpočet za rok 2007 v rámci daňového přiznání na FÚ a nyní si budou chtít odpočet uplatnit v rámci ročního zúčtování, musí předložit uzavřenou smlouvu s pojišťovnou a potvrzení o výši zaplaceného pojistného.