3/ JAKÝ BUDE DOPAD DŮCHODOVÉ REFORMY NA ZAMĚSTNANCE A NA ZAMĚSTNAVATELE?


   Zaměstnanec:

   Bude se muset rozhodnout, zda do nového systému vstoupí či nikoliv (termín je do 1. 7. 2013). Toto se bude týkat všech skupin zaměstnanců bez ohledu na věk. Osoby starší než 35 let už po tomto datu do nového systému vstoupit nemůžou.
   Rozhodnutí pro vstup do důchodového spoření je již nevratné a zaměstnanec už potom může pouze změnit penzijní společnost.
   Výhodnost a nevýhodnost vstupu do systému si může každý spočítat sám na kalkulačce MPSV. V příloze k tomuto číslu jsou v elektronické podobě přiloženy konkrétní příklady výpočtu důchodu podle starých a nových pravidel.

    VÝHODY: vyšší zhodnocení prostředků i při nízkém úročení (tj. při vložení prostředků do fondu státních dluhopisů nebo konzervativního fondu). Pokud někdo vloží prostředky do vyváženého nebo dynamického fondu, může očekávat daleko vyšší zhodnocení, ale také se může dočkat zklamání a výnosů minimálních nebo i záporných.
   Další výhodou by bylo lepší zabezpečení ve stáří, protože ne každý si umí sám odkládat volné prostředky, aby na ně nesáhl.
   Výhodou je i to, že případné invalidní a pozůstalostní důchody se budou vypočítávat podle prvního pilíře i v případě, že zaměstnanec vstoupí do druhého pilíře.

    NEVÝHODY: kdo do systému vstoupí, musí počítat s tím, že bude pravidelně měsíčně odvádět 2% ze svého vyměřovacího základu navíc. Tzn. pokud má někdo vyměřovací základ 20000 Kč, bude pravidelně měsíčně od svých 35 let odvádět 400 Kč navíc oproti tomu, kdyby do systému nevstoupil.
   Další nevýhodou je nemožnost vystoupení ze systému v průběhu spoření.

 Zaměstnavatel:

   Bude muset u zaměstnanců, kteří se rozhodli pro vstup do důchodového spoření, odvádět jinak pojistné na SZ. 28% (6,5 + 21,5) se bude odvádět u těch, kteří zůstanou ve stávajícím průběžně financovaném prvním pilíři a 25% (3,5 + 21,5) na důchodové pojištění + 5% na důchodové spoření u těch, kteří si zvolí důchodové spoření a vstoupí do druhého pilíře. Toto asi nebude problém, protože program na zpracování mezd to zajistí. Problémem může být to, že se na důchodové spoření bude odvádět podle zákona o pojistném na důchodové spoření a odvody půjdou na Finanční správy ČR (tj. na „jednotné inkasní místo“, kam by se od 1. 1. 2015 měly provádět všechny odvody daní a pojistného).
   Dále se zaměstnavateli díky doplňkovému penzijnímu spoření rozšiřuje možnost poskytování daňově uznatelného a u zaměstnance daňově osvobozeného příspěvku na další titul, takže nyní již může zaměstnavatel přispívat na

   Pokud dojde k navýšení příspěvku zaměstnavatele na 30000 Kč ročně (je to v návrhu zákona, kterým se mění zákon o doplňkovém penzijním spoření, ve kterém se zavádí předdůchody), byl by to určitě velice zajímavý benefit (dosud je to 24000 Kč). Když vezmeme maximální výši příspěvku zaměstnavatele a vynásobíme např. 30 lety přispívání bude to částka kolem 1 milionu Kč + ještě zhodnocení pojišťovnou nebo fondem. Tyto prostředky by se hodily zejména zaměstnancům, kteří by si žádali o připravované „předdůchody“.