VÝPOČET SLEVY NA POJISTNÉM ZA KALENDÁŘNÍ MĚSÍC

• jak postupovat při výpočtu slevy na pojistném v případě výkonu více zaměstnání u téhož zaměstnavatele, pokud některé zaměstnání nesplňuje podmínku trvání po celý kalendářní měsíc?

   V odst. 3 § 21a je uvedeno, jak postupovat v případě, že zaměstnanec vykonává pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. Podle tohoto odstavce je třeba považovat tohoto zaměstnance za jednoho zaměstnance a za vyměřovací základ je třeba považovat úhrn vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání.
   V tomto odstavci ale není řešena situace, kdy zaměstnanec jedno z těchto zaměstnání nevykonává po celý kalendářní měsíc… Dle § 21a odst. 2 na takovéhoto zaměstnance sleva na pojistném nenáleží. První výklad k této problematice předložila ing. Ženíšková ve „Mzdové účetní č. 6“, kde uvádí, že pro účely slevy na pojistném je třeba i v tomto případě sečíst vyměřovací základy z obou zaměstnání, i když některé z nich netrvalo po celý kalendářní měsíc.
   Např. zaměstnanec má u zaměstnavatele sjednán pracovní poměr s měsíční mzdou 12000 Kč. Od 12. srpna 2009 s ním byla uzavřena ještě dohoda o pracovní činnosti s měsíční odměnou 5000 Kč (čímž se nejedná o zaměstnání malého rozsahu) a odměna z dohody o pracovní činnosti činila v tomto měsíci 3120 Kč. U tohoto zaměstnance by se sleva na pojistném vypočetla tak, že by se v měsíci srpnu sečetl jeho vyměřovací základ z pracovního poměru a z dohody o pracovní činnosti a tato částka by se porovnala s 27100 Kč. Z rozdílu mezi 27100 Kč a součtu vyměřovacích základů by se vypočítalo 3,3%, což by byla sleva na pojistném.
  POZNÁMKA: i když podle znění odst. 1 a 2 § 21a by sleva na pojistném za zaměstnance, jehož zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, nenáležela, v případě souběhu více zaměstnání by se i zaměstnání netrvající po celý kal. měsíc přičetlo. Pokud by tento postup neplatil, obdržel by zaměstnavatel za tohoto zaměstnance slevu vyšší z titulu dalšího zaměstnání, které trvalo po celý kalendářní měsíc, což by bylo nespravedlivé…
   Obdobně by se postupovalo i v případě výpočtu mimořádné slevy na pojistném, pokud „další zaměstnání“ netrvalo po celý kalendářní měsíc.

• jak se bude zaokrouhlovat sleva na pojistném u zaměstnance, u něhož jsou 3,3% menší než 25% z vyměřovacího základu?

   Podle odst. 5 § 21a zákona činí výše slevy na pojistném za jednotlivé zaměstnance nejvýše 25% jeho vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
   Např. u zaměstnance s vyměřovacím základem pro pojistné na SZ ve výši 3085 Kč by se sleva na pojistném vypočetla takto:
27100 - 3085 = 24015 Kč z toho 3,3% = 792,49 Kč
25% z vyměřovacího základu 3085 Kč činí 771,25 Kč.
   Zaměstnavatel může na tohoto zaměstnance uplatnit slevu ve výši 772 Kč, a to i přesto, že zaměstnavatel nepočítá pojistné na SZ za každého zaměstnance zvlášť, ale pojistné, které odvádí (25%) vypočte ze součtu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců.
   Zde může nastat situace, kdy má zaměstnavatel pouze 2 zaměstnance a oba mají vyměřovací základ v kal. měsíci pouze 3085 Kč (pracují na DPČ), že v „Přehledu o výši pojistného...“ vyjde pojistné zaměstnavatele 1543 Kč a sleva na pojistném bude 1544 Kč. V tomto případě by měla OSSZ vrátit zaměstnavateli do 15. dnů po obdržení „přehledu“ částku ve výši 1 Kč... Na této operaci vydělají pouze banky... Chtělo by to ošetřit změnou zákona...

• jak to bude s poskytováním slevy na pojistném v případě, že dal výpověď zaměstnanec zaměstnavateli nebo zaměstnanec zrušil pracovní poměr ve zkušební době?

   Podle § 21a odst. 2 se sleva na pojistném neposkytne nejen za kalendářní měsíc, ve kterém byla dána výpověď zaměstnavatelem zaměstnanci, ale i v případě, že dal v kalendářním měsíci výpověď sám zaměstnanec. Obdobně se sleva na pojistném neposkytne za kal. měsíc, ve kterém zaměstnanec skončil pracovní poměr ve zkušební době ze své strany.

• jak se bude sleva na pojistném vypočítávat v případě, že je zaměstnanci prodlužován pracovněprávní vztah na dobu určitou a doba původního pracovněprávního vztahu není delší než 3 měsíce?

   Toto se týká hlavně zaměstnání, kdy je původní doba určitá sjednána na období nepřesahující dobu 3 měsíců. Pokud bude tento pracovněprávní vztah prodloužen na dobu přesahující dobu 3 měsíců, bude od data prodloužení sleva náležet.
   Např. s poživatelem starobního důchodu byla sjednána doba určitá od 1. srpna 2009 do 31. října 2009. Dne 20. října byl tento pracovněprávní vztah prodloužen do 31. 12. 2009. Za tohoto zaměstnance sleva na pojistném nenáleží za měsíce srpen a září a od měsíce října již podmínku sjednání na dobu delší než 3 kalendářní měsíce splňuje, takže za říjen již sleva náleží.
  POZOR: pokud se zaměstnancem sjednám dobu určitou od 1. 8. 2009 do 1. 11. 2009, náleží sleva na pojistném i za měsíce srpen a září, protože jeho pracovněprávní vztah trval déle než 3 kal. měsíce.

• jak se bude sleva na pojistném uplatňovat v případě, že zaměstnání skutečně netrvalo 3 kalendářní měsíce, protože bylo skončeno ve zkušební době?

   Pokud byl se zaměstnancem sjednán pracovněprávní vztah na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce a s tímto zaměstnancem byl skončen pracovněprávní vztah v této zkušební době, nebude sleva na pojistném náležet jen za měsíc, kdy byl tento pracovněprávní vztah ukončen.
   Např. se zaměstnancem byl sjednán od 1. 8. 2009 pracovní poměr na dobu neurčitou se zkušební dobou na 3 kal. měsíce. S tímto zaměstnancem byl ve zkušební době ukončen pracovní poměr k 24. říjnu 2009, sleva na pojistném za něho v měsících srpen a září náleží. Za měsíc říjen již nikoliv, protože podle odst. 2 § 21a sleva nenáleží za měsíc, kdy byl zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

• jak bude vypadat výpočet slevy na pojistném u zaměstnance, který dosáhl nebo dosáhne v roce 2009 maximálního vyměřovacího základu?

   U zaměstnance, který dosáhl v roce 2009 maximálního vyměřovacího základu se nebude moci sleva na pojistném uplatnit ani v případě, že jeho vyměřovací základ bude v kal. měsíci nižší než 27100 Kč (např. z důvodu nemoci), protože sleva na pojistném činí max. 25% jeho vyměřovacího základu a on již pro účely odvodu pojistného na SZ nemá díky dosažení maxima vyměřovací základ.
   Např. zaměstnanec dosáhl v měsíci červenci maximálního vyměřovacího základu (1130640 Kč). V měsíci srpnu byl práce neschopen a jeho vyměřovací základ byl 7600 Kč. Sleva na pojistném by se vypočetla takto: 27100-7600=19500x0,033=643,5 Kč. 25% z jeho vyměřovacího základu, který je již z důvodu dosažení max. vyměřovacího základu nulový, činí 0 Kč. Na tohoto zaměstnance se sleva na pojistném za měsíc srpen a ani za další měsíce roku 2009 neuplatní.
   POZOR: pokud tento zaměstnanec měl vyměřovací základ nižší než 27100 Kč před dosažením maximálního vyměřovacího základu, sleva by za tento měsíc náležela.

• může se uplatnit sleva na pojistném za zaměstnance, s kterým opakovaně uzavíráme dobu určitou?

   Pokud budou opakovaně uzavírané pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovat, jedná se o pokračování pojištění a slevu na tohoto zaměstnance lze, při splnění ostatních podmínek, uplatnit. Aby sleva na pojistném náležela od prvého měsíce, měl by být první takovýto pracovní poměr sjednán na dobu delší než 3 kalendářní měsíce, čímž bude naplněna podmínka uvedená v odst. 2 § 21a. Obdobně by se postupovalo při prodlužování takto sjednaných pracovních poměrů.
   Např. pracovní poměr uzavřen od 1. 6. do 30. 9. 2009 a od 1. 10. uzavřen nový pracovní poměr do 31. 3. 2010. V tomto případě náleží na tohoto zaměstnance sleva na pojistném, protože se jedná o pokračování pojištění.
  POZOR: aby se jednalo o pokračování pojištění, musí na sebe navazovat stejné druhy pracovněprávních vztahů, tj. pracovní poměr na pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti.

• jak to bude s uplatněním slevy na pojistném v případě, když žena skončí mateřskou dovolenou a před nástupem na rodičovskou dovolenou si vyčerpá dovolenou na zotavenou?

   V případě, že si žena požádá po skončení MD o čerpání dovolené na zotavenou, je zaměstnavatel povinen ji vyhovět. Za dobu čerpání dovolené náleží náhrada mzdy, která vstupuje do vyměřovacích základů zaměstnance a tudíž se z ní odvádí i pojistné na SZ. Pokud bude poskytnutá náhrada mzdy za čerpanou dovolenou v kalendářním měsíci nižší než částka 27100 Kč, sleva na pojistném náleží při splnění ostatních podmínek (trvání pracovního poměru apod.).
   Pokud by tato zaměstnankyně čerpala dovolenou na zotavenou v období leden až červenec, náležela by v tomto případě mimořádná sleva na pojistném, jestliže její pracovní poměr bude trvat k 31. 8. 2009.

   MIMOŘÁDNÁ SLEVA NA POJISTNÉM PŘI ÚČINNOSTI ZÁKONA OD 1. 8. 2009

• Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dobu neurčitou a za měsíce leden až červenec dosáhl těchto výdělků. Výpočet mimořádné slevy na pojistném by vypadal takto:

   /* v měsíci dubnu uplatněna sleva ve výši 25% vyměřovacího základu, protože 3,3% vyměřovacího základu jsou vyšší než 25%.
   Na tohoto zaměstnance si může zaměstnavatel uplatnit mimořádnou slevu na pojistném ve výši 2948 Kč.
   Pokud by např. tento zaměstnanec skončil pracovní poměr dohodou k 30. srpnu 2009 nebo dříve, nenáležela by na něho mimořádná sleva na pojistném, protože jeho pracovní poměr netrval k poslednímu dni měsíce srpna (tj. měsíce, kdy zákon nabyl účinnosti). Sleva za měsíc srpen by rovněž nenáležela, protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc.
   Pokud by byla dána tomuto zaměstnanci výpověď v měsíci srpnu s tím, že pracovní poměr skončí k 31. 10., náležela by mimořádná sleva za měsíce leden až červenec (zaměstnání trvalo k 31. srpnu), ale sleva za měsíc srpen by již nenáležela, protože podle odst. 2 § 21a nenáleží sleva za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec dostal výpověď.

• Poživatel starobního důchodu měl sjednán pracovní poměr od 1. 5. 2008 do 30. 4. 2009 a od 1. 5. 2009 s ním byl uzavřen nový pracovní poměr do 30. 4. 2010.

   Vzhledem k tomu, že pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, jedná se o pokračování pojištění a mimořádná sleva za měsíce leden až červenec náleží. Stejně tak bude náležet i sleva za měsíce srpen a následující.
   POZOR: pokud by s tímto starobním důchodcem byl sjednán nový pracovní poměr až od pondělí 4. 5. 2009, náležela by mimořádná sleva pouze za měsíce červen a červenec.

• Se studentem byl uzavřen pracovní poměr na období od 1. června do 31. srpna 2009.

   Mimořádná sleva za červen a červenec ani řádná sleva za měsíc srpen nenáleží, protože zaměstnání nemělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce.
   Pokud by ale byl pracovní poměr sjednán až do 1. září 2009, náležela by jak mimořádná sleva za měsíce červen a červenec, tak řádná sleva za měsíc srpen. Zde bude někdy záležet na „vhodném“ uzavření pracovněprávního vztahu tak, aby nárok na slevu vznikl...
   Např. se studentem byl uzavřen pracovní poměr od 1. 6. do 1. 9. 2009, tzn., že jeho zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce. Výpočet slevy na pojistném by vypadal takto: