2/ POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY A NEMOCENSKÉHO PŘI ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU

   V knize Judr. Bořivoje Šubrta „Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních dvou týdnů nemoci“ vydané ASPI se na straně 14 objevil příklad na poskytování náhrady mzdy při zaměstnání malého rozsahu a splnění podmínky účasti na pojištění (tj. příjem alespoň 2000 Kč), kdy pracovní neschopnost přechází z jednoho měsíce do druhého, který citujeme:
„Příklad č. 3.
   Splnění této podmínky je třeba posuzovat v každém kalendářním měsíci samostatně, takže není podstatné, že event. pracovní neschopnost přechází z jednoho kalendářního měsíce do dalšího. Jestliže zaměstnanec v měsíci, v němž dosáhl rozhodného příjmu 2000 Kč, byl uznán dočasně práce neschopným, např. od 25 března, přísluší mu od 4. pracovního dne v tomto měsíci náhrada odměny. Pracovní neschopnost byla ukončena dne 15. dubna. Zaměstnanec v měsíci dubnu nedosáhl příjmu 2000 Kč. Za pracovní dny do 7. dubna (konec prvních 14 dnů DPN) mu nepřísluší náhrada odměny a za kalendářní dny 8. - 15. dubna mu nepřísluší nemocenské, neboť v měsíci dubnu není pojištěn.“ Konec citace.
   Tento výklad je podle našeho názoru zavádějící, protože slučuje dohromady vznik pojištění a výplatu dávky (náhrady mzdy nebo nemocenského). Podle § 7 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP je zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (2000 Kč).
   Vzhledem k tomu, že zaměstnanci vznikla pracovní neschopnost v měsíci, kdy splnil podmínku započitatelného příjmu, náleží mu náhrada mzdy popřípadě nemocenské až do skončení této pracovní neschopnosti. To, co je uvedeno ve výše citované knize by se vztahovalo na další pracovní neschopnost, která by vznikla v měsíci dubnu po skončení předchozí pracovní neschopnosti, protože zde by vznikl nárok na náhradu mzdy pouze v případě příjmu v měsíci dubnu ve výši 2000 Kč..
   Např. pracovní neschopnost od 23. března a ukončena 15. dubna. Od 16. dubna do 27. dubna zaměstnanec pracoval a jeho příjem byl 1300 Kč. Od 28. dubna byl opět uznán práce neschopným. Z této další pracovní neschopnosti mu v měsíci dubnu nevzniklo pojištění a tudíž mu za tuto pracovní neschopnost nenáleží náhrada mzdy ani nemocenské. Za pracovní neschopnost od 23. března do 15. dubna má nárok jak na výplatu náhrady mzdy, tak od 15. dne jejího trvání na nemocenské.
   Obdobný názor na problematiku výplaty náhrady mzdy, případně nemocenského mají i OSSZ, které na tiskopisu „příloha k žádosti o …“ vyžadují pouze příjem dosažený v měsíci, kdy vznikla pracovní neschopnost a nikoliv i příjem v měsíci ukončení pracovní neschopnosti.