3/ K ZMĚNÁM V ZÁKONÍKU PRÁCE

   V odst. 3 § 114 ZP se říká, že dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Takto je možno u běžných zaměstnanců přihlédnout k práci přesčas v rozsahu nejvýše 150 hodin a u vedoucích zaměstnanců až do 416 hodin.
   Pro naši práci je nejdůležitější, že musí být mzda s přihlédnutím k práci přesčas SJEDNÁNA, tzn., že ji nemůže stanovit zaměstnavatel ve vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru, ale musí být sjednána v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo jiné smlouvě.
   Pokud je mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, musí být dodržena zaručená a minimální mzda. Např. jestliže někdo tvrdí, že zaměstnanec s 8000 Kč má sjednanou mzdu s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin, tak nemá pravdu, protože při posuzování dodržení minimální mzdy se do mzdy mj. nezahrnuje mzda za práci přesčas.

   V knize Zákoník práce 2012 od autorů Judr. Jakubka, Mgr. Schmied a Judr. Trylč se uvádí, že ze zvláštní povahy dohod mimo pracovněprávní vztah vyplývá, že se na ně § 39 o uzavírání doby určité nevztahuje…
   Nic ovšem nebrání tomu, abychom u dohod mimo pracovní poměr sjednali dobu neurčitou. Zde je možné dohodu o pracovní činnosti ukončit s 15-ti denní výpovědní dobou a u dohody o provedení práce si můžeme sjednat jakýkoliv způsob jejího skončení…

§  KE ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ (§ 66 odst. 2)

   Kromě toho, že vypadla povinnost oznamovat zaměstnanci zrušení ve zkušební době alespoň 3 dny předem, se doplnilo, že zrušení musí být provedeno písemně a pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
   - tzn., že buď doručíme osobně po odpracování směny s tím, že pracovní poměr rušíme ve zkušební době k tomuto dni nebo
   - budeme posílat poštou a skončí až dnem doručení, tj. dnem převzetí nebo dnem, kdy je nám zásilka vrácena poštou...

   V § 170 odst. 3, který řeší zahraniční stravné, máme dokonce několik znění zákona k poskytování třetinového stravného. Jediné a platné znění je uvedeno v aktualizované sbírce zákonů a zní:
   „a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje“.
   Tzn., že jedna třetina zahraničního stravného se poskytne pracovní cestě 1 až 12 hodin nebo při zahraniční pracovní cestě nad 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne právo na tuzemské stravné. Např. pracovní cesta z Jihlavy do Drážďan, při které  zaměstnanec vyjel v 5,30 hod., státní hranici do Německa překročil v 9,00 hod. Po jednání v Německu se vracel zpět a státní hranici překročil ve 14,30 hod. a do Jihlavy přijel v 17,45 hod. V tomto případě mu vznikl nárok na tuzemské stravné i na jednu třetinu zahraničního stravného, protože v Německu strávil více než 5 hodin.

   Dovolená neurčená zaměstnavatelem ani do 30. 6. následujícího kal. roku zaměstnanci nepropadá, ale naopak on sám si ji může určit, a to kdykoliv (např. až za 2 roky).
   V těchto případech ale hrozí zaměstnavateli sankce podle zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce, protože nesplnil svoji povinnost při řádném a včasném určení dovolené. Podle § 218 odst. 1 je totiž zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána v kal. roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Sankce, která může být za nečerpání dovolené uložena je až 200000 Kč.
   Zde lze zaměstnavateli doporučit určení čerpání dovolené do 30. 6. následujícího roku, aby předešel případným sankcím.