1/01 Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu vlastním vozidlem. Jelikož zaměstnavatel požaduje vyplnění několika formulářů před odjezdem na pracovní cestu, požádal zaměstnanec o náhradu jízdného v ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku. Je tento postup možný, pokud ano, čím může doložit skutečnou cenu jízdenky (např. potvrzení ČSAD)?

   Podle § 7 odst. 7 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat též poskytnutí náhrady za použití vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy. Způsob prokázání ceny jízdenky není v zákonu stanoven, takže potvrzení ČSAD by bylo určitě dostačující, ale asi by obstála i cena zjištěná telefonicky zaměstnavatelem u provozovatele ČSAD.

   2/01 Náš ekonomický ředitel byl zvolen do dozorčí rady v naší akciové společnosti. Každý měsíc dostává odměnu ve výši 8 tis. Kč a po skončení roku obdrží částku cca 100 tis. Kč. Jakým způsobem máme tyto jeho odměny zdanit?

   Předpokládáme, že Váš ekonom má podepsané prohlášení k dani a tudíž u něho budete provádět zdanění jeho veškerých příjmů. Tzn., že sečteme jeho mzdu (sníženou o pojistné) s odměnou za výkon funkce v dozorčí radě (z té se pojistné nesráží), odečteme prokázané nezdaněné části základu daně a zbývající část zdaníme dle tabulky. To jestli přičítáme ke mzdě 8 nebo 100 tisíc Kč není rozhodující.

   3/01 Je někde stanovena maximální výše odměny, kterou je možné poskytnout zaměstnancům, kteří vykonávají práce na základě dohod mimo pracovní poměr?

   V současné době žádný předpis neřeší výši odměn zaměstnancům, pracujícím na základě dohod mimo pracovní poměr. Asi by ale nebylo vhodné, aby zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce, měl o 500 Kč na hodinu více, než kolik dostává zaměstnanec v klasickém pracovněprávním vztahu a toto by mělo platit i naopak.

   4/01 Od roku 2001 prý bude změna v odpočtu nezdanitelné částky na studium. Dosud odpočet provádíme u zaměstnance, kterému je 39 let a při zaměstnání studuje vysokou školu. Jak to bude v roce 2001?

   V schválené novele zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů dochází ke zpřísnění při uplatňování odpočtu na studium tak, že odpočet bude možný provádět do dovršení věku 26 let a v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dovršení věku 28 let. Z tohoto vyplývá, že Vašemu zaměstnanci bude třeba odpočet na studium od zúčtování mzdy za měsíc leden 2001 zastavit. Podrobný výklad přineseme v příštím čísle informačního servisu a na lednových seminářích.

   5/01 Náš zaměstnanec vykonal pracovní cestu automobilem, jehož vlastníkem je jeho manželka, která jej má pořízený na leasing. Jaké náhrady cestovních výdajů můžeme zaměstnanci poskytnout?

   V § 7 odst. 1 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách je uvedeno, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na použití silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla zaměstnavatele, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Z tohoto je zřejmé, že se nemusí jednat o vozidlo, které vlastní zaměstnanec, ale může se jednat o vozidlo z půjčovny, od strýčka apod. Zákon pouze zakazuje poskytnutí náhrad v případě použití vozidla zaměstnavatele. V tomto případě by zaměstnanec obdržel za každý kilometr jízdy základní náhradu 3,30 Kč a náhradu za prokázané PHM (pokud neprokáže obdrží náhradu ve výši průměrné ceny PHM stanovené MPSV.

   6/01 Jedná se o daňově uznatelný výdaj v případě, že zaměstnancům posíláme mzdu na více účtů než jeden? Jedná se o pojistné a penzijní připojištění.

   Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je odesílání pouze na jeden účet u peněžního ústavu (banky). V případě posílání pojistného a penzijního připojištění by bylo vhodné od zaměstnanců inkasovat částku, kterou Vám účtuje banka za provedenou operaci. V některých případech (např. u České pojišťovny) se pojistné za všechny zaměstnance posílá jednou částkou, takže v případě jejího rozpočítání na jednotlivé zaměstnance by se částka pohybovala v haléřích a její inkasování by bylo složitější než tento náklad mít jako daňově neuznávaný. Obdobným způsobem postupují i některé penzijní fondy, pokud je u zaměstnavatele více pojištěnců.