Pokud by tento zaměstnanec onemocněl v průběhu prvního čtvrtletí roku 2009, je třeba při výpočtu náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů PN vycházet z pravděpodobného výdělku, protože se jedná o nový vstup do zaměstnání od 1. 1. 2009. V případě, že by byl pracovní poměr z roku 2008 pouze prodloužen na dobu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, použil by se průměrný výdělek ze IV. čtvrtletí 2008.
   V případě výpočtu denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského by se vycházelo z předchozích 12-ti kalendářních měsíců, protože se jedná podle § 10 odst. 4 zákona 187/2006 Sb. o NP o tzv. pokračování pojištění. Např. starobní důchodce onemocněl dne 13. 3. 2009 a PN trvá déle než 14 kal. dnů. Denní vyměřovací základ se vypočte z rozhodného období březen 2008 až únor 2009.

   Jakým způsobem se zjistí pravděpodobný výdělek pro výpočet náhrady mzdy u zaměstnance, který má týdenní pracovní dobu 40 hodin a měsíční příjem 13000 Kč? Žádné další mzdové složky mu nejsou a ani v budoucnu nebudou poskytovány. Tento zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2009 a onemocněl 20. 2. 2009.

   V tomto případě je třeba pro výpočet náhrady mzdy použít pravděpodobný výdělek, protože zaměstnanec v rozhodném období (předchozí kal. čtvrtletí) neodpracoval alespoň 21 dnů. Ve Vašem případě by se pravděpodobný výdělek zjistil tak, že jeho měsíční mzda 13000 Kč by se vydělila týdenní pracovní dobou a průměrným počtem týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Ve Vašem případě 13000:40:4,348=74,747 Kč. Náhrada mzdy by se počítala z tohoto pravděpodobného výdělku. Pokud by měl zaměstnanec pobírat ještě další složky mzdy, je třeba je do pravděpodobného výdělku zahrnout. Zjišťování pravděpodobného výdělku je věnována samostatná kapitola v dnešním čísle.

   Aktuální poznatky s prováděním srážek ze mzdy z vyplacené náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti a z dávek nemocenského pojištění.

   V případě, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy za dobu prvních 14 dnů PN, je třeba z této náhrady provést srážku ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí, ale i na základě dohody o srážkách ze mzdy. Tzn., že se k dosažené čisté mzdě zaměstnance přičte vypočtená náhrada mzdy a z této částky se vychází při výpočtu srážek za příslušné období.
   V případě, že zaměstnanci náleží dávky nemocenského pojištění (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné nebo vyrovnávací příspěvek) je možno z nich provádět pouze srážky na základě výkonu rozhodnutí. Povinnost srážet z dávek nemocenského pojištění vyplývá z § 299 zákona 99/63 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ). Dohodu o srážkách z vyplácených dávek ale nelze podle § 50 zákona 187/2006 Sb. o NP uzavřít. OSSZ ale nechtějí srážky z dávek NP provádět, pokud jim jejich provádění neoznámí ten, kdo výkon rozhodnutí nařídil (např. soud, soudní exekutor, finanční úřad, zdravotní pojišťovna apod.). Z těchto důvodů doporučujeme zaměstnavatelům, aby oznámili tomu, kdo výkon rozhodnutí nařídil, že váš zaměstnanec, kterému jsou prováděny srážky ze mzdy, změnil plátce mzdy (na OSSZ). Tím bude splněna povinnost uvedená v § 293 OSŘ a vy jako zaměstnavatelé jste chráněni pro případ, že srážka ze mzdy z nemocenských dávek provedena nebude... Oznámení o provádění srážek na OSSZ, jehož vzor jsme vám poslali s DIS 12/2008, používejte i nadále, a to i přes odpor OSSZ toto oznámení převzít...

   Jak postupovat při výplatě náhrady mzdy u zaměstnance, který ukončil pracovní neschopnost přesně 14. den jejího trvání a tento den měl nastoupit na noční směnu?

   K poskytování náhrady mzdy v případě, že pracovní neschopnost trvala přesně do 14. kal. dne a zaměstnanec měl nastoupit tento den na noční směnu, byly dosud dva výklady, jeden umožňoval poskytnutí náhrady mzdy za celou tuto noční směnu (ing. Ženíšková) a druhý pouze do půlnoci 14. dne PN (Judr. Šubrt). V současné době přišla ing. Ženíšková se změnou svého výkladu a nyní již vykládá, že náhrada mzdy náleží jen do půlnoci. Pokud by zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy od půlnoci až do konce směny (tj. do 15. dne do 6,00 hod.), muselo by se jednat o benefit, který by podléhal dani z příjmů a odvodům obojího pojistného. Z takto vyplacené náhrady by se pochopitelně nemohla odečíst ani polovina vyplacené náhrady, protože je to náhrada nad rámec § 192 ZP.

   Jak se bude postupovat při odškodňování pracovního úrazu po dobu poskytování náhrady mzdy a jak se bude odškodňovat při poskytování nemocenského?

   Podle § 370 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci do výše průměrného výdělku i za dobu, kdy mu v době prvních 3 dnů pracovní neschopnosti nenáleží náhrada mzdy. Z toho vyplývá, že zaměstnanci se poskytne náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi skutečně vyplacenou náhradou mzdy za prvních 14 kal. dnů PN a průměrným výdělkem před vznikem škody, bez ohledu na to, zda je za ně poskytována náhrada mzdy nebo není.
   Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kal. dnů, bude tomuto zaměstnanci náležet náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi jeho výdělkem před úrazem a plnou výší nemocenské. V této souvislosti se objevují problémy s potvrzováním výše nemocenského OSSZ pro účely odškodňování náhrady za ztrátu na výdělku. Podle našeho názoru by měla OSSZ vystavit potvrzení o výši vyplacené nemocenské jak příslušné pojišťovně (Česká pojišťovna nebo Kooperativa), tak zaměstnavateli.
   Příslušné pojišťovně z toho důvodu, že je tato povinna odškodnit pracovní úraz podle § 2 odst. 1 vyhl. MF 125/93 Sb., kde se říká: „Zaměstnavatel má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“.
   Zaměstnavateli z toho důvodu, že někteří zaměstnavatelé provádí odškodnění pracovního úrazu sami a vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku si refundují s příslušnou pojišťovnou.
   Za toto potvrzení by se mohlo považovat písemné oznámení podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona 187/2006 Sb. o NP, které by měla OSSZ vydat pojištěnci a uvést v něm druh vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a dobu, za kterou byla dávka vyplacena. Pokud takovéto oznámení OSSZ zaměstnanci nevydá, porušuje v tomto případě zákon.