1/ SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDĚNÉ NA ZÁKLADĚ VÝKONU ROZHODNUTÍ

V současné době se díky akci „čisté ruce a špinavé svědomí“ množí rozhodnutí soudů a jiných orgánů státní správy na provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k tomu, že někteří z Vás se s touto povinností setkávají poprvé, rozhodli jsme se zrekapitulovat povinnosti zaměstnavatelů (plátců mzdy) v této oblasti. Provádění srážek ze mzdy vyplývá ze zákona 99/63 Sb. - občanského soudního řádu (dále jen OSŘ).
POZOR: zaměstnancův souhlas k provádění těchto srážek není třeba, protože se jedná o srážky ze mzdy nebo platu podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona 1/92 Sb. o mzdě nebo § 18 odst. 1 písm. d) zákona 143/92 Sb. o platu.

VYMEZENÍ POJMŮ

A/  NA ZÁKLADĚ ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ? (§ 274)

Podle § 274 OSŘ je možné provádět srážky ze mzdy na základě

a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;
b) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;
c) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených;
d) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle § 71a až 71c zákona 358/92 Sb.;
e) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy vč. platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;
f) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;
g) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.

Z tohoto přehledu je zřejmé, že srážky ze mzdy lze provádět ze spousty důvodů, jestli v něm postrádáte nedoplatky na zdravotní pojištění nebo neprávem vyplácené hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, či přeplacené a nevrácené dávky státní sociální podpory tak věřte, že se vejdou pod písmena a), e) nebo g) a mimoto jsou dále uvedeny v § 279 mezi přednostními pohledávkami.

B/  ROZDĚLENÍ POHLEDÁVEK (§ 279)

Z celkového okruhu pohledávek jsou v § 279 OSŘ vyčleněny tzv. přednostní pohledávky, kterými jsou:

a) pohledávky výživného
b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví
c) apohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy
d) pohledávky daní a poplatků
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.

Ostatní, zde neuvedené pohledávky, jsou tzv. nepřednostní.

POZOR: určení, zda se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku, má vliv na výši srážky ze mzdy. U přednostní pohledávky je možno srazit až dvě třetiny ze zbytku čisté mzdy, u nepřednostní pohledávky pouze jednu třetinu.

C/  ČISTÁ MZDA (§ 277)

   Srážky se provádí z „čisté mzdy“, která se vypočte tak, že se od mzdy (hrubé) odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sražené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Tzn., že se vezme čistá mzda skutečně vyplacená za příslušný měsíc bez ohledu na to, že se mu od příštího měsíce zastavuje např. odpočet na částečnou invaliditu.

   Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Např. zaměstnanec má u zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti. I čistá odměna z této dohody se započte do jeho čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy!

   Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Tzn., že se do čisté mzdy nezahrnují poskytnuté cestovní náhrady, ale ani náhrada na údržbu ochranných pracovních oděvů apod.

D/  NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY (§ 278 + NV 63/98 Sb.)

   Výše nezabavitelných částek vychází z životního minima jednotlivce, které je od 1. 10. 2001 4100 Kč. To je součet ŽM dospělé osoby 2320 Kč a ŽM jednočlenné domácnosti 1780 Kč.

   Podle § 278 nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy „základní částka“, která je stanovena v NV 63/98 Sb. jako součet nepostižitelné částky na osobu povinného a nepostižitelné částky na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné.
   Nepostižitelná částka na osobu povinného činí 62% životního minima jednotlivce, tj. 2542 Kč (4100 x 0,62).
   Nepostižitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné činí 25% životního minima jednotlivce, tj. 1025 Kč (4100 x 0,25).
   V NV 63/98 Sb. je stanovena ještě částka, nad kterou je možné zbytek čisté mzdy srazit bez omezení. Její výše je 150% životního minima jednotlivce, tj. 6150 Kč.

E/  VÝPOČET SRÁŽKY ZE MZDY (§ 279 + 281 + NV 63/98 Sb.)

Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat následovně:

I/   ČISTOU MZDU SNÍŽÍME O

  • ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNOU ČÁSTKU NA OSOBU POVINNÉHO (2542 Kč)
  • ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNOU ČÁSTKU NA OSOBY, KTERÝM JE POVINEN POSKYTOVAT VÝŽIVNÉ (1025 Kč x POČET OSOB).

   Pokud je čistá mzda nižší než součet základních nepostižitelných částek, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!!!
   Pokud je čistá mzda vyšší než součet základních nepostižitelných částek, pokračujeme ve výpočtu takto:

II/   ZBYTEK ČISTÉ MZDY POROVNÁME S ČÁSTKOU 6150 Kč.

  • pokud je tento zbytek vyšší než 6150 Kč, celou částku nad 6150 Kč zaměstnanci srazíme. Dále se srazí částky uvedené v bodu III., tj. jedna nebo dvě třetiny.
  • pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 6150 Kč postupujeme dále takto:

III/   ZBYTEK ČISTÉ MZDY ZAOKROUHLÍME SMĚREM DOLŮ NA ČÁSTKU DĚLITELNOU TŘEMI. SPOČTEME JEDNU TŘETINU A PODLE DRUHU POHLEDÁVKY ODVEDEME BUĎ JEDNU NEBO DVĚ TŘETINY.

   PŘÍKLAD č. 1.:
Čistá mzda 13157 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o nepřednostní pohledávku.
Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025x2) = 4592 Kč.
Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní nezabavitelné částky = 13157 - 4592 = 8565 Kč.
Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 6150 Kč. 8565 - 6150 = 2415 Kč a tuto částku srazíme celou.
Z částky 6150 Kč spočteme jednu třetinu, tj. 2050 Kč a tuto částku rovněž můžeme použít na uspokojení pohledávky.
Zaměstnanci můžeme srazit bez jeho souhlasu až 4465 Kč na úhradu pohledávky.

   PŘÍKLAD č. 2.:
Zaměstnanec má čistou mzdu 10611 Kč. Je ženatý a má dvě děti. Jedná se o přednostní pohledávku.
Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025 x 3) = 5617 Kč.
Zbytek čisté mzdy (10611 - 5617 = 4994 Kč) je nižší než 6150 Kč.
Částku 4994 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj. 4992 Kč.
Jedna třetina činí 1664 Kč.
Jelikož se jedná o přednostní pohledávku můžeme srazit dvě třetiny tj. 3328 Kč.

   PŘÍKLAD č. 3.:
Zaměstnanec má čistou mzdu 4705 Kč. Je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o přednostní pohledávku na výživné (děti z prvního manželství).
Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025 x 2) = 4592 Kč.
Zbytek čisté mzdy (4705 - 4592 = 113 Kč) je menší než 6150 Kč.
Částku 113 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj. 111 Kč.
Jedna třetina činí 37 Kč.
Jelikož se jedná o přednostní pohledávku můžeme srazit dvě třetiny tj. 74 Kč.

F/  POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§ 280)

   Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

   Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
POZOR: z této druhé třetiny nelze v žádném případě srážet nepřednostní pohledávky!

   Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud bylo doručeno téhož dne více nařízení výkonu rozhodnutí, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
   Pořadí pohledávek má zásadní vliv na srážení z první třetiny zbytku čisté mzdy, protože zde se vždy sráží podle pořadí. U druhé třetiny je pořadí důležité v případě, že mezi přednostními pohledávkami není výživné. Pokud je mezi přednostními pohledávkami výživné, má přednost a teprve potom nastupuje pořadí pohledávek.

   DOPORUČENÍ: POKUD MÁTE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ MÁ NĚKOLIK PŘEDNOSTNÍCH NEBO I NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK, VYUŽIJTE § 291 OSŘ, PODLE KTERÉHO MŮŽE PLÁTCE MZDY (V PŘÍPADĚ USPOKOJOVÁNÍ NĚKOLIKA POHLEDÁVEK) ZASLAT SRAŽENOU ČÁSTKU SOUDU, KTERÝ JI ROZVRHNE MEZI OPRÁVNĚNÉ A SÁM PROVEDE VÝPLATU.

G/  ZAHÁJENÍ SRÁŽEK (§ 282 - 283)

   Srážky je třeba zahájit ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.
Vyplácení sražených částek oprávněnému je možné, ale až když rozhodnutí nabude právní moci.
Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne 10. 11. a právní moci nabylo toto rozhodnutí až 14. 12. Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za listopad, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po 14. 12., tj po nabytí právní moci.

H/  UKONČENÍ SRÁŽEK (§ 284)

Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby:

  • pohledávka je uspokojena
  • v případě odkladu výkonu rozhodnutí - musí být doručeno rozhodnutí soudu
  • při změně zaměstnání

CH/  ZMĚNA PLÁTCE MZDY (§ 293 - 296)

   Při změně plátce mzdy se nařízení výkonu rozhodnutí vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení od soudu. Pořadí, které pohledávka oprávněného získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy.
   Za změnu plátce se nepovažuje, jestliže povinný získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění a tuto dávku mu vyplácí předchozí plátce mzdy. Tzn. že onemocní v ochranné době.
   Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, do práce je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.

I/  SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY (§ 297 - 298)

   Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet. Provádí-li srážky ze mzdy několik plátců zároveň, zašlou srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu.

J/  SRÁŽKY Z JINÝCH PŘÍJMŮ (§ 299 - 302)

   Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.
   Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.
   Za jiný příjem nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 ZP bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.
V případě, že povinný získá místo mzdy nebo vedle ní některý z výše uvedených příjmů (např. nemocenskou), vztahuje se výkon rozhodnutí i na tento příjem.
   SRÁŽKY ZE MZDY by se neměly provádět z odměny za pracovní pohotovost, protože se nejedná o mzdu! Rovněž z dohody o provedení práce se srážky neprovádí.

K/  PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ (§ 285 - 286)

   Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. Tento případ by již nastat neměl, protože podle § 10 odst. 1 zákona o mzdě je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém mu vznikl nárok na mzdu.
   V případě, že zaměstnanci bude vyplacen např. další plat nebo mimořádná odměna, bude se jednat o příjem příslušného měsíce, kdy byla tato složka mzdy vyplacena. Srážky se provedou z celkového příjmu tohoto měsíce.

L/  ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK (§ 289 - 290)

   Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. To bude případ lidí, kteří pracují raději za minimální mzdu než aby jim mohly být prováděny srážky ze mzdy.

M/  SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY (§ 292, 295-296)

   Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí do práce, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.
Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí.
Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil.

   Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
POZOR: zde je vhodné si dát záležet na výpočtu těchto srážek, protože pokud budeme provádět např. nižší srážky, může po nás a ne po zaměstnanci chtít oprávněný (což může být finanční úřad nebo bývalá manželka) částky, které měl zaměstnanec správně platit!