4/ PROBLEMATIKA STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

   Některé nově vzniklé organizace mají problémy se zajišťováním stravování svých zaměstnanců. Je rozšířen názor, že pokud stravování zajišťují, musí na něj finančně přispívat apod.

   JAKÁ JE ALE V OBLASTI STRAVOVÁNÍ SKUTEČNOST? 

   Stravování zaměstnanců je řešeno v § 236 ZP takto:

   (1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
   (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.
   (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno
     a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
     b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené
     c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

    Z odstavce 1 vyplývá, že zaměstnanci mají nárok na to, aby jim zaměstnavatel umožnil a nikoliv přímo zajistil ve všech směnách stravování. Pojem umožnit stravování může obsahovat zřízení kiosku s občerstvením, poskytnutí pracovního volna na stravování nebo zajištění prostor pro stravování.

   Podle odst. 2, pouze pokud je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům stravování. V KS nebo ve vnitřním předpisu mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro toto stravování, např., že výše příspěvku zaměstnavatele bude 50% ceny jednoho jídla za jednu směnu, že do okruhu zaměstnanců, kterým se příspěvek poskytuje, budou patřit pouze zaměstnanci v pracovním poměru, a to po uplynutí zkušební doby, že stravování bude poskytováno v těchto prostorech firmy od – do, že bude jídlo dováženo od té a té firmy (nebo bude zajištěno formou stravenek) apod. Výjimku tvoří zaměstnanci v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, kde je stravování řešeno ve vyhl. 430/2001 Sb. o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu (zde se stravování poskytuje vždy na rozdíl od podnikatelské sféry).

   Podle odst. 3 je možno dohodnout (KS) nebo sjednat cenově zvýhodněné stravování pro některé skupiny svých zaměstnanců nebo i bývalých zaměstnanců. Při poskytování příspěvku těmto skupinám formou stravenek bude problém s jejich daňovou uznatelností.

   KDY PODLÉHÁ STRAVOVÁNÍ DANI Z PŘÍJMŮ U ZAMĚSTNANCŮ?

Pokud je stravování poskytováno jako nepeněžní plnění zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, nepodléhá u zaměstnanců dani z příjmů celá výše příspěvku (§ 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů).

   JAK JE TO S DAŇOVOU UZNATELNOSTÍ PŘÍSPĚVKU NA STRAVOVÁNÍ?

   Daňová uznatelnost je řešena v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů takto:

    provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

   U zaměstnavatele je daňově uznatelná částka 55% ceny jednoho jídla, maximálně však částka 53,20 Kč (70% ze stravného 5-12 hod., tj. ze 76 Kč). Např. při ceně jídla 80 Kč je daňově uznatelná částka 44 Kč. Podmínkou daňové uznatelnosti je, že zaměstnanec musí být přítomen během směny alespoň 3 hodiny. Pokud je směna vč. přestávky na jídlo delší než 11 hod. je možno poskytnout zaměstnanci příspěvek na další jedno jídlo. Příspěvky poskytované při přesčasových směnách nejsou daňově uznatelné, ale u zaměstnanců jsou od daně osvobozeny.