6/ CO MŮŽE POSKYTNOUT ZAMĚSTNAVATEL ZAMĚSTNANCŮM POSTIŽENÝM PŘÍRODNÍ KATASTROFOU?

   Letošní rozmary počasí nezasáhly v tak velké míře zaměstnavatele, ale dopadly hlavně na občany. Jak může v těchto případech pomoci postiženému občanu jeho zaměstnavatel jsme rozdělili do dvou částí, a to jednak z pracovněprávního hlediska a jednak z daňového hlediska.

   Pokud bude zaměstnanec odstraňovat škody na svém majetku, jde o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, při níž mu zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno). Zaměstnanec se může také se zaměstnavatelem dohodnout, že si takto zameškanou dobu napracuje, aby mu nebyla krácena mzda. Stejně by se postupovalo v případě, že by zaměstnanec potřeboval volno na nákup nového nábytku nebo na jednání s pojišťovnou apod. Tzn. opět by se mu poskytlo neplacené volno.
  Pokud bude zaměstnanec odstraňovat škody na svém majetku, ale jde zároveň o veřejný zájem (např. spadlá zeď vadí na místní komunikaci), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu (§ 202 ZP), při které náleží pracovní volno bez náhrady mzdy. O toto volno zaměstnanec žádat nemusí, ale měl by jej zaměstnavateli prokázat např. potvrzením obecního úřadu
  POZOR: Jestliže by měl zaměstnavatel rozšířen okruh poskytování pracovního volna s náhradou mzdy např. o volno k odstraňování škod na svém majetku v důsledku živelní pohromy, náleželo by zaměstnanci volno s náhradou mzdy v rozsahu, jaký by byl uveden v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

   Pomoc lze realizovat poskytnutím sociální výpomoci zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy. Za živelní pohromu se podle § 24 odst. 10 ZDP považuje např. požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod., povodeň, záplava, krupobití, sesuvy půdy apod. Tato sociální výpomoc musí být poskytnuta z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažen, zajištění a udržení zisku.
   Ze sociální výpomoci se neodvádí ani jedno pojistné (viz § 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na SZ a § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na VZP) a podléhá pouze dani z příjmů. Od daně by byla sociální výpomoc osvobozena (až do výše 500000 Kč) pouze v případě, že by došlo k živelní pohromě a na místě pohromy byl vyhlášen nouzový stav (§ 6 odst. 9 písm. o) ZDP).
   Další možností pomoci jsou bezúročné půjčky nebo půjčky s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroků od zaměstnavatele (§ 6 odst. 9 písm. l). Tyto návratné půjčky jsou od daně osvobozeny do 20000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace a v případě postižení živelní pohromou až do výše 200000 Kč. Při poskytnutí bezúročné půjčky na bytové účely do 100000 Kč a v případě postižení živelní pohromou do výše 1000000 Kč.
   Tyto bezúročné půjčky se můžou poskytnout z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění.