3/ NÁHRADA MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14 DNŮ PN U PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A NÁHRADA ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU


   Problém vznikl tím, že někteří zaměstnavatelé začali při pracovních úrazech poskytovat plnou náhradu mzdy v době prvních 14 dnů PN i za první 3 pracovní dny této pracovní neschopnosti a od 4. dne PN v plné výši průměrného výdělku a nikoliv ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku.
   Náhrada mzdy za dobu prvních 14. dnů PN náleží i v případě PN způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle § 192 ZP ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku, a to od 4. pracovního dne trvání PN.
   Jiná situace je s odškodněním pracovního úrazu po dobu pracovní neschopnosti, protože podle § 370 odst. 1 ZP „náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výši nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.“

   ZÁVĚR:
Z toho vyplývá, že náhrada mzdy po dobu prvních 14 dnů PN při vzniku pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, náleží ve stejné výši, jako u ostatních pracovních neschopností. Dorovnání ušlého výdělku zaměstnanci se provede formou výplaty náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 ZP.