1/ DŮCHODOVÁ REFORMA PLATNÁ OD 1. 1. 2013

   Poskytování důchodu se od 1. 1. 2013 bude řídit těmito předpisy:

- zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění
- zákon 426/2011 Sb. o důchodovém spoření a
- zákon 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření (nahrazuje zákon 42/94 Sb. o penzijním připojištění).

 Toto jsou zákony, které tvoří tzv. tři pilíře důchodové reformy

   První pilíř bude fungovat jako v současné době, tzn., že si zaměstnanci budou platit povinně 6,5% a zaměstnavatelé za ně budou platit 21,5% na důchodové pojištění, tj. celkem 28%. Po odpracování zákonem stanoveného počtu let jim bude vypočten příslušný důchod, jehož výpočet bude stejný, jako je v současné době (tzn. základní a procentní výměra, redukční hranice apod.). Ten, kdo se rozhodne zůstat v současném systému, nebude muset nic dělat a i nadále bude zajištěn tímto důchodem.

    Druhý pilíř je nepovinný a vychází ze zákona o důchodovém spoření. Pokud do tohoto pilíře někdo vstoupí, bude mu snížen odvod pojistného do povinného systému z 6,5% na 3,5%, ale zároveň se bude muset zavázat k zvýšenému odvodu ve výši 2%. Takže tento zaměstnanec by platil do povinného systému 25% (3,5% on + 21,5% zaměstnavatel) a na důchodové spoření by si platil 5% (3% snížené povinné + 2% vyšší vlastní platba). Zaměstnanec by si platil tedy celkem 8,5% místo stávajících 6,5%. V součtu s platbou zaměstnavatele (21,5%) by odváděl na důchodové pojištění a důchodové spoření celkem 30% (8,5% on + 21,5% zaměstnavatel). Zvýšené pojistné by mu strhával přímo ze mzdy zaměstnavatel. Platba zaměstnavatele na důchodové pojištění by zůstala beze změn.

   POZOR: pokud by účastník ztratil zaměstnání (např. byl na úřadu práce) nebo byl bez příjmů (např. mateřská nebo rodičovská dovolená), nemusel by do tohoto systému nic platit.

 KDY JE MOŽNO DO II. PILÍŘE VSTOUPT?

   Do II. pilíře je možné vstoupit do 35 let věku nebo do 6 měsíců od vzniku důchodového pojištění, pokud nebyl v 35 letech účasten důchodového pojištění. Přihlášku do II. pilíře může podat každá osoba bez věkového limitu, pokud uzavře  do 6 měsíců od 1. 1. 2013 nebo do 6 měsíců ode dne, kdy byla poprvé od 1. 1. 2013 důchodově pojištěna, smlouvu o důchodovém spoření. Např. zaměstnanec ročník 1955 si musí nejpozději do 1. 7. 2013 uzavřít smlouvu o důchodovém spoření. Ten, kdo byl v době od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2013 na Úřadu práce a potom teprve nastoupil do zaměstnání (tzn. byl důchodově pojištěn), si musí uzavřít smlouvu nejpozději do 1. 10. 2013, tj. do 6 měsíců od vzniku důchodového pojištění (lhůta určená podle měsíců se stanoví tak, že poslední den lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá).

   Účastník, který využije tohoto způsobu zabezpečení na stáří, nemůže z tohoto systému vystoupit, ale může přestoupit k jiné penzijní společnosti (může to být za poplatek). Zde bude třeba zvážit vstup do tohoto systému, protože se jedná o nevratný krok...

   Ukončení smlouvy může nastat také smrtí účastníka.

  Účastník si bude moci u penzijní společnosti vybrat, do jakého důchodového fondu své prostředky vloží. Každá penzijní společnost musí nabízet 4 důchodové fondy, a to fond státních dluhopisů, fond konzervativní, fond vyvážený a fond dynamický (nejméně rizikové jsou první dva, vyšší výnos ale může přinést fond vyvážený nebo dynamický (ale také nemusí...).

   Nároky z důchodového spoření vzniknou účastníkovi dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění (tj. z prvního pilíře). Tímto dnem může požádat o převedení svých prostředků k životní pojišťovně na tzv. pojištění důchodu. Životní pojišťovna musí mít oprávnění k provozování životního pojištění podle zákona o pojišťovnictví.

   Účastník důchodového spoření si bude moci vybrat výplatu svých prostředků z těchto třech možností:

A)   doživotní starobní důchod

B)   doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši, nebo

C)   starobní důchod na dobu 20 let.

    U varianty A), tj. u doživotního starobního důchodu, končí výplata důchodu úmrtím účastníka a nevyčerpané prostředky propadají.

    U varianty B) pokračuje výplata ve stejné výši osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o pojištění důchodu (osobu, kterou původně určil, může ještě změnit), a to po dobu 3 let od úmrtí účastníka. Tento důchod bude ale pravděpodobně nižší než doživotní důchod podle písm. A).

    U varianty C) , tj. starobního důchodu na 20 let, končí výplata uplynutím 20 let od započetí výplaty. Při dřívějším úmrtí účastníka ale nevyčerpané prostředky nepropadají, ale stávají se předmětem dědictví. Při odchodu většiny účastníků do důchodu až v 65 letech nebo i více to bude dost riskantní varianta, protože kolik lidí se u nás dožije 85 let...

   Zákon řeší i variantu úmrtí účastníka dříve než dosáhne důchodového věku. V tomto případě se veškeré naspořené prostředky z důchodového spoření stávají předmětem dědictví. Jedinou výjimkou je případ, kdy dědicem je fyzická osoba mladší 18 let, které by pojišťovna vyplácela prostředky formou sirotčího důchodu, a to po dobu 5 let. Tím není dotčena výplata sirotčího důchodu z prvního pilíře (tj. z povinného pojistného).

   Vše, co bylo uvedeno k důchodovému spoření, platí bez výhrad k poskytování starobního důchodu. Pokud by byl někomu přiznán v průběhu spoření invalidní důchod nebo pozůstalostní důchod (sirotčí nebo vdovský), vypočetly by se tyto důchody stejně, jako by pojištěnec nebyl účasten ve druhém pilíři.

   Pouze při zániku invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně při dosažení 65 let a jeho přeměně na starobní důchod, by si mohl jeho poživatel zvolit výši dosavadního invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně s tím, že by se současně převedla poměrná část naspořených prostředků z druhého pilíře do základního důchodového pojištění (jednalo by se o 60% z celkové částky – což odpovídá 3% z celkových 5% vkládaných do druhého pilíře). Zbývajících 40% by si mohl čerpat standardním  způsobem viz varianty A) až C). V tomto případě by se mu pořád počítala procentní výměra za každý rok pojištění 1,5% a nikoliv jen 1,2%.

Podle změny v § 34 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění by se procentní výměra starobních důchodů vypočetla tak, že u osob přihlášených i do II. pilíře by se za každý rok pojištění započetlo 1,2% místo 1,5% (viz změna v zákonu o důchodovém pojištění).

  Třetím pilířem důchodové reformy je doplňkové penzijní spoření podle zákona 427/2011 Sb. Účast v doplňkovém penzijním spoření je dobrovolná a je to vlastně obdoba dosud používaného penzijního připojištění s určitými odchylkami. Stávající penzijní připojištění ale nezanikne, pouze dojde k určitým změnám (viz dále).

   V rámci doplňkového penzijního spoření vzniknou penzijní společnosti.

   Účastník doplňkového penzijního spoření musí být starší 18 let  a musí si přispívat placením příspěvků, které nesmí být nižší než 100 Kč měsíčně.

   K příspěvkům účastníka se poskytují státní příspěvky v rozmezí 90 a 230 Kč, ale pouze osobám s trvalým pobytem na území ČR nebo osobám s bydlištěm na území jiného státu EU (EHP), které jsou poživateli důchodu z českého důchodového pojištění nebo jsou účastni veřejného zdravotního pojištění v ČR.
  Státní příspěvek náleží ale až od výše vlastní platby účastníka 300 Kč měsíčně.
  Výše státního příspěvku se vypočte takto:

Např. při platbě účastníka 350 Kč měsíčně by činila výše státního příspěvku 100 Kč (90 Kč je z 300 Kč a 10 Kč je 20% z 50 Kč).

    Za účastníka může platit příspěvek zčásti nebo plně jeho zaměstnavatel. K příspěvku zaměstnavatele se ovšem i nadále neposkytuje státní příspěvek. Platba zaměstnavatele je do 24000 Kč ročně od daně osvobozena.

   POZNÁMKA: v návrhu MF je zvýšení daňově osvobozeného příspěvku zaměstnavatele na 30000 Kč ročně, a to již od roku 2013!

   Nově si může účastník odložit nebo přerušit platby svých příspěvků, ale tato doba se nepočítá do spořící doby, s výjimkou doplacení příspěvků při odkladu splátek.

 Podmínky pro nárok na dávky z doplňkového penzijního spoření:

Druhy dávek z doplňkového penzijního spoření:

   Výše dávek se odvíjí od hodnoty prostředků účastníka a není přitom zaručen výnos, protože obdobně jako u důchodového spoření budou volné prostředky vkládány do různých fondů. Toto je zásadní rozdíl oproti stávajícímu penzijnímu připojištění, kde může být výnos nejhůře nulový, ale nikoliv záporný.

   POZNÁMKA: v tomto zákonu dojde pravděpodobně ještě do konce tohoto roku ke změnám, protože vláda přistoupila na tzv. „předdůchody“, které by měly začít platit od 1. 1. 2013 a které změní hlavně pobírání starobní penze na určenou dobu. O této problematice bude pojednáno v některém z příštích čísel a na listopadových seminářích, jejichž nabídka je v příloze tohoto čísla.

   CO BUDE SE SOUČASNÝM PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍM SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM?

   Tento systém bude uzavřen již v roce 2012, protože po 30. 11. 2012 již nelze uzavírat nové smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění bude po roce 2012 provozovat penzijní společnost prostřednictvím transformovaného fondu. Dosavadní penzijní fondy se tedy přemění od 1. 1. 2013 na penzijní společnosti.

   Transformovaný fond znamená, že se oddělí majetek akcionářů fondu od majetku účastníků penzijního připojištění, jejichž prostředky se převedou právě do transformovaného fondu.

   Z transformovaného fondu bude možno přestoupit pouze do systému doplňkového penzijního spoření a nikoliv do jiného transformovaného penzijního fondu (převod mezi penzijními fondy byl možný pouze do konce února 2012).

   Nároky účastníků penzijního připojištění se budou řídit zákonem o penzijním připojištění. Pro účastníky budou ale od roku 2013 platit nová pravidla pro poskytování státního příspěvku – bude platit to, co bude u poskytování státních příspěvků účastníkům doplňkového penzijního spoření (příspěvek až od 300 Kč atd.).
  Výhodou ponechání si stávající smlouvy o penzijním připojištění nebo její uzavření do konce listopadu 2012 je, že je garantován nezáporný výnos…, což u doplňkového penzijního spoření není. Tam je ale zase možnost vyššího zhodnocení vložených prostředků.