V souvislosti s uplatněním slevy a mimořádné slevy na pojistném na SZ se od našeho výkladu v předchozích číslech objevily nové skutečnosti pro uplatnění slevy v případě uzavírání opakovaných pracovních poměrů na dobu určitou. Podle stávajícího výkladu ing. Ženíškové z MPSV (Mzdová účetní 6/09) by se v případě opakovaného uzavření pracovních poměrů, které na sebe bezprostředně navazují, jednalo o pokračování pojištění a slevu popřípadě mimořádnou slevu na pojistném by bylo možno uplatnit. Tento její výklad byl již opraven ve Mzdové účetní 7 - 8/2009.
   Podle § 21a odst. 2 totiž náleží sleva na pojistném jen za toho zaměstnance, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Z tohoto je zřejmé, že musí být splněna podmínka zaměstnání a nikoliv podmínka „pokračování pojištění“. U zaměstnance, s kterým uzavřeme opakovaně pracovní poměr na dobu určitou, musíme vždy posuzovat každý pracovní poměr samostatně.
   Bohužel jsme do DIS 7/09 převzali tento nesprávný výklad „o pokračování pojištění“ a je proto třeba si opravit tyto příklady na stranách 3 a 4 takto:

• může se uplatnit sleva na pojistném za zaměstnance, s kterým opakovaně uzavíráme dobu určitou?

   V případě opakovaného uzavírané pracovních poměrů na dobu určitou je třeba posuzovat každý takovýto pracovní poměr samostatně. Aby sleva na pojistném náležela od prvého měsíce, měl by být první takovýto pracovní poměr sjednán na dobu delší než 3 kalendářní měsíce, čímž bude naplněna podmínka uvedená v odst. 2 § 21a. V případě ukončení jednoho pracovního poměru a uzavření nového pracovního poměru v průběhu měsíce, nelze slevu na pojistném za tento měsíc uplatnit, protože ani u jednoho z nich není splněna podmínka trvání zaměstnání po celý kal. měsíc.
   Příklad 1. pracovní poměr uzavřen od 1. 6. do 30. 9. 2009 a od 1. 10. uzavřen nový pracovní poměr do 31. 3. 2010. V tomto případě náleží na tohoto zaměstnance sleva na pojistném za měsíc srpen a následující i mimořádná sleva za měsíce červen a červenec, protože je u obou pracovních poměrů splněna podmínka trvání zaměstnání po celý kal. měsíc a pro účely mimořádné slevy trvá zaměstnání k 31. 8.
   Příklad 2. pracovní poměr uzavřen od 15. 7. do 15. 11. 2009 a od 16. 11. uzavřen nový pracovní poměr do 31. 12. 2009. Z prvního pracovního poměru bude sleva na pojistném náležet za měsíce srpen, září a říjen, protože je splněna podmínka trvání po celý kal. měsíc. Mimořádná sleva za měsíc červenec nenáleží. Z druhého zaměstnání nelze uplatnit žádnou slevu, protože nemá trvat déle než 3 kal. měsíce.

• poživatel starobního důchodu měl sjednán pracovní poměr od 1. 5. 2008 do 30. 4. 2009 a od 1. 5. 2009 s ním byl uzavřen nový pracovní poměr do 30. 4. 2010.

   Vzhledem k tomu, že každý pracovní poměr je třeba posuzovat samostatně, nebude z prvního pracovního poměru do 30. 4. uplatněna mimořádná sleva na pojistném za měsíce leden až duben. Z druhého pracovního poměru se mimořádná sleva na pojistném uplatní za měsíce květen až červenec a od měsíce srpna bude uplatněna řádná sleva na pojistném.
  DOPORUČENÍ: abychom mohli slevu na pojistném uplatnit, je vhodné těmto zaměstnancům prodlužovat pracovní poměr resp. dohodu o pracovní činnosti a nikoliv uzavírat nový pracovněprávní vztah. Prodlužování pracovněprávních vztahů je výhodné i z jiných důvodů (např. při zjišťování průměrného výdělku apod.).

   DALŠÍ NOVÉ POZNATKY K UPLATŇOVÁNÍ SLEVY NA POJISTNÉM

• jak posuzovat dodržení podmínky, že zaměstnání trvalo déle než 3 kalendářní měsíce?

   Kalendářním měsícem je doba od prvého do posledního dne tohoto měsíce. Z toho vyplývá, že zaměstnání musí trvat vždy déle než 3 celé kalendářní měsíce. Tzn., že nelze uplatnit slevu na pojistném u zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání od 3. srpna 2009 a toto zaměstnání má skončit 20. listopadu 2009, protože trvalo jen 2 celé kalendářní měsíce, a to v září a říjnu, i když fakticky jeho délka překročila počet dnů ve 3 kal. měsících.
   DOPORUČENÍ: věnovat zvýšenou pozornost uzavírání a ukončování pracovněprávních vztahů z důvodu možnosti uplatnění slevy.

• jak postupovat při výpočtu slevy u zaměstnance při souběhu zaměstnání a dohody o provedení práce nebo zaměstnání a odměny jednatele?

   Pro účely výpočtu slevy na pojistném se podle § 21a odst. 3 u zaměstnance, který vykonává pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na NP, vyměřovací základy z jednotlivých zaměstnání sčítají. Toto ustanovení se ale vztahuje pouze na pracovněprávní vztahy, které zakládají účast na nemocenském pojištění. Dohoda o provedení práce ani jednatelská odměna nezakládají účast na NP, takže výpočet slevy na pojistném neovlivní.
   Např. pokud má zaměstnanec pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním vyměřovacím základem 15000 Kč a odměnu na dohodu o provedení práce ve výši 10000 Kč, sleva se vypočte ve výši 3,3% z rozdílu mezi 27100 Kč a částkou 15000 Kč. K odměně za dohodu o provedení práce se nepřihlíží, protože nezakládá účast na NP.
   Obdobně by se postupovalo při výpočtu slevy u zaměstnance, který má pracovní poměr s vyměřovacím základem 20000 Kč a jednatelskou odměnou rovněž 20000 Kč. Sleva se vypočte ve výši 3,3% z rozdílu mezi 27100 Kč a částkou 20000 Kč. K odměně jednatele se nepřihlíží, protože se nejedná o zaměstnání, které zakládá účast na NP.
   Stejný postup by se uplatnil při souběhu pracovního poměru a zaměstnání malého rozsahu, a to i v měsíci, kdy by zaměstnanec dosáhl ze zaměstnání malého rozsahu odměny 2000 Kč nebo vyšší.

• jak postupovat při uplatnění slevy na pojistném v případě, že zaměstnavatel vzal po dohodě se zaměstnancem zpět výpověď z pracovního poměru v průběhu výpovědní doby?

   Pokud byla dána zaměstnanci výpověď z pracovního poměru např. v měsíci září z důvodu nadbytečnosti a v měsíci listopadu se ekonomická situace zaměstnavatele změnila (vzrostla poptávka po jeho výrobcích) a on se dohodl se zaměstnancem na tom, že bere výpověď zpět, náleží sleva na pojistném od měsíce listopadu. Za měsíce září a říjen ale sleva nenáleží.

• lze uplatnit slevu na pojistném u zaměstnance, kterému byly po skončení zaměstnání zúčtovány příjmy za předchozí období?

   Slevu za tento měsíc nelze uplatnit, protože již netrvalo zaměstnání. V případě, že by měl tento zaměstnanec u téhož zaměstnavatele ještě další pracovněprávní vztah zakládající účast na NP, pro účely výpočtu slevy na pojistném by se ani v tomto případě k příjmu vyplacenému po skončení jednoho z těchto zaměstnání nepřihlíželo. Např. zaměstnanec měl u zaměstnavatele pracovní poměr na 20000 Kč měsíčně a dohodu o pracovní činnosti na 5000 Kč měsíčně. V měsíci září byla dohoda o činnosti ukončena a v měsíci říjnu na ni ještě byla doplacena odměna ve výši 3000 Kč. Sleva na pojistném se vypočte z rozdílu mezi 27100 Kč a částkou 20000 Kč. K doplatku na dohodu o pracovní činnosti se nepřihlíží, protože byl vyplacen až po skončení této dohody.

• ještě k výpočtu slevy u zaměstnance, který dosáhl maximálního vyměřovacího základu

   Jestliže již zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu a jeho měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ je např. z důvodu pracovní neschopnosti nižší než částka 27100 Kč, sleva na pojistném nenáleží, protože z jeho vyměřovacího základu se pojistné na SZ již neodvádí. V případě, že zaměstnanec dosáhne v kal. měsíci maximálního vyměřovacího základu a pojistné se u něho odvádí např. jen z částky 10000 Kč a ze zbývající části již nikoliv, sleva na pojistném rovněž nenáleží, protože se při jejím výpočtu vychází z vyměřovacího základu a nikoliv z maximálního vyměřovacího základu.
   Např. zaměstnanec s měsíčním příjmem 180000 Kč měl v měsíci srpnu vyměřovací základ 180000 Kč. Pojistné na SZ se ale odvádělo pouze z částky 10000 Kč, protože zaměstnanec dosáhl započtením této částky maxima, tj. 1130640 Kč. Nárok na slevu na pojistném na tohoto zaměstnance v měsíci srpnu není, protože jeho vyměřovací základ byl 180000 Kč.

• může se uplatnit mimořádná sleva na pojistném na zaměstnance, který je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, ale v měsících leden až duben pracoval a jeho vyměřovací základ byl nižší než 27100 Kč?

   Pro uplatnění mimořádné slevy na pojistném je rozhodující, zda pracovní poměr zaměstnance trvá k 31. 8. 2009. Tato podmínka je u Vašeho zaměstnance splněna, takže je možné uplatnit mimořádnou slevu na pojistném za měsíce leden až duben.

• jak se vypočte mimořádná sleva na pojistném u zaměstnance, jehož pracovní poměr trval po celou dobu od ledna do srpna a bude trvat i nadále, pokud s tímto zaměstnancem byla v období od března do června uzavřena dohoda pracovní činnosti, která nebyla zaměstnáním malého rozsahu?

   Na tohoto zaměstnance se může mimořádná sleva na pojistném uplatnit s tím, že v měsících březen až červen je ale třeba sečíst vyměřovací základy z pracovního poměru a z dohody o pracovní činnosti. Mimořádná sleva na pojistném by se v těchto měsících vypočetla jako rozdíl 27100 Kč a součtu vyměřovacích základů z obou pojištěných činností.

• proč není možné vypočítat mimořádnou slevu na pojistném tak, že se vezme sedminásobek částky 27100 Kč a odečte se součet vyměřovacích základů za měsíce leden až červenec a z rozdílu se vypočtou 3,3%?

   Tento postup výpočtu není možný z toho důvodu, že by při něm mohla být uplatněna mimořádná sleva i na zaměstnance, který měl např. v měsíci lednu a únoru příjem ve výši 50000 Kč (což je méně než sedminásobek 27100 Kč) a po zbývající měsíce byl v pracovní neschopnosti. Při výpočtu podle jednotlivých měsíců na tohoto zaměstnance sleva nenáleží, protože v měsíci lednu a únoru měl více než 27100 Kč a v ostatních měsících neměl žádný vyměřovací základ, takže sleva rovněž nenáleží, protože 25% z jeho vyměřovacího základu je nula.

   ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ PRO ZAMĚSTNAVATELE, KTEŘÍ CHTĚJÍ SLEVU NA POJISTNÉM UPLATNIT: věnovat pozornost uzavírání pracovněprávního vztahu z důvodu možnosti uplatnění slevy. Tzn., že

• nebudeme uzavírat pracovněprávní vztah až od 2. nebo 3. dne v kalendářním měsíci (i když předchozí dny jsou dny pracovního klidu) - sleva na pojistném by nešla uplatnit, protože zaměstnání netrvalo po celý kal. měsíc,
• nebudeme uzavírat pracovněprávní vztah na dobu určitou na měsíc a poté jej po měsíci prodlužovat - sleva za prvé dva měsíce by nenáležela - lepší uzavřít pracovněprávní vztah na 4 měsíce s tří měsíční zkušební dobou a potom jej teprve po měsíci prodlužovat - sleva bude náležet od počátku uzavření tohoto vztahu,
• v případě, že končí pracovněprávní vztah sjednaný na dobu určitou, nebudeme uzavírat nový pracovněprávní vztah, ale stávající prodloužíme dodatkem - sleva bude náležet po celou dobu trvání tohoto pracovněprávního vztahu (musí být splněna podmínka, že je zaměstnání delší než 3 kal. měsíce)
• jestliže chceme ukončit se zaměstnancem pracovněprávní vztah dohodou k 31. 10., nebudeme s ním sepisovat tuto dohodu již v měsíci srpnu, ale sepíšeme ji až v říjnu - sleva nebude náležet pouze za měsíc říjen,
• některé dohody o pracovní činnosti, na základě kterých si zaměstnanci vydělávají pravidelně více než 2000 Kč měsíčně přepracovat tak, aby to nebylo zaměstnání malého rozsahu, tzn., že z dohody musí vyplývat účast na pojištění (měsíční odměna bude alespoň 2000 Kč) - poté je třeba nahlásit změnu na OSSZ a od následujícího měsíce začít uplatňovat slevu na pojistném.

   V souvislosti se zavedením slevy na pojistném vydala ČSSZ nový tiskopis „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“ (vzor ČSSZ - 89 542 5), na kterém si budou zaměstnavatelé uplatňovat slevu na pojistném a za měsíc srpen 2009 i mimořádnou slevu na pojistném. Kromě tohoto tiskopisu bude třeba předložit za měsíc srpen tzv. „Přílohu k Přehledu... za kalendářní měsíc srpen 2009“ (vzor ČSSZ - 89 540 0), ve které bude uvedena mimořádná sleva na pojistném za měsíce leden až červenec, a to v členění počet zaměstnanců a výše mimořádné slevy za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009. Do počtu zaměstnanců se uvedou pouze ti zaměstnanci, za které byla uplatněna mimořádná sleva na pojistném.
   V případě, že v měsíci srpnu bude sleva na pojistném a mimořádná sleva vyšší než je odvod pojistného zaměstnavatelem (což bude u mnoha firem velice pravděpodobné), požádá zaměstnavatel o úhradu rozdílu. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc srpen 2009“. Žádné další žádosti o vrácení pojistného není třeba a pojistné Vám bude vráceno do 14. dnů ode dne podání přehledu na Vaše číslo účtu, které je uvedeno v bodu F) „Přehledu...“. Pokud máte vůči OSSZ splatný závazek, použije se tato částka nejprve na jeho úhradu.
   Tiskopisy „Přehled o výši pojistného...“ a „Příloha k Přehledu.....“ jsou v příloze tohoto čísla. Tiskopisy přiložené k elektronické podobě DISu je možno si našich stránkách vyplnit a vytisknout.