6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

6/2012 V § 13 odst. 4 ZP platného do 31. 12. 2011 se uvádělo, že zaměstnanec v dalším pracovním poměru, nebo na základě dohod mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Vzhledem k tomu, že celý § 13 byl zrušen, je možno od 1. 1. 2012 se zaměstnancem, který má u nás pracovní poměr na funkci učitele, sjednat ještě dohodu o provedení práce na funkci učitele?

§ 13 ZP byl sice novelou ZP zrušen, ale obdobný text, který zakazuje výkon stejné práce ve více pracovněprávních vztazích u téhož zaměstnavatele najdeme v nově vloženém § 34b odst. 2.

7/2012 Zaměstnanec odjel na pracovní cestu do zahraničí v 5,30 hod. Státní hranici překročil v 8,15 hod. a při cestě zpět ve 12,50 hod. Do místa zahájení pracovní cesty se vrátil v 15,45 hod. Jaký bude mít nárok na stravné v tuzemsku a v zahraničí?

Tomuto zaměstnanci vznikl nárok na tuzemské stravné, protože doba jízdy po území ČR byla delší než 5 hodin. Podle § 170 odst. 3 ZP musí, v případě nároku na tuzemské stravné, trvat zahraniční pracovní cesta alespoň 5 hodin, aby byl nárok na třetinové zahraniční stravné. V tomto případě trvala zahraniční pracovní cesta pouze 4,35 hod., takže zahraniční stravné nenáleží. Doba strávená v zahraničí bez nároku na zahraniční stravné se podle § 170 odst. 4 připočte k době trvání tuzemské pracovní cesty. Na tuzemské pracovní cestě byl tedy zaměstnanec celkem 10,15 hod., čímž má nárok na stravné v pásmu 64 až 76 Kč.

8/2012 Zaměstnanec odjel na pracovní cestu do zahraničí v 7,15 hod. Státní hranici překročil v 9,15 hod. a při cestě zpět ve 13,45 hod. Do místa zahájení pracovní cesty se vrátil v 15,45 hod. Jaký bude mít nárok na stravné v tuzemsku a v zahraničí?

 Tomuto zaměstnanci nevznikl nárok na tuzemské stravné, protože doba jízdy po území ČR netrvala alespoň 5 hodin. Zahraniční pracovní cesta trvala 4,30 hod. Podle § 170 odst. 3 ZP náleží při zahraniční pracovní cestě třetinové zahraniční stravné v případě, že doba strávená mimo území ČR trvala méně než 12 hod., avšak alespoň 1 hodinu. Tomuto zaměstnanci bude náležet třetinové zahraniční stravné, protože mu nevznikl nárok na tuzemské stravné a mimo území ČR strávil alespoň 1 hodinu.

9/2012 Slyšeli jsme, že oblastní inspektoráty práce budou kontrolovat zaměstnance na pracovišti zaměstnavatele a budou vyžadovat předložení pracovní smlouvy. Je tato informace správná a v případě, že ano, jak to máme provést? To budeme vystavovat pracovní smlouvu každý měsíc, protože ji zaměstnanec zničí...

Podle § 132 odst. 1 zákona o zaměstnanosti jsou zaměstnanci orgánů kontroly oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované firmy a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti a prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Prokázání totožnosti by se mělo provést občanským průkazem nebo pasem. Prokazování toho, že práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu by měl podle našeho názoru zajistit zaměstnavatel, který je povinen mít podle § 136 zákona o zaměstnanosti kopie dokladů, prokazují existenci pracovněprávního vztahu. Viz v tomto DISu výše uvedený komentář k změnám zákona o zaměstnanosti.

10/2012 Je třeba při dopočtu do zaručené mzdy dodržet hodinovou zaručenou mzdu nebo měsíční zaručenou mzdu? Program nám provádí dopočet do měsíční zaručené mzdy, i když mají zaměstnanci hodinovou mzdu. Je to takto správně?

Podle § 112 odst. 3 ZP v případě, že mzda nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy. Pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy. Z uvedeného vyplývá, že pokud postup dopočtu do měsíční zaručené mzdy není sjednán nebo stanoven, je program na zpracování mezd špatně nastaven a měl by provádět doplatek do nejnižší úrovně hodinové mzdy.

11/2012 Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 30. 3. 2012 a chce si hned po jejím skončení požádat o čerpání dovolené a poté o čerpání rodičovské dovolené. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2012 v případě, že neodpracovala v tomto roce ani jeden den?

Podle § 216 odst. 2 ZP se doba čerpání mateřské dovolené posuzuje pro účely dovolené jako výkon práce. Takže Vaše zaměstnankyně „odpracovala“ díky mateřské dovolené 64 dnů v roce 2012, čímž jí vzniká nárok na dovolenou za rok 2012 a pokud si tuto dovolenou vyčerpá ihned po skončení mateřské dovolené, nebude se dovolená krátit z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené. Jak postupovat v případě, že zaměstnankyně nezískala mateřskou dovolenou alespoň 60 dnů (např. jí skončila 5. 3.), najdete v DIS 5/2011.

12/2012 Jsme dopravní firma a potvrzujeme zaměstnancům příjmy pro banku na úvěr nebo hypotéku. Banka po nás požaduje potvrzení průměrného měsíčního čistého příjmu. Můžeme do měsíčního čistého příjmu zahrnout i cestovní náhrady, které jsou u některých řidičů  vyšší než jejich čistý příjem ze zaměstnání?

Podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů se za příjmy nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů. Z toho vyplývá, že by se cestovní náhrady do měsíčního čistého příjmu zahrnout neměly. Na potvrzení by se měl uvést jen průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání. Pokud ovšem v potvrzení uvedete, že zaměstnanci jsou kromě příjmu vypláceny cestovní náhrady v průměrné měsíční výši tolik a tolik, nebude to na závadu. Jestli k cestovním náhradám banka přihlédne, je už na jejím rozhodnutí.

13/2012 Provedli jsme zaměstnancům roční zúčtování záloh za rok 2011 již v měsíci únoru. Nyní jsme zjistili, že jsme u jednoho z nich zapomněli uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, které začalo studovat od září a on nám potvrzení o studiu předložil až v lednu 2012. Můžeme provést opravu ročního zúčtování záloh nyní v měsíci březnu nebo si on sám musí podat daňové přiznání za minulý rok?

Podle § 38i odst. 4 zákona o daních z příjmů poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno zákonem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Z tohoto vyplývá, že je třeba zaměstnanci doplatit daňové zvýhodnění za měsíce, kdy splňoval podmínky pro jeho poskytnutí, a to v nejbližším výplatním termínu. O dodatečně vyplacenou částku si snížíte nejbližší odvod záloh na daň.

14/2012 Naše zaměstnankyně (22 let) při zaměstnání studuje střední školu. Můžeme jí dát slevu na studium?

Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona 117/95 Sb. o SSP se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na střední škole, je-li v době studia dítě výdělečně činné (je v zaměstnání, které zakládá účast na NP). Z toho vyplývá, že sleva na studium by se u ní mohla uplatnit pouze při denní formě studia. Při ostatních formách studia nikoliv.