VÝPOČET NÁHRADY MZDY U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ ONEMOCNĚL V PRŮBĚHU SVÉ SMĚNY PO NOVELE § 192 ZP

2/ VÝPOČET NÁHRADY MZDY U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ ONEMOCNĚL V PRŮBĚHU SVÉ SMĚNY PO NOVELE § 192 ZP

V souvislosti se zavedením neplacení náhrady mzdy za maximálně 24 hodin v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti, se objevily tyto dotazy k správné aplikaci této změny.

Jak poskytovat náhradu mzdy u zaměstnance, který pracuje v 12-ti hodinových směnách a který onemocněl v průběhu své směny?

   Podle § 192 odst. 2 věty druhé za středníkem „náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“.
   Např. zaměstnanec, který onemocněl (šel k lékaři nebo se mu stal pracovní úraz) v průběhu své směny od 6,00 do 18,00 hod. v 11,30 hod., by náležela náhrada mzdy z prvních tří směn PN pouze rovněž za prvních 24 hodin od 11,30 hod. prvé směny. Za zbývajících 6,5 hodiny (6,5 + 12 + 12) - 24 = 6,5) by již náhradu mzdy obdržel.
   UPOZORNĚNÍ: pokud vznikne pracovní neschopnost v průběhu směny, považuje se tato část směny již za první neplacenou směnu v rámci prvních tří neplacených směn. I v tomto případě je třeba porovnávat počet hodin v období prvních 3 neplacených směn s 24 hodinami. Hodiny nad 24 hod. budou zaměstnanci propláceny.

Vztahuje se neplacení prvních 24 hodin jen na prvé 3 pracovní dny pracovní neschopnosti nebo na celou dobu trvání pracovní neschopnosti? V naší organizaci máme totiž týdenní pracovní dobu 37,5 hod. a nevíme, kolik hodin vlastně zaplatit…

V případě, že je v organizaci stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hod., která je rozvržena na pondělí až pátek po 7,5 hod., nebudou se zaměstnanci platit pouze první 3 pracovní dny PN, tj. 22,5 hod. a nikoliv plných 24 hodin v rámci trvání PN. Nově vložená věta v § 192 odst. 2 se vztahuje pouze na první 3 pracovní dny trvání PN, kdy se zaměstnanci nezaplatí nejvýše prvních 24 hod. v rámci těchto prvních 3 pracovních dnů PN.

Jak to bude s účinností změn v zákoníku práce, pokud bude tento zákon vyhlášen až v měsíci červenci 2009?

Na rozdíl od účinnosti změn v zákonu o pojistném na SZ, je účinnost zákona „o podpoře hospodářského růstu a sociální stability“ stanovena od 1. července 2009, a to bez ohledu na to, kdy bude tento zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Tzn., že i když vyjde Sbírka zákonů až s červencovým datem, budou tyto změny platit již od 1. července 2009.