3/ NÁHRADA MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14 DNŮ PN U PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A NÁHRADA ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Problém vznikl tím, že někteří
zaměstnavatelé začali při pracovních úrazech poskytovat plnou náhradu mzdy v době
prvních 14 dnů PN i za první 3 pracovní dny této pracovní neschopnosti a od 4. dne
PN v plné výši průměrného výdělku a nikoliv ve výši 60% redukovaného
průměrného výdělku.
Náhrada mzdy za dobu prvních 14. dnů PN náleží i v případě PN
způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle § 192 ZP ve výši 60%
redukovaného průměrného výdělku, a to od 4. pracovního dne trvání PN.
Jiná situace je s odškodněním pracovního úrazu po dobu pracovní
neschopnosti, protože podle § 370 odst. 1 ZP „náhrada za ztrátu na výdělku po
dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným
výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a
plnou výši nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci do
výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192
odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.“
ZÁVĚR:
Z toho vyplývá, že náhrada mzdy po dobu prvních 14 dnů PN při
vzniku pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
náleží ve stejné výši, jako u ostatních pracovních neschopností. Dorovnání
ušlého výdělku zaměstnanci se provede formou výplaty náhrady za ztrátu výdělku
po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 ZP.