4/ JEŠTĚ K ČERPÁNÍ DOVOLENÉ NA ZOTAVENOU OD 1. 1. 2012
Zákonem 365/2011 Sb. došlo k několika zásadním změnám v čerpání dovolené na
zotavenou.
Především si
může od 1. 1. 2012 určit čerpání dovolené také sám zaměstnanec, pokud mu její
čerpání neurčí zaměstnavatel ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku.
Tzn., že u dovolené z roku 2011, u které neurčil zaměstnavatel její čerpání ani
do 30. 6. 2012, si může její čerpání určit i sám zaměstnanec, a to kdykoliv.
Zde je ale potřeba si uvědomit, že zaměstnavatel má i nadále povinnost určit
zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána do konce kalendářního roku.
I když v tomto případě nebude moci určit čerpání dovolené neurčené do 30. 6.
následujícího roku, ale může určit čerpání dovolené z běžného roku. Tím dojde
k situaci, že zaměstnanci sice zůstane právo na určení dovolené neurčené do 30.
6., ale zároveň mu bude určena dovolená „nová“ z běžného roku. Pokud budeme
vycházet ze zásady, že nejprve je vždy čerpána dovolená, na niž vzniklo právo
nejdříve, nastane situace, kdy zaměstnanci sice zůstane právo na určení
dovolené, ale bude se již jenat o dovolenou běžného roku. Jak by to vypadalo
v praxi si uvedeme na konkrétním příkladu:
Např.
zaměstnanec má dovolenou z roku 2011 v délce dvou týdnů. Zaměstnavatel mu
neurčil její čerpání do 30. 6. 2012, takže po tomto datu si může určit její
čerpání i sám zaměstnanec. Zaměstnavatel ale určil tomuto zaměstnanci čerpání
dovolené v délce 3 týdnů od 20. 8. 2012 do 9. 9. 2012. a potom od 22. 10. do 28.
10. 2012. V tomto případě po skončení roku 2012 bude mít zaměstnanec vyčerpanou
celou dovolenou z roku 2011 a dva týdny dovolené z roku 2012. Zaměstnanci sice
zůstává právo na určení si čerpání dvou týdnů dovolené, ale to je asi tak vše,
co mu zůstalo...
ZÁVĚR: k situaci nečerpání nebo neurčení dovolené by vůbec nemělo dojít, protože podle zákoníku práce platí toto:
- dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené (dříve plánu dovolených) tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kal. roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud není dále stanoveno jinak - § 217 odst. 1 ZP
- čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kal. roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody - § 218 odst. 1 ZP
Překážky
v práci na straně zaměstnance (nemoc, mateřská a rodičovská dovolená) jsou
vyřešeny v odst. 4 § 218 – dovolená se vyčerpá po skončení těchto překážek...
Neurčení
dovolené z důvodu naléhavých provozních důvodů – kdy může tato situace nastat –
např. při dlouhodobém onemocnění jednoho mistra, musí za něho zbývající mistři
převzít směny, nebo zaměstnavatel získal výhodnou zakázku, kterou musí splnit do
určitého termínu, protože jinak může zkrachovat apod. Toto jsou naléhavé
provozní důvody, kdy nemusí být dovolená určena do konce běžného kal. roku a kdy
si toto zaměstnavatel obhájí před Inspekcí práce.
- nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce kal. roku, ve kterém na ni nárok vznikl, musí ji zaměstnavatel určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kal. roku - § 218 odst. 2 ZP
Překážky
v práci na straně zaměstnance (nemoc, mateřská a rodičovská dovolená) jsou
vyřešeny v odst. 4 § 218 – dovolená se vyčerpá po skončení těchto překážek...
Neurčení
dovolené z důvodu naléhavých provozních důvodů ani do konce následujícího kal.
roku je podle našeho názoru nesmysl, protože to by ten „zastupovaný mistr“ musel
marodit přes rok a zde už by si měl zaměstnavatel najít jiného... V případě
výhodných zakázek trvajících déle než jeden rok, by bylo vhodné, aby
zaměstnavatel přijal další zaměstnance tak, aby si ostatní mohli vyčerpat
dovolenou...
- není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. 6. následujícího kal. roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec - § 218 odst. 3 ZP
Tato situace v praxi vůbec nemusí nastat, pokud sám zaměstnavatel určí zaměstnanci čerpání zbývajících dvou týdnů dovolené např. od 1. 10. do 14. 10. nebo pokud si vedoucí zaměstnanci plní své úkoly průběžně v průběhu roku.
- fyzická (právnická osoba) se dopustí přestupku (správního deliktu) na úseku dovolené tím, že mimo jiné poruší povinnosti vztahující se k čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. Za tyto přestupky (správní delikty) lze uložit pokutu až do výše 200000 Kč - § 16 (§ 29) zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce.
Nečerpání dovolené u zaměstnanců je ve většině případů způsobeno neplněním povinností ze strany vedoucích zaměstnanců, kteří jsou podle § 302 písm. f) ZP povinni zabezpečovat dodržování právních předpisů, a to i předpisů na úseku čerpání dovolené.