ZE ZMĚN, KTERÉ SE DOTKNOU PRÁCE MZDOVÝCH ÚČETNÍCH JSOU PRO NÁS DŮLEŽITÉ PŘEDEVŠÍM TYTO :

• v § 5 odst. 1 písm. a) se doplnilo za stávající text toto „s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů“.

   Z toho vyplývá, že se do příjmů pro veškeré dávky státní sociální podpory nezahrnuje tzv. „1% ze vstupní ceny vozidla“ používaného pro služební i soukromé účely.

• v § 5 odst. 1 písm. a) se zrušil bod 3

   Z toho vyplývá, že se již nebudou zaměstnancům potvrzovat příjmy z kapitálového majetku. Toto se týká hlavně podílů na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroků a jiných výnosů z držby cenných papírů. Dále se to bude týkat podílů na zisku tichého společníka a úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček.
Ostatní příjmy z kapitálového majetku, které sice již zaměstnavatel nepotvrzuje, se rovněž nebudou do vlastních příjmů zahrnovat (tzn., že si již nebudeme muset na žádosti uvádět úroky ze sporožira apod.).

• z nově formulovaného § 5 odst. 1 písm. b) je důležité, že z příjmů od daně osvobozených se pro dávky státní podpory nebudou zahrnovat sociální výpomoci poskytované nejbližším pozůstalým z FKSP nebo sociálního fondu.

POZOR: příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění do výše 5% vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a částky na „soukromé životní pojištění“ do výše 12 tis. Kč ročně do příjmů rovněž nepatří, protože nejsou mezi vyjmenovanými zahrnovanými příjmy. Pokud bude příspěvek zaměstnavatele vyšší než uvedené hranice, je třeba jej do příjmů zahrnout.

• v § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 se vypustila slova „příslušníků ozbrojených sil“

   Z toho vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se nebude považovat ani doba studia za trvání služebního poměru u příslušníků policie (dosud jen armáda).

• v § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 se změnila formulace u studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách takto:

   „studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 (tj. v zaměstnání, které zakládá účast na NP) nebo má-li v době takového studia nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“.
    I nadále se toto týká pouze studia na střední škole, tzn., že vysokoškolák může při zaměstnání studovat a jedná se soustavnou přípravu na budoucí povolání.

• v § 12 odst. 3 došlo k zpřesnění toho, co se považuje také za studium na vysoké škole. Nový text zní nyní takto:

   „…a za studium na vysokých školách se pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu“.
    Bakalářské, magisterské a doktorské studium dosud v tomto zákonu chybělo a odvozovalo se z odkazů pod čarou.

• v § 13 se doplnil nový odstavec 3, který zní

   „(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odst. 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole“. Tento odstavec se týká ukončení studia na střední škole a prázdnin následujících po jejím ukončení. Novinkou je zde to, že v případě výkonu zaměstnání, které zakládá účast na NP a bezprostředně navazujícím nároku na hmotné zabezpečení, pokud toto trvá po celý kalendářní měsíc, nejedná se již o dítě soustavně se připravující na budoucí povolání. V tomto měsíci již rodiče nemají nárok na odpočet na vyživované dítě a pokud dítě pracuje, nemá nárok na odpočet za studium. Obdobně bude zastavena výplata přídavku na toto dítě.

• v § 14 odst. 2 písm. b) se za slovo dokončilo vložilo slovo „řádně“

Z této změny vyplývá, že pokud vysokoškolák ukončí vysokou školu řádným způsobem (tj. vykonáním státní závěrečné zkoušky), jedná se ještě v měsíci následujícím po ukončení studia o studenta, pokud není po celý tento kalendářní měsíc v zaměstnání, zakládajícím účast na NP nebo nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

   POZOR: pokud by po 1. říjnu 2001 dítě ukončilo VŠ jiným způsobem než vykonáním státní závěrečné zkoušky, nelze jej již v měsíci následujícím po tomto ukončení považovat za vyživované dítě!

• v § 30 odst. 3 se u rodičovského příspěvku zvýšil možný příjem rodiče na 1,5 násobek částky na osobní potřeby tohoto rodiče

   Z toho vyplývá, že pokud poživatel rodičovského příspěvku bude výdělečně činný v zaměstnání, které zakládá účast na NP, může být jeho čistý příjem od 1. 10. 2001 3285 Kč (2190 x 1,5) dosud to bylo 2190 Kč. Pokud by se jednalo o nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let mohl by být jeho čistý příjem 3465 Kč (2310 x 1,5).
   POZOR: předpokládá se zvýšení ŽM takže tyto částky budou pravděpodobně vyšší.

• v § 30 odst. 4 se doplnila stejná výše možného příjmu u poživatele rodičovského příspěvku, který podniká.

   Pokud bude poživatel rodičovského příspěvku podnikat, může být jeho čistý roční příjem (tzn. snížený o výdaje na dosažení příjmů o pojistné na SZ a VZP a o daň z příjmů) až 39420 Kč resp. 41580 Kč u nezaopatřeného dítěte ve věku 15 až 26 let, aniž by přišel o výplatu rodičovského příspěvku.

• podle nového § 68b bude možné se souhlasem orgánu SSP příslušného v řízení o dávkách učinit podání též na počítačové sestavě, která bude mít údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem.

     Z toho vyplývá, že bude možno potvrzení o příjmu podávat i na výstupu z počítače, pokud toto bude odsouhlaseno příslušným pracovištěm státní sociální podpory.

• podle přechodného ustanovení pod bodem č. 1. se rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory stanoví podle předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.

   NĚKTERÉ OSTATNÍ ZMĚNY, KTERÉ JIŽ ALE NEMAJÍ VLIV NA PRÁCI MZDOVÝCH ÚČETNÍCH

• v § 46 odst. 1 došlo k zvýšení porodného tak, že
  • při narození 1 dítěte bude náležet pětinásobek částky životního minima tohoto dítěte, tj. při jeho současné výši ŽM 8000 Kč (1600 x 5). Dosud bylo 6400 Kč.
  • při narození 2 dětí bude náležet šestinásobek součtu částek ŽM těchto dětí, tj. při současné výši ŽM 19200 Kč (1600 x 2 x 6). Dosud bylo 16000 Kč.
  • Při narození 3 a více dětí bude náležet desetinásobek součtu částek ŽM těchto dětí. Při narození trojčat by porodné činilo 48000 Kč (1600 x 3 x 10). Dosud to bylo 43200 Kč.

• v § 54 odst. 2 se zkrátila doba zániku nároku na výplatu dávky nebo její části u přídavku na dítě, příspěvku na dopravu, rodičovského a zaopatřovacího příspěvku na jeden rok ode dne, od kterého dávka náleží. Dosud byla u těchto dávek doba tří let.

• podle § 68b bude možné učinit podání nebo jiný úkon v elektronické podobě a elektronicky podepsat, pokud MPSv zveřejní příslušný tiskopis v elektronické podobě.

• v zákonu 463/91 Sb. o životním minimu došlo ke změně ve valorizaci částek životního minima tak, že částky ŽM se budou zvyšovat nařízením vlády vždy k 1. lednu. Zvýšení se provede podle skutečného růstu nákladů na výživu a nákladů na domácnost. Zvýšení vláda nemusí provést, pokud index spotřebitelských cen za domácnost celkem vzroste o méně než 2%.

   Podle našeho názoru je vláda povinna zvýšit částky ŽM, pokud index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5% oproti poslednímu zvýšení částek ŽM. Poslední úprava ŽM byla provedena od 1. 4. 2000 a 5% hranice byla překročena již v prvním pololetí t.r. Copak asi dělají odbory, že tolerují vládě šetření na výdajích na děti a na sociálně slabší rodiny?

   Účinnost tohoto zákona je stanovena na 1. říjen 2001 s tím, že změny týkající se zákona o životním minimu vstoupí v platnost až od 1. 1. 2002.