6/ ZJIŠŤOVÁNÍ PRAVDĚPODOBNÉHO VÝDĚLKU

   V souvislosti s poskytováním náhrady mzdy za dobu prvních 14. kal. dnů PN zaměstnavatelem se opět rozčeřila problematika zjišťování pravděpodobného výdělku. Týká se to zejména zaměstnanců, kteří vstoupili do zaměstnání v průběhu kalendářního čtvrtletí a hned v něm onemocněli nebo zaměstnanců, kterým pracovní poměr trval, ale byli celé předchozí čtvrtletí práce neschopni apod.
Podle odst. 1 § 355 ZP se pravděpodobný výdělek použije v případě, že zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů. Zde se stanoví, že pokud není v rozhodném období 21 odpracovaných dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Rozhodným obdobím je vždy předchozí kal. čtvrtletí.
   Pravděpodobný výdělek se podle § 355 odst. 2 ZPsti věty za středníkemmzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnotystnanci je v tomto zjistí z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl.
   Zde je jednoznačně preferována přednost zjištění pravděpodobného výdělku ze skutečně dosažené mzdy. Toto by šlo použít, pokud by zaměstnanec např. ve IV. čtvrtletí 2008 odpracoval 14 dnů a zbývající část čtvrtletí byl v pracovní neschopnosti. Zde by se mohl vypočítat pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy dosažené ve IV. čtvrtletí a počtu odpracovaných hodin v témže období. Tento postup by šlo bezpochyby použít u zaměstnavatele, který poskytuje zaměstnancům pouze základní měsíční nebo hodinovou mzdu bez jakýchkoliv pohyblivých složek a bez případné práce přesčas… Pokud by ale tento zaměstnanec poskytoval např. čtvrtletní prémie, roční odměny nebo jiné složky mzdy a zaměstnanci je v tomto čtvrtletí nepřiznal, byl by zaměstnanec poškozen. V tomto případě by se mělo vyjít z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl…
   Při zjištění hrubé mzdy, které by zřejmě zaměstnanec dosáhl, by se mělo podle odst. 2 § 355 části věty za středníkem přihlédnout zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zde jsou dány dvě možnosti, jakým způsobem zjistit výdělek, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl. První možnost, tj. přihlédnutí k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy vyžaduje po zaměstnavateli, aby správně zahrnul složky mzdy, které přicházejí v úvahu vč. případné práce přesčas (zde kalkulovat jen příplatek za práci přesčas). Vycházení ze mzdy zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci, není možno někdy použít, protože takovýto zaměstnanci ve firmě nejsou.
   ŘEŠENÍ: dát si do kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zásady pro zjišťování pravděpodobného výdělku. Např., že se u zaměstnanců dlouhodobě nepřítomných v práci vyjde z jejich posledního průměrného výdělku před jejich nepřítomností v práci upraveného o přiměřené zvýšení mezd ostatních zaměstnanců.