2/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ

   Z všeobecného vyměřovacího základu a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2013. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro pojistné na VZP. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.

• MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ

    Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2013, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 12569 Kč (25093x1,0315x0,5). V roce 2013 se z této částky bere 50%, tj. 6471 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1890 Kč (6471x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1981 Kč (6471x0,306).

   U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění), bude v roce 2013 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2589 Kč (25093x1,0315x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 756 Kč (2589x0,292).

   POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2013 nižší než 62121 Kč (25093x1,0315x2,4). Za rok 2012 je tato částka 60329 Kč.

• MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ

 Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit v roce 2013 48násobek průměrné mzdy.

VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
   VVZ za rok 2011 = 25093 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0315.
   25093x1,0315=25883,42 Kč
   Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2010 po zaokrouhlení směrem nahoru 25884 Kč.

   JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?

   48násobek průměrné mzdy je 1242432 Kč (25884x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 103536 Kč (což odpovídá výši třetí redukční hranice pro výpočet důchodu – viz výše).

   JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?

-       pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1242432 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

-       pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1242432 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1242432 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

   POZNÁMKA: pokud bude schválen zákon o změně zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů, bude maximální vyměřovací základ pro pojistné na SZ zároveň hranicí pro odvod solidární daně, která by činila 7% z částky nad 103536 Kč měsíčně.

• MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP

   Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP by měl činit pro rok 2013 72násobek průměrné mzdy.
   POZNÁMKA: pokud bude schválen zákon o změně zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů, bude maximální vyměřovací základ pro VZP zrušen a bude se odvádět pojistné na VZP z celého vyměřovacího základu.

   Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2010 po zaokrouhlení směrem nahoru 25884 Kč.
   JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
   72násobek průměrné mzdy je 1863648 Kč (25884x72), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 155304 Kč.

JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?

-       pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1863648 Kč. Potom se již pojistné na VZP odvádět nebude.

-       pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1863648 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1863648 Kč, požádá o vrácení pojistného na VZP z částky nad tuto hranici.

POZOR: u maximálního vyměřovacího základu na VZP bude potřeba sledovat, zda nedojde k jeho zrušení od 1. 1. 2013! (viz program listopadových seminářů).

• VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ

   Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
   Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.
   Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2013 jsou rozhodné údaje z roku 2011.
   Minimální vyměřovací základ činí 155301 Kč (25093x1,0315x12x0,5=155300,57).
   Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 20966 Kč (155301x0,135=20965,635).
   Minimální výše zálohy bude v roce 2013 1748 Kč (20966:12). V roce 2012 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1697 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
   Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset od roku 2013 platit zálohy na pojistné na VZP minimálně ve výši 1748 Kč

§  JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2012 

   Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.

   Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2013 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se  započte 30%.
   Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.
   Výše redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění byla vyhlášena sdělením MPSV 336/2012 Sb., a to ve stejné výši jakou jsme pro Vás vypočetli.

• REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 21. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

   Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek)

Tzn., že

-          první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 151,03 Kč (863x0,175)

-          druhá redukční hranice by byla 226,63 Kč (1295x0,175)

-          třetí redukční hranice by byla 453,08 Kč (2589x0,175).

   Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

   Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 151,03 Kč započte 90%, tj. maximálně 135,92 Kč.
   Průměrný hodinový výdělek v pásmu 151,03 Kč až 226,63 Kč se započte 60%, tj. maximálně 45,36 Kč.
   Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 226,63 až 453,08 Kč se započte 30%, tj. maximálně 67,93 Kč.
   Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 135,92+45,36+67,93 tj. 249,21 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem cca 79000 Kč (2589x30,41).