7/ ZMĚNY V POSKYTOVÁNÍ DODATKOVÉ DOVOLENÉ

   Zákonem 385/2012 Sb. se s účinností od 1. 1. 2013 mění zákoník práce tak, že se v § 215 na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno i), které zní:

   i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

   Z této změny vyplývá, že se dodatková dovolená v rozsahu jednoho týdne bude poskytovat  i zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávají práce při poskytování zdravotnické záchranné služby ve výše uvedeném rozsahu.

   Tímto zákonem se do zákona 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, kde se vkládá nový § 28a, který řeší poskytování odchodného zdravotnickým pracovníkům takto:

      (1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.

      (2) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 6. září 1992.

      (3) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

      (4) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

      (5) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.

      (6) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce. 

   Z poskytovaného odchodného by se podle našeho názoru nemělo odvádět pojistné na SZ (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ) ani pojistné na VZP (§ 3 odst. 2 písm. b) zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP). Dani z příjmů by toto odchodné podléhalo.