5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
33/09 S několika zaměstnanci byl skončen k 30. 6. 2009 pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Obdrželi odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1. 9. bychom potřebovali, aby někteří z těchto zaměstnanců nastoupili zpět alespoň na dobu do konce roku 2009. Jak to udělat, aby nemuseli vracet poměrnou část odstupného?
Podle § 68 odst. 1 ZP by měl zaměstnanec vrátit poměrnou část odstupného, pokud bude konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného. Z tohoto vyplývá, že pokud nastoupí vaši bývalí zaměstnanci zpět do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti již od 1. 9., budou muset vrátit jednonásobek odstupného. Pokud by ale s těmito zaměstnanci byla sjednána na měsíc září dohoda o provedení práce a teprve od měsíce října pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12., nemuseli by žádné odstupné vracet.
34/09 Zaměstnanci u nás srážíme tři nepřednostní pohledávky. V současné době na něho přišla přednostní pohledávka na výživné. Jakým způsobem budeme nyní uhrazovat nepřednostní pohledávky, když částka výživného (běžné a dlužné) je hodně vysoká?
Podle § 280 odst. 1 zákona 99/63 Sb., občanského soudního řádu se uspokojují pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávka výživného se bude uspokojovat z druhé třetiny zbytku čisté mzdy a z plně zabavitelné částky (nad 6930 Kč). Z toho vyplývá, že nepřednostní pohledávky budete i nadále srážet z první třetiny podle svého pořadí.
35/09 Jak bude zabezpečen zaměstnanec, který skončil zaměstnání a onemocněl v ochranné době. V době prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti mu zaměstnavatel nic nevyplácí a teprve od 15. kal. dne PN mu náleží nemocenské. Může se v době prvních 14. kal. dnů PN přihlásit jako uchazeč o zaměstnání a bude po tuto dobu pobírat podporu v nezaměstnanosti?
Podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se uchazečem o zaměstnání nemůže stát osoba v době, po kterou je uznána dočasně neschopnou práce. Dočasně práce neschopnou se stává dnem, kdy lékař dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Z tohoto vyplývá, že zaměstnanec, který onemocněl v ochranné lhůtě nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti, a to ani v případě, že mu v prvních 14. kal. dnech PN nenáleží nemocenské.
36/09 Jakým způsobem se postupuje v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr dne 31. 3. 2009 a od 1. 4. 2009 začne nový pracovní poměr jako starobní důchodce. Můžeme mu nevyčerpanou dovolenou převést do nového pracovního poměru nebo mu musí být proplacena při skončení prvního pracovního poměru?
Pokud si zaměstnanec nevyčerpal poměrnou část dovolené z prvního pracovního poměru, může si ji vyčerpat v rámci nového pracovního poměru, protože podle § 216 odst. 2 ZP se za nepřetržité trvání pracovního poměru považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru k témuž zaměstnavateli.
37/09 Podle § 25 odst. 1 písm. d) jsou odměny členů statutárních orgánů daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele. Od roku 2008 se z těchto statutárních odměn odvádí zdravotní pojištění. Jak je to ale s daňovou uznatelností sráženého zdravotního pojištění?
V § 24 odst. 2 písm. f) zákona 589/92 Sb. o daních z příjmů se za výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů považuje pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů. Za zvláštní právní předpis se podle odkazu 21) považuje také zákon 592/92 Sb. o pojistném na VZP. Podle tohoto zákona je zaměstnavatel povinen pojistné na VZP odvádět i z odměn členů statutárních orgánů (jedná se o příjem ze závislé činnosti), takže se jedná o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele.
38/09 Zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na dceru, která byla ZTP/P. V měsíci červenci nám oznámil, že dceři byl přiznán plný invalidní důchod od 17. 3. 2009 (tj. od dosažení 18 let). Můžeme u něho provést opravu až v rámci ročního zúčtování záloh nebo musíme jednotlivé měsíce, kdy bylo daňové zvýhodnění uplatňováno neoprávněně?
Podle § 35c odst. 6 se za vyživované dítě považuje nezletilé dítě (do 18 let věku) nebo zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání… Vzhledem k tomu, že dcera vašeho zaměstnance dosáhla věku 18 let v měsíci březnu a od tohoto data jí byl přiznám plný invalidní důchod, náleží daňové zvýhodnění naposledy za měsíc březen. V měsících duben až červen bylo daňové zvýhodnění uplatňováno neoprávněně, takže je třeba tyto měsíce opravit. Provést opravu až v rámci ročního zúčtování není možné, protože případný nedoplatek z ročního zúčtování se od poplatníka nevybere.
39/09 Zaměstnanec obdržel výpověď z pracovního poměru dne 15. 7. 2009. Výpovědní lhůta měla začít běžet od 1. 8. Od 31. 7. je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, která skončí pravděpodobně až v měsíci říjnu. Bude se poměrná část dovolené počítat i z doby, o kterou se bude pracovní poměr prodlužovat?
Podle § 53 odst. 2 ZP skončí pracovní poměr až po vyčerpání zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby (tj. nemoci), ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (což se neočekává). Tzn. pokud zaměstnanec skončí pracovní neschopnost v měsíci říjnu, poběží u něho teprve dvou měsíční výpovědní doba a pracovní poměr skončí pravděpodobně v měsíci prosinci. Poměrná část dovolené bude u něho spočtena i z takto „prodloužené“ výpovědní doby.