ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ

1/ ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ

Prvním zákonem, který se mění a měl by zmírnit dopady ekonomické krize na zaměstnavatele, je zákon o pojistném na SZ. Nejdůležitější změnou je vložení nového § 21a, který by měl znít:

§ 21a

Slevy na pojistném

(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.

(2) Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance uvedeného v odstavci 1, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který podle zákona o nemocenském pojištění vykonává zaměstnání malého rozsahu, a za zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce.

(3) Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zaměstnání malého rozsahu, považuje se tato osoba pro účely slevy na pojistném za jednoho zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a) a za vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely slevy na pojistném se považuje úhrn vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání.

(4) Sleva na pojistném náleží za kalendářní měsíc.

(5) Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(6) Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítá podle § 9 odst. 2, 3 nebo 4, popřípadě před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Zaměstnavatel uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 5 nebo 6; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o úhrnu slev, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.

(7) Nárok na slevu na pojistném podle odstavce 1 nemá zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly tyto skutečnosti.

(8) Sleva na pojistném podle odstavce 1 náleží do konce roku 2010; naposledy náleží za prosinec 2010.

CO Z TOHOTO NOVÉHO PARAGRAFU VYPLÝVÁ:

   A/ NA KOHO SE BUDE SLEVA NA POJISTNÉM VZTAHOVAT?
   Na zaměstnance uvedené v § 3 odst. 3 písm. a) zákona o pojistném na SZ (zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti, státní zaměstnanci apod. - viz § 3 odst. 1 písm. b) body 1 až 13) - to jsou všichni ti, co si platí pojistné na nemocenské i důchodové pojištění.
   Naopak se nebude moci sleva na pojistném aplikovat u společníků a jednatelů s.r.o., komanditistů k.s. jestliže mimo pracovněprávní vztah… a u členů družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva… - to jsou ti, co jsou od 1. 1. 2009 jen důchodově pojištěni.

   B/ JAKÁ BUDE VÝŠE SLEVY?
   Zaměstnavatel si může uplatnit slevu na pojistném za každého zaměstnance, který je nemocensky pojištěn a jehož vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. V roce 2009 by byl 1,15násobek průměrné mzdy 27100 Kč (21527x1,0942x1,15). Výše slevy by náležela za kalendářní měsíc a činila by 3,3% z rozdílu mezi 1,15%násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem zaměstnance.
   Např. za zaměstnance s vyměřovacím základem ve výši minimální mzdy (8000 Kč), by si mohl jeho zaměstnavatel odečíst z pojistného, které je povinen zaměstnavatel platit, částku 630,30 Kč (27100-8000)x0,033), po zaokrouhlení na Kč směrem nahoru je to 631 Kč.

   C/ KDY SLEVA NA POJISTNÉM NENÁLEŽÍ:
    - za zaměstnance, jehož zaměstnání netrvalo po celý kal. měsíc
např. pokud by vstoupil do zaměstnání od 2. 7. 2009 - sleva na něho nenáleží, protože zaměstnání netrvalo celý kal. měsíc
    - od měsíce, kdy byla zaměstnanci doručena výpověď
pokud bude zaměstnanci doručena výpověď v měsíci srpnu, sleva na pojistném na něho již za měsíc srpen nenáleží…
    - od měsíce, kdy byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru zrušení dohody o pracovní činnosti
např. pokud sepíšu dohodu o skončení pracovního poměru v měsíci září, nelze na tohoto zaměstnance slevu na pojistném za měsíc září uplatňovat…
    - od měsíce v němž byl zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době
    - za zaměstnance, který vykonává zaměstnání malého rozsahu podle zákona o NP
např. je sjednána dohoda o pracovní činnosti, u které není odměna předem určena, tzn., že je nahlášena na OSSZ jako zaměstnání malého rozsahu. I když dosáhne zaměstnanec v některém měsíci částku alespoň 2000 Kč, nelze na něho slevu na pojistném uplatnit.
    - za zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce
Nárok na slevu nemá také zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němu bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek. Nárok na slevu zaniká od prvního dne kal. měsíce, v němž tyto skutečnosti nastaly.

D/ VÝPOČET SLEVY NA POJISTNÉM PŘI VÝKONU VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ ZAKLÁDAJÍCÍCH UČAST NA NP U TÉHOŽ ZAMĚSTNAVATELE
Jestliže vykonává fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na NP (s výjimkou zaměstnání malého rozsahu), považuje se tato osoba za jednoho zaměstnance a vyměřovací základy ze všech těchto zaměstnání se pro účely výpočtu slevy na pojistném sečtou.
Např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti - z pracovního poměru vyměřovací základ 10000 Kč a z dohody 4000 Kč. V tomto případě se sleva na pojistném vypočte z rozdílu 27100 - 10000 - 4000, tj. z částky 13100 Kč.

E/ MAXIMÁLNÍ VÝŠE SLEVY
Maximální výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance nesmí překročit 25% jeho vyměřovacího základu, tzn., že za zaměstnance se maximálně neodvede pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel na SZ, tj. v současné době 25%.
Např. zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 2800 Kč (v tomto případě se nejedná o zaměstnání malého rozsahu). Sleva na pojistném by se vypočetla takto: 27100 - 2800 = 24300 x 0,033 = 801,90 Kč, zaokrouhleno na 802 Kč. Vzhledem k tomu, že čtvrtina vyměřovacího základu tohoto zaměstnance činí pouze 700 Kč (2800x0,25), může se uplatnit sleva na pojistném maximálně 700 Kč.
UPOZORNĚNÍ: měsíční výše mzdy, kdy se sleva na pojistném kryje s 25% vyměřovacího základu činí cca 3160 Kč. Zde by se uplatnila sleva ve výši 790 Kč, což je 25% vyměřovacího základu zaměstnance. Tato částka odpovídá vypočteným 3,3% z rozdílu mezi 27100 Kč a 3160 Kč (27100-3160=23940x0,033=790,02).

   F/ VÝPOČET A UPLATNĚNÍ SLEVY NA POJISTNÉM
   Částky slev na pojistném za jednotlivé zaměstnance by se v kalendářním měsíci zaokrouhlily na koruny směrem nahoru a poté sečetly. Součet těchto slev by se přednostně odečítal od odvodu pojistného (ještě před odečtením poloviny náhrady mzdy). Zde bude muset být nový tiskopis - „Přehled o výši vyměřovacích základů…“.
    POZOR: Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně.
    Např. pokud zaměstnavatel neuplatní slevu na pojistném za měsíc červenec 2009, tj. do splatnosti pojistného za tento měsíc (max. splatnost pojistného za měsíc červenec je do 20. srpna) a chtěl by si ji uplatnit dodatečně až v měsíci září 2009, tak již nemůže…
    Podle článku II. zákona si může zaměstnavatel uplatnit tzv. „mimořádnou slevu na pojistném“. Článek II. zní:

Mimořádná sleva na pojistném

Za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, náleží zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se stanoví podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zákon o pojistném“). Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle § 21a zákona o pojistném a přednostně před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející podle § 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; ustanovení § 9 odst. 7 zákona o pojistném platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na pojistném. Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc uvedený ve větě první, zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena nebo byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu podle § 9 odst. 7 zákona o pojistném a tato správa požadovaný rozdíl uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném.

   Mimořádná sleva na pojistném by se uplatnila za kalendářní měsíce roku 2009 před nabytím účinnosti tohoto zákona.
   Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kal. měsíce, v němž nabyl účinnosti tento zákon (pravděpodobně měsíc červenec).
   Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za měsíc, kdy tento zákon nabyl účinnosti (pravděpodobně červenec 2009). Pokud by částka mimořádné slevy byla vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou OSSZ o úhradu rozdílu. Za žádost se i v tomto případě považuje podání „Přehledu…“. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu na pojistném uplatněn do dne splatnosti pojistného za kal. měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona, tak zaniká.
   POZOR: při výpočtu mimořádné slevy na pojistném se bude postupovat stejně jako při výpočtu měsíční slevy (tj. podle § 21a). Tzn., že mimořádnou slevu na pojistném neuplatníme např. za zaměstnance v měsíci, v jehož průběhu vstoupil do zaměstnání a zaměstnání netrvalo po celý měsíc nebo za zaměstnance, který bude ve výpovědi či s ním bude sepsána dohoda o skončení pracovněprávního vztahu, a to i v případě, že tento zaměstnanec bude ještě ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

V části druhé tohoto zákona se mění zákon. 586/1992 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ.

V § 6 zákona se na konci odstavce 13 doplňuje věta:

„Při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.
Z této změny vyplývá, že při stanovení základu daně (superhrubé mzdy) se nebudou u zaměstnance zohledňovat slevy na pojistném na SZ, které si bude moci zaměstnavatel uplatnit. Tzn., že zaměstnanec s minimální mzdou 8000 Kč, bude mít základ daně 10720 Kč (8000x1,34)., a to i přesto, že si na něho zaměstnavatel uplatní slevu na pojistném na SZ ve výši 631 Kč.

ÚČINNOST ZÁKONA

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (dnem vyhlášení je datum uvedené ve Sbírce zákonů). Zde očekáváme, že vyhlášení tohoto zákona bude v měsíci červnu 2009 a tudíž by účinnosti nabyl od měsíce července. Pokud by k vyhlášení došlo až v měsíci červenci, nabyl by zákon účinnosti od měsíce srpna. Tzn., že sleva na pojistném by náležela poprvé za měsíc srpen 2009 a mimořádná sleva by náležela za měsíce leden až červenec. Zaměstnavatel by v případě pozdějšího data účinnosti nic netratil, protože předchozí měsíce by si uplatnil formou mimořádné slevy na pojistném.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

sleva na pojistném se týká jen zaměstnavatelů, zaměstnanec z toho nemá nic (pokud se ovšem zaměstnavatel nerozhodne použít ušetřené prostředky na zvýšení motivace zaměstnanců)
sleva se vypočte za všechny zaměstnance, protože i zaměstnanec s výdělkem vyšším než 27100 Kč, může dosáhnout v některém kal. měsíci nižšího výdělku (např. z důvodu nemoci)
sleva se vypočte v kalendářním měsíci za každého zaměstnance zvlášť, zaokrouhlí se na koruny směrem nahoru a součet zaokrouhlených slev za jednotlivé zaměstnance se uvede v tiskopisu „Přehled ……“. O tuto částku se sníží odvod pojistného za kal. měsíc
při výpočtu mimořádné slevy na pojistném se musí výpočet provést za jednotlivé zaměstnance v každém měsíci zvlášť. Nelze použít výpočet tak, že se vynásobí počet měsíců zaměstnání částkou 27100 a porovná se s součtem vyměřovacích základů za dobu zaměstnání. Zde by mohlo dojít k situaci, že na zaměstnance s měsíčním příjmem 30000 Kč by se uplatnila sleva, protože byl tři měsíce práce neschopen a jeho součet vyměřovacích základů je nižší než součin počtu měsíců a částky 27100 Kč…
sleva se musí uplatnit již v měsíci, za který náleží, jinak propadá. Stejně tak propadá mimořádná sleva na pojistném, pokud ji zaměstnavatel neuplatní do dne splatnosti pojistného za kal. měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona
vlastní výpočet slevy by měl být následující:

27100 - vym. základ pro SZ = plusový rozdíl vynásobíme 0,033 a zaokrouhlíme na Kč směrem nahoru (v případě minusového rozdíl se dále nepokračuje). Tuto částku porovnáme s 25% z vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud je 25% vyměřovacího základu nižší než 3,3% z rozdílu, činí sleva na pojistném 25% vym. základu.

doporučujeme si provést propočet za některý měsíc letošního roku, který je již uzavřený, abyste získali přehled, kolik můžete z titulu slevy na pojistném získat volných prostředků k podnikání
o připravované změně informujte neprodleně správce Vašeho programu na zpracování mezd, protože je třeba program nastavit na výpočet slev na pojistném tak, aby uměl slevy vypočítat i za měsíce, před nabytím účinnosti zákona.