3/ ZÁKON 397/2012 Sb. O POJISTNÉM NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

   Tento zákon řeší odvod pojistného na důchodové spoření (tj. do druhého pilíře důchodové reformy). O druhém pilíři, tj. o zákonu 426/2011 Sb., jsme psali v DIS 10/2012.

   Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník důchodového spoření (tj. zaměstnanec, který vstoupil do druhého pilíře).
   Plátcem pojistného na důchodové spoření je plátce daně z příjmů ze závislé činnosti (tj. zaměstnavatel zaměstnance, který vstoupil do druhého pilíře).
   Základ pojistného na důchodové spoření je součet dílčího základu pojistného ze závislé činnosti a dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti.
   Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti je součet vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění (tj. součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na DP).
   Maximální základ pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění (tj. pro rok 2013 částka ve výši 1242432 Kč).
   Sazba pojistného na důchodové spoření je 5% (tj. o 3% snížený odvod do základního důchodového systému + 2% povinné navýšení zaměstnance).
   Výpočet pojistného na důchodové spoření se provede tak, že se vynásobí základ pojistného sazbou pojistného (tj. při základu pojistného 25000 Kč částka 1250 Kč (25000x0,05).
   Pojistným obdobím na důchodové spoření je kalendářní rok.
   Správce pojistného na důchodové spoření je orgán Finanční správy ČR (orgánem Finanční správy je finanční úřad, kam by mělo od 1. 1. 2015 odvádět vše, tj. sociální, zdravotní i daně).

   POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V SOUVISLOSTI S ODVODEM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

   Podle § 16 odst. 1 je plátce pojistného registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Z tohoto textu vyplývá, že všichni zaměstnavatelé, kteří jsou registrováni jako plátci daně z příjmů ze závislé činnosti, jsou automaticky registrováni k pojistnému na důchodové spoření. Pokud by plátce pojistného přestal mít alespoň jednoho poplatníka, je povinen elektronicky podat oznámení o změně registračních údajů, ve kterém skutečnost, že už nemá poplatníka, uvede.
   Podle § 17 odvádí plátce pojistného pojistné na důchodové spoření prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné. Zálohu na pojistné srazí plátce v termínu, ve kterém sráží zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti, a to obdobným způsobem jako tuto zálohu.
   Podle § 18 se záloha na pojistné připadající na poplatníka vypočte jako pojistné na důchodové pojištění. Záloha u jednotlivých poplatníků se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tzn., že se vypočte 5% z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění a zaokrouhlí se směrem nahoru.
   Podle § 19 je plátce pojistného na důchodové spoření povinen elektronicky podat hlášení k záloze na pojistné podle jednotlivých poplatníků a za plátce celkem. S podáním hlášení je spojena povinnost odvést zálohu na pojistné. Stanoví-li správce daně jinou lhůtu pro odvod záloh (může až do konce následujícího kal. měsíce), podává se hlášení v této lhůtě (zároveň by se v tomto termínu měla odvést i záloha na pojistné).
   V § 20 je řešena situace, kdy plátce pojistného zjistil, že poslední známá záloha není ve správné výši, je povinen elektronicky podat následné hlášení. Pro podání hlášení k záloze a k následnému hlášení bude vydán elektronický tiskopis…
   V případě, že poslední známá záloha nebyla odvedena ve správné výši, doměří správce pojistného zálohu ve výši rozdílu poslední známé zálohy a částky nově zjištěné (§ 23). Plátci pojistného vzniká povinnost uhradit penále ve výši 20% z částky zálohy doměřené (§ 24).
   Podle § 26 je plátce pojistného povinen elektronicky podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem. Z toho vyplývá, že po skončení pojistného období (kalendářní rok) musí plátce podat obdobné vyúčtování jako podává za zálohy na daň ze závislé činnosti.
   V případě vzniku přeplatku připadajícího na poplatníka (vznikne např. v případě více plátců a překročení maximálního základu pojistného), může poplatník písemně požádat plátce pojistného o vrácení přeplatku nebo jeho použití na budoucí platební povinnosti.

   POVINNOSTI POPLATNÍKA POJISTNÉHO

   Podle § 29 je poplatník pojistného povinen písemně oznámit plátci pojistného, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, aby mohl plátce pojistného provádět srážky pojistného. Pokud tak poplatník neučiní, musí správci pojistného uhradit dlužné pojistné vč. přirážky k pojistnému ve výši 10%.

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, tj. stejným dnem jako nabývá účinnosti zákon 426/2011 Sb. o důchodovém spoření.