86/01 Jakým způsobem máme zaplatit zaměstnanci odpracování 5 hodin v sobotu, na kterou připadl svátek? Pracujeme v rovnoměrně rozvrženém pracovním režimu pondělí až pátek. Za práci v sobotu a neděli poskytujeme příplatek ve výši 20 Kč za hodinu.
V tomto případě se u zaměstnance jedná o práci ve svátek, práci přesčas a práci v sobotu a neděli. Tzn., že mu náleží dosažená mzda plus 20 Kč za hodinu práce v sobotu a 5 hodin náhradního volna za práci přesčas (nebo příplatek ve výši minimálně 25% průměrného výdělku místo náhradního volna) a 5 hodin náhradního volna za práci ve svátek (nebo příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna). Pokud ovšem nemá zaměstnavatel jinou úpravu v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním mzdovém předpisu.
87/01 Můžeme dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c) zaměstnanci, jehož manželka je na rodičovské dovolené a trvale pečuje o dítě ve věku do 3 let?
Podle § 48 odst. 1 písm. d) nesmí dát zaměstnavatel zaměstnanci v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečují alespoň o jedno dítě mladší než 3 roky. Podle § 49 písm. a) se zákaz výpovědi nevztahuje na výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) a b). Z toho vyplývá, že výpověď pro nadbytečnost nesmí zaměstnavatel v tomto případě dát - toto platí od 1. 1. 2001, kdy se zákaz výpovědi rozšířil i na zaměstnance. Podmínka péče o dítě mladší než 3 roky není totiž u muže vázána čerpání rodičovské dovolené.
88/01 V naší organizaci byl za zdaňovací období zvolen hospodářský rok od 1. 10. 2001 do 30. 9. následujícího kalendářního roku. Jak to bude s posuzováním dodržení 3% z úhrnu vyměřovacích základů na SZ pro daňovou uznatelnost u příspěvku na penzijní připojištění? Jak budeme posuzovat daňové osvobození do 5% vyměřovacího základu u zaměstnance?
S účinností od 1. 1. 2001 se v našem daňovém systému objevil tzv. „hospodářský rok“, který se ovšem netýká příjmů ze závislé činnosti, kde se vždy použije tzv. zdaňovací období, kterým je podle zákona o daních z příjmů kalendářní rok. Tzn., že daňové osvobození příspěvku zaměstnanci (5%) bude posuzováno za každý kalendářní měsíc. Daňovou uznatelnost do 3% vyměřovacího základu na SZ u příspěvku zaměstnavatele bude třeba sledovat již za hospodářský rok, protože zdaňovacím obdobím podle § 24 odst. 2 písm zj) je již toto období. Zde bude třeba zajistit evidenci výše příspěvků na penzijní připojištění a vyměřovacího základu zaměstnance na SZ za období od 1. 10. 2001 do 30. 9. 2002.
89/01 Můžeme zaplatit zaměstnanci stravné při pracovní cestě, která trvala celkem 5 hodin a 15 minut, jestliže byla v této době zaměstnanci poskytnuta 30-ti minutová přestávka na jídlo a oddech?
Poskytnutí přestávky na jídlo a oddech nemá vliv na výši stravného, protože jeho výše se odvíjí od délky trvání pracovní cesty, tj. od nástupu zaměstnance na pracovní cestu do návratu zaměstnance z této cesty. V tomto případě je délka trvání pracovní cesty 5,15 hod. což je více než pět hodin a zaměstnanci tudíž náleží stravné stanovené pro pásmo 5 až 12 hodiny.
90/01 Zaměstnanec byl v době do 14. 3. 2001 veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Od 15. 3. 2001 nastoupil v naší organizaci, kde pracuje dosud. Jak je to s poskytnutím poměrné části dovolené za měsíc březen, můžeme uplatnit odst. 1 § 10 NV 108/94 Sb.?
Ustanovení § 10 prováděcího NV k zákoníku práce se týká pouze změny zaměstnavatele, tzn., že bezprostřední nástup po době u úřadu práce neovlivní výši nároku na dovolenou, protože se nejednalo o zaměstnavatele. V tomto případě zaměstnanci vznikne nárok na 9/12 z celkového nároku za měsíce duben až prosinec, pokud odpracuje celý rok 2001.
91/01 Jak je to s odpočtem základní nezdanitelné částky u zaměstnance, který zemřel v průběhu roku 2001. Může jeho manželka odečíst celou tuto částku v daňovém přiznání, které za něho bude podávat nebo může odečíst pouze poměrnou část za měsíce, kdy pobíral příjem?
Podle odst. 2 § 15 zákona o daních z příjmů nelze základní nezdanitelnou částku 38040 Kč odečíst pouze u poplatníka, u kterého je starobní důchod vyšší než částka 38040 Kč. Z toho vyplývá, že pokud tento zaměstnanec nebyl v letošním roce poživatelem starobního důchodu od 1. 1. 2001, je možné odečíst celou částku 38040 Kč.
92/01 Zaměstnanec si jednorázově zvýšil v měsíci prosinci platbu na penzijní připojištění z 500 Kč na 12500 Kč. Jakou částku mu budeme moci odečíst v ročním zúčtování za rok 2001?
V ročním zúčtování bude možno zaměstnanci odečíst částku, která se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění na zdaňovací období, sníženou o 6 tis. Kč. Maximálně lze takto odečíst za zdaňovací období 12 tis. Kč. Z Vašeho dotazu je zřejmé, že si zaměstnanec platil 500 Kč pravidelně každý měsíc a pouze v prosinci zaplatil zvýšenou částku 12500 Kč. Předpokládáme, že na zdaňovací období roku 2001 zaplatil celkem 18 tis. Kč (11x500+12500) a penzijní fond by mu měl tuto částku i potvrdit. V tomto případě by u něho byl maximální odpočet 12 tis. Kč (18000 - 6000). Zaměstnanec by Vám měl v tomto případě předložit k založení dodatek ke smlouvě.
93/01 Jedná se o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby v případě, že rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny jsou přesně tři hodiny a délka směny přesahuje devět hodin?
Ve Vašem případě se jedná o rovnoměrné rozvržení pracovní doby, protože je překročen pouze jeden limit stanovený v odst. 2 § 84 zákoníku práce, a to délka směny. Rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny by musel u nerovnoměrného rozvržení přesáhnout tři hodiny.