4/ ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTA, PŘI KTERÉ VZNIKÁ NÁROK NA ZAHRANIČNÍ I TUZEMSKÉ STRAVNÉ

   Nejvíce problémů při poskytování zahraničního stravného po novele ZP od 1. ledna 2012 působí nejasnosti s novelizovaným § 170 odst. 3 ZP, kde je řešeno poskytování zahraničního stravného takto:

   Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.

   K aplikaci souběhu tuzemského a zahraničního stravného se objevilo několik výkladů, které ovšem neodpovídají znění zákona. Správný postup je tento:

-          zahraniční pracovní cesta je delší než 18 hod.

   Zaměstnanci náleží plné zahraniční stravné, a to i v případě, že zaměstnanci vznikl nárok i na tuzemské stravné. Tato situace může nastat např. při odjezdu zaměstnance na pracovní cestu v 0,30 hod. a překročení státní hranice v 5,45 hod. Zbytek času tento den strávil v zahraničí (tj. více než 18 hodin).

-          zahraniční pracovní cesta delší než 12 hod., nejvýše však 18 hod.

   Zaměstnanci náleží dvoutřetinové zahraniční stravné, a to i v případě, že zaměstnanci vznikl nárok i na tuzemské stravné. Tato situace může nastat např. při odjezdu na pracovní cestu ve 4,00 hod., překročení státní hrance 6,30 hod. Při návratu překročil státní hranici v 18,45 hod. a návrat zpět do východiska pracovní cesty byl ve 21,30 hod. Zde náleží dvoutřetinové zahraniční stravné za 12,15 hod. a nejnižší tuzemské stravné za 5,15 hod. strávených na cestě v tuzemsku.

-          zahraniční pracovní cesta 12 hod. a méně, avšak více než 5 hodin

   Zaměstnanci náleží jednotřetinové zahraniční stravné, a to i v případě, že zaměstnanci vznikl nárok i na tuzemské stravné. Např. odjezd na pracovní cestu v 6,00 hod., překročení státní hranice v 9,00 hod. Při návratu překročil státní hranici v 15,30 hod. a návrat zpět do východiska pracovní cesty v 18,30 hod. Zde náleží jednotřetinové zahraniční stravné za 6,30 hod. v zahraničí a nejnižší tuzemské stravné za 6 hod. strávených na cestě v tuzemsku.

-          zahraniční pracovní cesta 5 hod. a méně, avšak alespoň 1 hodina

   Zaměstnanci náleží jednotřetinové zahraniční stravné pouze v případě, že mu nevznikl nárok na tuzemské stravné. Pokud mu vznikne nárok na tuzemské stravné, jednotřetinové zahraniční stravné nenáleží. Např. odjezd na pracovní cestu v 5,00 hod., překročení státní hranice v 9,00 hod. Při návratu překročil státní hranici v 13,30 hod. a návrat zpět do východiska pracovní cesty v 17,30 hod. Zde nenáleží žádné zahraniční stravné, ale doba strávená v zahraničí se podle § 170 odst. 4 ZP připočte k tuzemské pracovní cestě a zaměstnanci vznikne nárok na tuzemské stravné v pásmu 12 až 18 hodin.

  Další problémy se objevily s poskytováním kapesného (§ 180 ZP) v případě zahraničního stravného a poskytnutí bezplatného jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře. Objevily se názory, že v případě poskytnutí některého z těchto jídel a krácení kteréhokoliv zahraničního stravného, je třeba krátit i kapesné. Tyto výklady způsobila nedůslednost zákonodárců, kteří neupravili v § 180 odkaz na § 179, a to pouze na odst. 1 a 2 jako je to u odkazu na § 170 odst. 3 pro podnikatelskou sféru. Z toho by vyplývalo, že u podnikatelů by se kapesné ve výši 40% počítalo z plného, dvoutřetinového nebo jednotřetinového stravného, kdežto u státní sféry by se mělo počítat z pokráceného zahraničního stravného za každé poskytnuté bezplatné jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře.
   Podle posledního výkladu MPSV by se mělo i nadále kapesné vypočítávat u všech skupin zaměstnanců z výše zahraničního stravného určeného podle délky zahraniční pracovní cesty bez ohledu na to, zda bylo zaměstnanci poskytnuto nějaké bezplatné jídlo. Tzn., že u pracovní cesty nad 18 hod. by se poskytlo kapesné ve výši až 40% plného zahraničního stravného, a to i v případě, že zaměstnanci bylo na této pracovní cestě poskytnuto nějaké bezplatné jídlo, za které se mu výše jeho stravného zkrátí.