7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
21/09 Zaměstnanec v měsíci květnu 2009 přesáhl hranici 24000 Kč u příspěvku na penzijní připojištění od zaměstnavatele. Částka nad hranici 24000 Kč podléhá dani z příjmů, je třeba z ní ale odvádět i pojistné na SZ a VZP?
Podle § 5 odst. 1 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ je vyměřovacím základem pro pojistné na SZ úhrn příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na NP. Podle § 5 zákona 48/97 Sb. o VZP je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se považuje osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou osoby, které má pouze příjmy ze závislé činnosti, které jsou od daně osvobozeny. Z tohoto vyplývá, že příspěvek zaměstnavatele nad 24000 Kč, podléhá nejen dani, ale i odvodu obojího pojistného.
22/09 Zaměstnankyně si požádala o neplacené volno do 4 let věku dítěte (tj. do 26. 7. 2009). Ke dni 20. 5. byla uznána práce neschopnou z důvodu rizikového těhotenství. Jsme povinni ji vyplácet náhradu mzdy v prvních 14. dnech PN? Bude mít poté nárok na nemocenské?
Podle § 28 odst. 5 zákona 187/2006 Sb. o NP se nemocenské nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu. Jelikož se v § 192 odst. 1 ZP říká, že zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, pokud splňuje podmínky nároku na nemocenské, nelze ve vašem případě náhradu mzdy poskytnout. Nárok na nemocenské bude mít tato zaměstnankyně až od 27. 7. 2009, tj. ode dne následujícího po skončení neplaceného volna.