•    ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE

   V § 192 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“. Takže věta druhá § 192 odst. 1 nově zní:
   „V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského; náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.“
   Z toho vyplývá, že pokud bude mít zaměstnanec nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (např. 11. resp. 12. hodinové směny), bude se mu náhrada mzdy neposkytovat nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn v těchto prvních 3 dnech. Tzn., že těmto zaměstnancům bude náhrada mzdy náležet za více hodin. Konkrétní dopad na zaměstnance si uvedeme na příkladu:

Např. pokud bude harmonogram zaměstnance vypadat takto:
  5. 7. noční směna od 18,00 hod.
  6. 7. konec noční směny z 5. 1. v 6,00 hod. a nástup na další noční směnu v 18,00
  7. 7. konec noční směny z 6. 1. - volno
  8. 7. volno
  9. 7. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
10. 7. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
11. 7. volno
12. 7. volno
13. 7. noční směna od 18,00 hod.
14. 7. konec noční směny z 13. 1. v 6,00 hod. a nástup na další noční směnu v 18,00
15. 7. konec noční směny z 14. 1. - volno
16. 7. volno
17. 7. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
18. 7. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
19. 7. volno
20. 7. volno
21. 7. noční směna od 18,00 hod.
atd...
   Pokud by tento zaměstnanec onemocněl od 7. 7. po odpracování své směny, běželo by u něho prvních 14 dnů PN od 8. 7. a náhrada mzdy by mu podle současného znění zákona nenáležela za směny z 9., 10. a 13., za směny 14., 17., 18. a za 6 hodin dne 21. 7. by obdržel náhradu mzdy za celkem 42 hod. Zaměstnanec pracující v režimu pondělí až pátek po 8 hodinách by při plné 14. denní pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy vždy za 56 hodin (za 7 pracovních dnů po 8 hodinách).
   Po novele by se tomuto zaměstnanci poskytla náhrada mzdy za 54 hodin, protože v prvních třech pracovních dnech PN se nezaplatí maximálně 24 hodin z rozvržených směn. Podle dosavadní úpravy se mu neplatilo 36 hodin za první tři 12. hodinové směny. U tohoto zaměstnance by se díky novele poskytovala náhrada mzdy téměř za stejnou dobu, jako u zaměstnanců pracujících pondělí až pátek.
   POZOR: toto opatření se může dotknout i zaměstnanců, kteří pracují v 11. nebo 11,5. hodinových směnách nebo v kombinovaném režimu, např. v jednom týdnu mají rozepsané jen 12. hod. směny a dalším týdnu pracují po 7,5 hodinách. Pokud onemocní v týdnu, kdy má rozepsané pouze 12. hod. směny, neobdrží náhradu mzdy nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin.

   V § 192 odst. 2 ZP se věta první nahrazuje větou „Náhrada mzdy nebo platu podle odst. 1 přísluší ve výši 60% průměrného výdělku“.
   Z této změny vyplývá, že u zaměstnanců v karanténě bude náležet 60% průměrného výdělku od prvého dne trvání karantény. To, že za první 3 kal. dny karantény náleží 25% průměrného výdělku bylo zrušeno…

   V § 192 odst. 3 se upravil text tak, že „dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu i za dobu uvedenou v odstavci 1 části věty druhé za středníkem nebo nad výši uvedenou v odst. 2 větě první, nesmí převýšit průměrný výdělek“.
   Tato změna reaguje na upravený text v odstavci 1, podle kterého náhrada mzdy nenáleží nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin, ale nemůže být v žádném případě vyšší než průměrný výdělek.

   Podle přechodného ustanovení ke změnám v zákoníku práce se postupuje při uplatnění práva na náhradu mzdy při PN podle ustanovení § 192 odst. 1 ve znění účinném ode dne 1. července 2009, jestliže doba prvních 3 dnů PN, za které náhrada mzdy nepřísluší, neuplynula do dne 30. 6. 2009.
   Z tohoto přechodného ustanovení vyplývá, jestliže zaměstnanec pracující v 11. nebo 12. hodinových směnách onemocněl např. 26. 6. a na období do 30. 6. měl rozepsány pouze dvě 11. nebo 12. hodinové směny, obdrží za třetí směnu, která připadne již na měsíc červenec, náhradu mzdy za hodiny, které přesáhnou hranici prvních 24 neodpracovaných hodin.
   Např. pokud měl pracovat dne 29. a 30. 6. po 11-ti hodinách a další 11-ti hodinová směna byla plánována dne 1. 7., neobdrží náhradu mzdy pouze za prvních 24 hodin z těchto 3 směn. Kdyby měl v měsíci červnu naplánovány tři 11-ti hodinové směny, byly by všechny neplacené, protože na ně by se přechodné ustanovení nevztahovalo.

•    ZMĚNY V ZÁKONU O OBCÍCH A V ZÁKONU O KRAJÍCH

   V obou těchto zákonech se změnila výše poskytované náhrady mzdy uvolněným členům zastupitelstva za dobu prvních 3 kalendářních dnů karantény na 60% jedné třicetiny měsíční odměny (dosud bylo 25%). Měsíční odměna za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží i nadále. Od 4 kal. dne PN náleží měsíční odměna ve výši 60% jedné třicetiny měsíční odměny (pochopitelně redukované). Zde se reaguje na změnu provedenou v ZP, kde se rovněž za první 3 pracovní dny karantény poskytuje náhrada mzdy ve výši 60%.

•    ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI

   Do zákona se vkládá nový § 50a - Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a délka podpůrčí doby v období od 1. listopadu 2009 do 31. prosince 2010 při splnění níže uvedených podmínek, který zní:

   (1) Uchazeči o zaměstnání, který v rozhodném období (§ 41) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 24 měsíců, náleží podpora v nezaměstnanosti
   a) po podpůrčí dobu 6 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 9 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 12 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku; rozhodujícím pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti,
   b) první 2 měsíce podpůrčí doby ve výši 80 % a po zbývající měsíce podpůrčí doby ve výši 55 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (§ 50 odst. 1 a 2).

   (5) Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, se podpora při rekvalifikaci stanoví ve výši 0,19 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

   Z jednotlivých změn:

   1/ uchazeč o zaměstnání, který v rozhodném období (poslední 3 roky) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň 24 měsíců, náleží podpora v nezaměstnanosti:
   a) po podpůrčí bobu 6 měsíců u uchazeče do 50 let věku, 9 měsíců u uchazeče 50 až 55 let věku a 12 měsíců u uchazeče nad 55 let věku. Rozhodující je věk v den podání žádosti.
   b) první 2 měsíce podpůrčí doby ve výši 80% a po zbývající měsíce podpůrčí doby 55% průměrného měsíčního čistého výdělku.
   Tzn., že

• se prodlužuje doba pobírání podpory o jeden měsíc, ale pouze těm, co získali dobu důchodového pojištění v posledních 3 letech alespoň 24 měsíců, ostatním zůstává maximálně 11 měsíců!
• zvyšuje se podpora v nezaměstnanosti v prvních 2 měsících na 80% (dosud 65%) a v dalších měsících podpůrčí doby na 55% průměrného měsíčního čistého výdělku (dosud 50% po další 2 měsíce podpůrčí doby a po zbytek podpůrčí doby 45% průměrného výdělku). Rozhodující pro poskytování vyšší podpory je opět doba důchodového pojištění alespoň 24 měsíců v posledních 3 letech - jinak se podpora poskytne ve stávající výši.

   Podle přechodného ustanovení se uchazeči o zaměstnání, kterému ke dni 1. 11. 2009 neuplynula celá podpůrčí doba (stará = max. 11 měsíců), se výše podpory v nezaměstnanosti a délka podpůrčí doby s účinností od 1. 11. 2009 upraví podle zákona o zaměstnanosti platného od 1. 11. 2009.
   Např. uchazeč o zaměstnání, který získal v posledních 3 letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň 24 měsíců a ke dni 1. 11. vyčerpal pouze 4 měsíce podpůrčí doby, obdrží podporu v nezaměstnanosti ve výši podle novelizovaného zákona a za dobu podpůrčí doby podle novelizovaného zákona.
   Podle dalšího přechodného ustanovení nároky podle § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem 2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011. Tzn., že pokud se někdo stal uchazečem o zaměstnání od 1. 12. 2010, bude mu náležet podpora v nezaměstnanosti ve zvýšené výši a po prodlouženou podpůrčí dobu i po 1. lednu 2011. Pochopitelně pokud má splněnou podmínku důchodového pojištění 24 měsíců v posledních 3 letech.

   2/ Uchazeč o zaměstnání, který ke dni zařazení do evidence uchazečů

• získal dobu důchodového pojištění v celkové délce 35 let,
• v rozhodném období získal zaměstnáním dobu důchodového pojištění alespoň 24 měsíců
• a kterému po uplynutí podpůrčí doby do doby důchodového věku chybí nejvýše 2 roky náleží podpora v nezaměstnanosti po uplynutí podpůrčí doby do dosažení důchodového věku ve výši 50% průměrného měsíčního čistého výdělku

   Tzn., že těm, kterým budou chybět po vyčerpání podpůrčí doby (max. 12 měsíců), do důchodového věku nejvýše 2 roky, se bude poskytovat podpora v nezaměstnanosti ve výši 50% až do dosažení důchodového věku a nebudou si muset žádat např. o předčasný starobní důchod.
   Podle přechodného ustanovení nároky podle § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem 2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011. Tzn., že pokud bude mít někdo v období 1. 11. 2009 až 31. 12. 2010 vyčerpanou podpůrčí dobu (12 měsíců) a do důchodového věku mu budou chybět max. 2 roky, bude pobírat podporu v nezaměstnanosti ve výši 50% průměrného měsíčního čistého výdělku až do dosažení důchodového věku.

   3/ uchazeč o zaměstnání, který v rozhodném období (poslední 3 roky) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň 24 měsíců, náleží podpora při rekvalifikaci ve výši 85% průměrného čistého výdělku.
Vzhledem k tomu, že podle přechodného ustanovení nároky podle § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem 2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011, bude možno pobírat podporu při rekvalifikaci přiznanou před 1. 1. 2011 i po 31. 12. 2010, a to ve výši 85% průměrného měsíčního čistého výdělku.

•    ZMĚNY V ZÁKONU O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE

   Změny se týkají hlavně poskytování přídavku na dítě:

• nárok na přídavek na dítě bude v případě, že rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,50 (dosud 2,40).
• Výše přídavku na dítě činí

na dítě do 6 let věku 550 Kč (dosud 500 Kč)
na dítě ve věku od 6 do 15 let 660 Kč (dosud 610 Kč)
na dítě od 15 let do 26 let 750 Kč (dosud 700 Kč)
   Takto zvýšená výše přídavku i zjišťování nároku na něj bude platit pouze do 31. 12. 2010. Úprava výše přídavku na dítě směrem nahoru a poté i směrem dolů bude provedena automaticky, a to bez žádosti a bez oznámení o zvýšení.