• Povinný podíl občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5%.

    Tzn. že se tento podíl vztahuje pouze na zaměstnavatele, který má více než 20 zaměstnanců, a to průměrných přepočtených zaměstnanců. Zaměstnavatel s 20 a méně zaměstnanci žádný povinný podíl občanů se ZPS dodržet nemusí. Konkrétní způsob výpočtu povinného podílu u zaměstnavatele bude vypadat takto:
    Např. průměrný přepočtený počet zaměstnanců za rok 2001 je 187. Povinný podíl občanů se ZPS bude u tohoto zaměstnavatele činit 9 osob (5% z 187 = 9,35 zaokrouhleno podle § 5 NV na 9 osob).

• Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočte za sledovaný rok tak, že se celkový počet hodin odpracovaný všemi zaměstnanci, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění vydělí celkovým ročním fondem pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu (§ 83 ZP).
  

   Podle § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti se na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním nevztahuje § 24 téhož zákona, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni plnit podíl občanů se ZPS. Co z toho pro nás vyplývá? Že se při výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců do celkového počtu odpracovaných hodin nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni podle § 27 zákoníku práce.
   POZOR: stejný postup je třeba uplatnit i v tom případě, že volená nebo jmenovaná funkce je obsazena zaměstnancem se ZPS, protože se na něho nevztahuje celý § 24, tzn. i zápočet do stavu zaměstnanců se ZPS.

   Podle § 27 zákoníku práce odst. 3 se pracovní poměr volbou zakládá v družstvech nebo sdruženích občanů. Jmenováním je třeba podle § 27 odst. 4 a 5 založit pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců

• v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo zaměstnavatele (např. ředitel a.s.)
• v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu za podmínky, že jsou mu podřízeni další vedoucí pracovníci (např. náměstci ředitele a.s., kteří řídí další vedoucí zaměstnance, což mohou být vedoucí oddělení)
• na ústředních orgánech (např. vedoucí orgánů okresu, kraje, ministerstev apod.)

   Díky tomu, že nezapočteme hodiny volených a jmenovaných funkcí by mělo dojít ke snížení průměrného přepočteného stavu zaměstnanců a tím i 5% podíl občanů se ZPS bude nižší.
   Např. firma se 194 průměrnými přepočtenými zaměstnanci má 6 pracovních míst obsazeno zaměstnanci, kteří jsou do funkce jmenováni (ředitel + 5 náměstků). Pokud povinný podíl vypočteme ze 194 zaměstnanců, vychází nám 9,7 zaokrouhleno 10 občanů se ZPS. Pokud budeme povinný podíl počítat z počtu sníženého o jmenované zaměstnance tj. ze 188 zaměstnanců, vychází 9,4 zaokrouhleno 9 osob se ZPS.

• Toto nařízení vlády se podle § 6 NV nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků.

Dále se NV nevztahuje podle § 28 ani na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů, tj. armádu, policii apod.

• VLASTNÍ VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ:

V současné době je k dispozici na úřadech práce tiskopis „Oznámení“ o plnění povinného podílu občanů se ZPS spolu s poučením o jeho vyplnění. Vzor tiskopisů je v příloze dnešního čísla. Z poučení pro vyplnění tohoto oznámení se použije tento způsob výpočtu:

A/ u zaměstnavatelů, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35 zákona 586/92 Sb. se průměrný přepočtený stav zaměstnanců zjistí stejným způsobem jako se zjišťuje stav zaměstnanců se ZPS pro účely uplatnění této slevy.
   POZOR: Výpočet by měl být proveden podle textu odst. 2 § 35, ve kterém došlo oproti roku 2000 ke změně v tom, že se u každého zaměstnance započítá nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru. Tzn., že pokud zaměstnanec pracoval přesčas, tak se k těmto hodinám práce přesčas nepřihlíží, ale započte se u něho pouze fond pracovní doby dle rozvrhu směn!
   VZHLEDEM K TOMU, ŽE V POKYNECH PRO VYPLNĚNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ ZA ROK 2001 JE UVEDEN ZPŮSOB VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO PŘEPOČTENÉHO STAVU ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS, BUDE TŘEBA POSTUPOVAT PODLE TOHOTO „PŘÍKLADU“. PŘI VLASTNÍM ZÁPOČTU NĚKTERÝCH PŘEKÁŽEK V PRÁCI DOPORUČUJEME POSTUPOVAT JAKO U ZAMĚSTNAVATELŮ, KTEŘÍ SLEVU NA DANI NEUPLATŇUJÍ (viz níže).
   Sleva na dani činí v roce 2001 částku 18 tis. Kč za občana se ZPS a 60 tis. Kč za občana se ZPS s těžším zdravotním postižením nebo poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem desetinné číslo.

B/ zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, budou postupovat takto:

• CELKOVÝ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN

   Do celkového počtu hodin se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni podle § 27 ZP. Toto vyplývá z § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti.
   A dále se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti).
   U každého zaměstnance se započte nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že se nezapočtou hodiny práce přesčas.
   Např. zaměstnanec v organizaci, kde je týdenní pracovní doba 40 hod., odpracoval v roce 2001 2350 hodin, ale podle rozvržení pracovní doby se u něho započte maximálně 2008 hodin, tj. 251 dnů x 8 hod.
   Toto by platilo, pokud by zaměstnanec byl v pracovním poměru po celý kalendářní rok. Jestliže by zaměstnanec neodpracoval celý rok, započetl by se maximálně počet hodin za dobu trvání pracovního poměru.
   Např. zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. 5. 2001. U tohoto zaměstnance se započte maximálně 840 hodin (105 x 8).
      POZOR:podle výkladů z MPSv se berou pouze pracovní dny bez svátků, tzn., že v roce 2001 je fond pracovní doby při 40-ti hodinové pracovní době 2008 hodin (251x8).

• ZVÝŠENÍ O NEODPRACOVANÉ HODINY

Odpracované hodiny se zvyšují o neodpracované hodiny v důsledku
   a) čerpání dovolené na zotavenou

   b) překážek v práci, a to

• překážek na straně zaměstnavatele (§§ 129 a 130 ZP)
• překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (§ 124 ZP a vyhl. MPSV 18/92 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu)
• důležitých osobních překážek v práci (§ 128 odst. 1 a 2 ZP, NV 108/94 Sb.)
• vojenského cvičení (§ 125 odst. 3 ZP)
• školení a studia při zaměstnání (§ 126 ZP)

   c) pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění - do počtu neodpracovaných hodin se započtou pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky NP, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou sice poskytovány dávky NP, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny).
       Z tohoto vymezení vyplývá, že se nezapočte doba vojenské základní (náhradní) služby ani civilní služby, dále se nezapočte doba mateřské dovolené a ošetřování člena rodiny. Ale započíst by se měly hodiny neplaceného volna i hodiny u dlouhodobě uvolněného funkcionáře.
      CELKOVÝ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN BY MĚL BÝT SOUČTEM ODPRACOVANÝCH HODIN, HODIN DOVOLENÉ, VÝŠE UVEDENÝCH PŘEKÁŽEK V PRÁCI A PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI. MAXIMÁLNĚ LZE U ZAMĚSTNANCE ZAPOČÍST FOND PRACOVNÍ DOBY VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZVRHU SMĚN A DÉLKY TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU!

• FOND PRACOVNÍ DOBY

   Fondem pracovní doby je fond, který je stanoven u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže je u zaměstnavatele více „pracovních režimů“ (jednosměnný, dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý), zjistí se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrů z jednotlivých pracovních režimů (zaokrouhlený na celé číslo) tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců u zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se u nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném režimu. Při nerovnoměrném rozvržení se vychází ze skutečného fondu pracovní doby.
   Např. u zaměstnavatele, který má pouze jednosměnný pracovní režim a 40-ti hodinovou pracovní dobu, bude fond pracovní doby jednotný, tj. 2008 hodin (při 37,5 hodinové pracovní době, by byl fond 1882,5 hodiny). Tento fond by se použil i u zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou.
   Pokud má zaměstnavatel jednosměnný a nepřetržitý provoz a týdenní pracovní dobu 40 hod. resp. 37,5 hod. u nepřetržitého, bude muset provést přepočet za zaměstnance v jednosměnném režimu samostatně a za zaměstnance v nepřetržitém režimu samostatně.

• ZJIŠTĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS

   Povinný podíl činí 5% ze zjištěného průměrného ročního počtu zaměstnanců. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo.
   Např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2000 je 181. Povinný podíl činí 9 osob (181 x 0,05 = 9,05).

• ZAOKROUHLOVÁNÍ

   Zaokrouhlování se provede vždy na celá čísla do poloviny směrem dolů a od poloviny směrem nahoru.

• ZJIŠTĚNÍ PRŮMĚRNÉHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

   Zjistí se stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Trojnásobek průměrného počtu zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců se ZPS a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel zaměstnával v loňském roce.
   POZOR: zde musí platit i to, že pokud zaměstnanci se ZPS pracují v několika pracovních režimech, musí se výpočet provést za každý režim samostatně!
Např. zaměstnavatel zaměstnává po celý rok pouze dva zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Jeho povinný podíl je vypočten na 4 osoby. Tím, že zaměstnává dva zaměstnance s těžším zdravotním postižením na plný úvazek, naplňuje celkem 6 zaměstnanců se ZPS a povinný podíl je u něho dodržen.

   KONKRÉTNÍ ZPŮSOB VÝPOČTU BY MĚL VYPADAT NÁSLEDOVNĚ:

   V PŘÍPADĚ, ŽE ZAMĚSTNAVATEL NENAPLNIL POVINNÝ PODÍL ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS JEJICH FYZICKÝM ZAMĚSTNÁVÁNÍM, NASTUPUJÍ TYTO DALŠÍ MOŽNOSTI JEHO NAPLNĚNÍ:

• Zápočet odběru výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS se provede podle tohoto vzorce:

  PZ = C : P, kde

  • PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu
  • C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce
  • P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS (buď za předchozí rok nebo v případě zahájení podnikání za sledovaný rok).

   Např. zaměstnavatel odebral v roce 2001 výrobky za 168540 Kč. Produktivita práce zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55% zaměstnanců se ZPS byla v roce 2000 52603 Kč. Tomuto zaměstnavateli se na povinný podíl započtou 3 zaměstnanci se ZPS (168540:52603=3,20, zaokrouhleno dle § 5 NV na 3 zaměstnance).
   POZOR: v některých případech se může stát, že odběrem zboží od zaměstnavatelů s 55% zaměstnanců se ZPS nemusí být naplněn ani jeden zaměstnanec se ZPS na povinný podíl.
   Např. při odběru výrobků v částce 50 tis. Kč a produktivitě práce u dodávající firmy 110 tis. Kč, vychází 0,45 zaměstnance se ZPS, což zaokrouhlíme na nulu!

   Za odběr výrobků se považuje také odebírání služeb nebo jiných plnění. Pod pojmem „odebrané“ výrobky, služby nebo jiná plnění se rozumí, že byly zároveň i zaplaceny, pokud datum splatnosti není stanoveno mimo období sledovaného roku. Pod jiná plnění patří např. obchodní činnost. Cena za tyto výrobky apod. se započte bez DPH, u neplátců daně z přidané hodnoty se započte cena vč. DPH.

• Zápočet občanů se ZPS při zadávání výrobních programů zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 55% zaměstnanců se ZPS se provede podle tohoto vzorce:

     PZ = D : P, kde

  • PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu
  • D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% ZPS, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce
  • P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS za sledovaný kalendářní rok

   Např. tržby ze zadaného výrobního programu v roce byly 980 tis. Kč a produktivita práce byla 170 tis. Kč. Na povinný podíl si zaměstnavatel započte 6 zaměstnanců se ZPS (980 : 170 = 5,76, což zaokrouhlíme na 6 osob se ZPS).
   Produktivita práce se vypočte z celkových tržeb za vlastní výrobky a služby vydělením průměrným počtem zaměstnanců za předchozí kalendářní rok.
   Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55% zaměstnanců se ZPS zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce koeficientem 0,5. Tzn., že se zvýší počet započtených zaměstnanců se ZPS!

   POZOR:pokud odebíráte výrobky od firem s 55 a více procenty zaměstnanců se ZPS bude třeba si u nich zjistit produktivitu práce za předchozí kalendářní rok. Výpočet započtených osob se ZPS si provést orientačně a zvážit, jestli by nebylo lepší odebrat větší množství zboží. Pochopitelně, že bude výhodné odebírat zboží od firem, které mají nízkou produktivitu práce, protože zápočet našeho odběru zvýší. Např. dvě firmy vyrábějící stejné zboží, jedna s PP 50 tis. na osobu a druhá s PP 80 tis. na osobu. Pro nás je výhodnější z hlediska zápočtu odebrat zboží od firmy první.
   Přehled zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 55% občanů se ZPS najdete na internetové adrese: www.mpsv.cz/scripts/1ssz/zps/frame.asp nebo by jej měly mít k dispozici úřady práce.

• Pokud se nenaplní povinný podíl počtu občanů se ZPS jejich fyzickým zaměstnáváním ani odběrem výrobků, bude třeba za každého nenaplněného občana se ZPS odvést do státního rozpočtu odvod ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované a zveřejňované MPSv ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn. Tento průměrný výdělek nebyl dosud oficiálně vyhlášen, ale podle našich předběžných informací (ČSÚ ze dne 26. 11. 2001) by měl činit 14144 Kč. Oficiální částku uvedeme v příštím čísle.

   Vlastní výpočet odvodu by vypadal takto: při nenaplnění povinného podílu o 3 osoby se ZPS by odvod činil 21216 Kč (7072x3).

   V případě, že budete muset zaplatit odvod do státního rozpočtu, je třeba si zjistit číslo účtu u Vašeho úřadu práce. Čísla se budou lišit podle místní příslušnosti k jednotlivým úřadům práce!

JAK JE TO S ODVODEM DO STÁTNÍHO ROZPOČTU A DAŇOVĚ UZNATELNÝM VÝDAJEM?

   Současná právní úprava zákona 586/92 Sb. má v § 24 písm. zm), které říká, že daňově uznatelným výdajem je „odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu občanů se ZPS“. Z toho vyplývá, že pokud tento odvod zaplatíme (povinnost je do 31. 1.) bude se jednat o daňově uznatelný výdaj.

   POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE VE VZTAHU K ÚŘADU PRÁCE

• do 15. 2. 2002 předložit OZNÁMENÍ o plnění povinného podílu a způsobu jeho naplnění
• do 31. 1. 2002 zaplatit případný odvod do státního rozpočtu a při plnění oznamovací povinnosti toto prokázat dokladem o zaplacení.