Zákonem 492/2000 dochází ke změnám v zákonu o daních z příjmů. Změny, týkající se poskytování příspěvku na penzijní připojištění, vstupují v platnost již pro zdaňovací období roku 2000, ale většina ostatních změn bude platit až od 1. 1. 2001. V tomto čísle budou komentovány pouze změny, které se týkají práce mzdových účetních. Komentář ke změnám v práci ekonomů a finančních účetních naleznou Ti z Vás, kteří odebírají i „růžový DIS“ v čísle 1/2001.

    A/ „ZMĚNY PLATNÉ JIŽ PRO ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2000“

• V § 15 odst. 12 se vypouští slova „ve zdaňovacím období“ a nahrazují se slovy “na zdaňovací období“

    Z této změny vyplývá, že odpočet platby příspěvků na penzijní připojištění se uplatní ve výši, kterou zaměstnanec zaplatil na zdaňovací období roku 2000 a nikoliv ve výši, kterou uhradil celkem v roce 2000.
Např. zaměstnanec si v roce 2000 zaplatil příspěvek na penzijní připojištění ve výši 75 tis. Kč na období pěti let. V tomto případě by se zaměstnanci v ročním zúčtování odečetla částka ve výši 9 tis. Kč (75:5=15-6). Stejnou částku by si odečítal i v následujících čtyřech zdaňovacích obdobích. Pokud by platil zákon v původním znění, odečetl by si tento poplatník v roce 2000 maximální částku 12 tis. Kč, ale v dalších letech by neodečítal nic.

• V § 24 odst. 2 se mezi daňově uznávanými výdaji změnilo písm. zj) takto:

   „příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část.“

    Z této změny vyplývá, že daňová uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se bude již za rok 2000 sledovat za celé zdaňovací období, tzn., že porovnáme výši příspěvků se 3% z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance na SZ za celé zdaňovací období. Podle stávající úpravy se dodržení 3% sledovalo každý měsíc.
    Např. zaměstnavatel přispívá 400 Kč měsíčně tzn., že za rok 2000 přispěl částkou 4800 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance byl v roce 2000 165 tis. Kč. 3% z této částky jsou 4950 Kč. Celá částka příspěvku zaměstnavatele je daňově uznatelná, a to i v tom případě, že zaměstnanec byl celý jeden měsíc práce neschopen a neměl v něm žádný vyměřovací základ!
V případě nástupu do zaměstnání, nebo při skončení zaměstnání se výše příspěvků porovná s úhrnem vyměřovacích základů za toto období.
POZOR: POKUD ZAMĚSTNAVATEL PŘISPÍVAL NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ OD ZAČÁTKU ROKU A PROVÁDĚL POROVNÁNÍ S MĚSÍČNÍMI VYMĚŘOVACÍMI ZÁKLADY ZAMĚSTNANCE, BUDE TŘEBA TOTO PŘEHODNOTIT A PŘÍPADNÉ ČÁSTKY ÚČTOVANÉ JAKO DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ PŘEÚČTOVAT MEZI DAŇOVĚ UZNATELNÉ, POKUD BUDE SPLNĚNA HRANICE 3% Z ROČNÍCH VYMĚŘOVACÍCH ZÁKLADŮ POJISTNÉHO NA SZ.

• V § 38h odst. 4 se doplnilo, že k platbě příspěvků na penzijní připojištění se přihlédne až při ročním zúčtování záloh

   Z toho vyplývá, že zaměstnanci, který si na penzijní připojištění spoří více než 500 Kč měsíčně, nelze to, co je nad tuto částku odečíst při měsíčních zálohách, ale přihlédne se k ní až při ročním zúčtování záloh.

• V § 38k odst. 5 se doplnilo, že zaměstnanci, který nejpozději do 15. 2. podepíše prohlášení k dani se může provést roční zúčtování a zároveň přihlédnout k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění

   Tímto doplněním se umožnilo provedení ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří si platí na penzijní připojištění více než 6000 Kč za rok. Tzn., že si tito poplatníci nebudou muset podávat daňové přiznání.

• V § 38l odst. 1 se doplnilo písm. ch), které určuje způsob prokazování platby příspěvku na penzijní připojištění takto:

   „ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období“.
Předpokládá se, že penzijní fondy budou toto potvrzení účastníkům penzijního připojištění automaticky vystavovat.

• V § 38l odst. 2 se doplnilo, že platnost smlouvy je podmíněna tím, že zaměstnanec každoročně předloží potvrzení penzijního fondu o příspěvcích zaplacených na uplynulé zdaňovací období.

Tyto doklady by měl poplatník předložit do 15. 2. 2001, pokud bude chtít provést roční zúčtování záloh za rok 2000.

    B/ „ZMĚNY PLATNÉ OD 1. 1. 2001“

• V § 4 odst. 1 písm. h) se zvýšila částka pravidelně vyplácených důchodů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny z částky 120 tis. Kč ročně na 144 tis. Kč ročně. Z toho vyplývá, že od roku 2001 nebude muset poživatel důchodu (do výše 12 tis. Kč měsíčně) podávat daňové přiznání.

• V § 6 odst. 1 se změnilo písm. d) takto:

„příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává“
I po této změně sem budou patřit především náhrady za ztrátu příjmu.

• V § 6 odst. 3 se změnila věta druhá takto:

„Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i cena stanovená podle odstavce 6.“
Zde se doplnila podmínka bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí, dosud stačilo pouze bydliště.

• V § 6 odst. 4 se zvýšila výše samostatného příjmu poplatníka, který nepodepsal prohlášení k dani, z 2000 Kč na 3000 Kč. Tento příjem podléhá podle § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4. srážkové dani ve výši 15%.

     I nadále platí, že tento daňový režim se může uplatnit pouze u příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) a d), tzn. z příjmů ze zaměstnání, případně z náhrad za ztrátu příjmu, pokud plynou od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm na území ČR nebo stálé provozovny cizince.
     POZOR: tento režim nelze uplatnit u příjmů za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o., komanditistů komanditních společností a u odměn členů statutárních orgánů - zde musí být vždy daň podle tabulky, minimálně 20%.

• V § 6 odst. 6 došlo k určitému zpřesnění při bezplatném poskytování vozidla, kde se doplnilo, že pokud je 1% ze vstupní ceny vozidla nižší než 1000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1000 Kč.

Takto se mělo postupovat i dosud, ale nebylo to v zákonu tak jednoznačně uvedeno.

• V § 6 odst. 7 písm. a) se mezi příjmy, které se nepovažují za příjem ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně, doplnila „hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách“. Z toho vyplývá, že kromě cestovních náhrad není ani zajištěné stravování na pracovní cestě předmětem daně.

• V § 6 odst. 9 písm. d) se u příjmů od daně osvobozených - nepeněžních plnění doplnilo, že je možno je u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, zahrnout na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

     Z toho vyplývá, že kromě těch zaměstnavatelů, co vytváří zisk nebo mají FKSP resp. sociální fond, můžou přispívat i ti zaměstnavatelé, kteří jej nevytváří, ale nejedná se o daňově uznatelný výdaj a tudíž je třeba o tuto částku zvýšit daňový základ nebo snížit ztrátu. Stejné doplnění je provedeno i v § 6 odst. 9 písm. i) - hodnota nepeněžních darů a v písm. v) - sociální výpomoci, které lze rovněž zahrnout na vrub daňově neuznávaných výdajů, pokud zaměstnavatel nevytváří zisk.

• V § 6 odst. 9 se doplnilo mezi příjmy od daně osvobozené nové písm. y), které zní:

    „částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 tis. Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné.“
    Touto novinkou „soukromým životním pojištěním“ je dána zaměstnavateli možnost přispívat zaměstnancům na pojištění pro případ dožití nebo na důchodové pojištění. Pro zaměstnance je od daně z příjmu osvobozen příspěvek ve výši 12 tis. Kč. Není rozhodující, zda zaměstnavatel tuto částku poskytne jednorázově nebo zda bude přispívat pravidelně měsíčně stejnou částkou. Od daně osvobozena je maximálně částka 12 tis. ročně a může být uhrazena v lednu nebo prosinci. Z příspěvku zaměstnavatele na „soukromé životní pojištění“ se neplatí ani jedno pojistné - viz. novely zákonů o pojistném na SZ a VZP uvedené na závěr této části.
    POZOR: tato výše příspěvku nekoresponduje s daňově uznatelnou výší příspěvku zaměstnavatele, která je maximálně 8 tis. Kč za rok (§ 24 odst. 2 písm. zo). Zaměstnavatel by musel v případě příspěvku 12 tis. Kč hradit to, co je nad 8 tis. Kč ze zisku nebo by to byl jeho daňově neuznávaný výdaj.
    Výhodnost tohoto příspěvku pro zaměstnavatele je zřejmá z následujícího příkladu:
    Např. zaměstnavatel chce zvýšit mzdu svým zaměstnancům v průměru o 600 Kč měsíčně. Pokud by to provedl při 200 zaměstnancích prostým zvýšením mzdy o 600 Kč, musel by za rok 2001 vynaložit navíc částku 1440 tis. Kč a pojistné z této částky 504 tis. Kč. Pokud by zaměstnavatel přispěl stejnou částku na „životní pojištění“, vynaložil by o 504 tis. Kč méně!
    Dopad na zaměstnance by záležel podle výše příjmu - bezdětný zaměstnanec s příjmem 13 tis. Kč (přibližně průměrný výdělek za rok 2000) by při zvýšení mzdy o 600 Kč zaplatil na pojistném a daních částku o 150 Kč měsíčně vyšší než kdyby se mu zvýšil příjem formou placení pojistného. Za rok by takto získal navíc částku 1800 Kč.

• V § 6 odst. 9 se mezi příjmy od daně osvobozené doplnilo nové písm. z), které zní:

    „částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.“
    Z tohoto vyplývá, že u zaměstnance bude od daně z příjmů osvobozeno veškeré zasílání jeho mzdy na různé účty. Bohužel zaměstnavatel nemá toto jako daňově uznatelný výdaj. Zde bude potřeba zvážit, jestli po zaměstnanci vyžadovat placení poplatků za zasílání na více účtů. Pokud by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval placení poplatků za zasílání na více účtů jako dosud, bude se u něho jednat o zdanitelný příjem, tzn., že si bude muset zvýšit daňový základ.
    Optimální variantou pro zaměstnavatele je posílání mzdy zaměstnance na jeho jeden účet a zaměstnanec ať si jednotlivé platby rozesílá na další účty sám.

• V § 15 odst. 1 a 2 se zvyšují nezdanitelné částky ze základu daně takto:
  
• základní nezdanitelná částka 38040 Kč, měsíčně 3170 Kč (dosud 2910 Kč)
• nezdanitelná část na vyživované dítě 23520 Kč, měsíčně 1960 Kč (dosud 1800 Kč)
• odpočet na manželku (manžela) 21720 Kč (dosud 19884 Kč). Zároveň dochází i k zvýšení možného příjmu u druhého z manželů na částku 38040 Kč ročně. Do vlastního příjmu se nově nezahrnují státní příspěvky na penzijní připojištění a státní příspěvek podle zákona o stavebním spoření.
• odpočet poživatele částečného invalidního důchodu 7140 Kč, měsíčně 595 Kč (dosud 545 Kč)
• odpočet poživatele plného invalidního důchodu 14280 Kč, měsíčně 1190 Kč (dosud 1090 Kč)
• odpočet držitele průkazky ZTP/P 50040 Kč, měsíčně 4170 Kč (dosud 3815 Kč)
• odpočet na studium 11400 Kč, měsíčně 950 Kč (dosud 872 Kč). Tento odpočet je možno uplatnit až do dovršení 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení věku 28 let.

    V odst. 2 se zvýšila výše starobního důchodu na 38040 Kč. Pokud je poplatníkovi vyplácen důchod nižší, může se mu v ročním zúčtování odečíst rozdíl mezi 38040 Kč a skutečně vypláceným starobním důchodem.

• V § 15 odst. 10 a 11 dochází k několika změnám, které se týkají odpočtu úroků
  
• doplnila se možnost poskytování hypotečního úvěru i pobočkou zahraniční banky
• u výstavby byla vypuštěna podmínka „kolaudace do 4 let od uzavření smlouvy“
• mezi bytovou potřebu se doplnila „koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písm. c)“ - tzn., že při koupi můžu koupit i pozemek, na kterém stavba stojí a bude se jednat o bytovou potřebu
• z nově formulovaného písm. d) „splácení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu“ vyplývá, že se nemusí již jednat pouze o vklad družstvu, ale i společnosti s ručením omezeným
• nově vložené písm. g) „úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu“ uznává jako bytovou potřebu koupi bytu od jiného člena družstva
• bývalé písmeno g) se bude dnes jmenovat h) a zní „splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g)“. Nově se zde umožňuje poskytovat úvěr i na úhradu půjčky, kterou nám poskytne např. bratr nebo soused a bude se jednat o bytovou potřebu
• za písm. g) se doplnil tento text „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“. Zde bude třeba se dohodnout s FÚ na výši poměrné části.
• vypuštěním slov „žijících v jedné domácnosti“ a věty druhé v odst. 11 se nově umožňuje uplatnit odpočet úroků buď jedním účastníkem smlouvy nebo každým z nich rovným dílem bez ohledu na to, z které jsou domácnosti. Tato změna pomůže zejména těm, kteří se dohodli se svými rodiči (již bez zaměstnání), že uzavřou společně smlouvu o úvěru, aby získali vyšší částku úvěru. Jelikož se jednalo o dvě domácnosti, musela se celková částka rozdělit rovným dílem na obě domácnosti a teprve potom si v rámci domácnosti mohli uplatnit odpočet (jeden nebo všichni účastníci rovným dílem. Protože rodiče již neměli příjmy, z kterých by mohli odpočet uplatnit, jejich podíl „propadl“. Nyní si bude moci uplatnit odpočet celé částky jeden z účastníků a tím se zamezí situaci, kdy by část úroků nebyla odečtena vůbec.

• V § 15 se doplnil nový odst. 13, který zní

    „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 tis. Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen“.

    Co z tohoto nového odstavce vyplývá:

• jedná se o další nezdanitelnou částku
• odečítat se bude celá výše zaplaceného pojistného např. při měsíční platbě 150 Kč si odečte 1800 Kč, maximálně se však odečte 12 tis. Kč za zdaňovací období
• musí se jednat o pojistné placené poplatníkem (nelze odečítat to co přispívá zaměstnavatel)
• odečítat se bude částka zaplacená na zdaňovací období, tzn., že pokud si zaměstnanec zaplatí v roce 2001 částku 50 tis. Kč na pět let dopředu, odečítalo by se u něho každý rok 10 tis. Kč.
• musí se jednat o individuální smlouvu uzavřenou mezi zaměstnancem a pojišťovnou, nesmí to být hromadná pojistná smlouva uzavřená zaměstnavatelem
• při nedodržení podmínek (60 měsíců placení a výplata plnění až při dosažení 60 let) si bude poplatník podávat daňové přiznání, ve kterém uvede jako příjem podle § 10 vše co si v předchozích letech odečetl. Např. zaměstnanec si nechal vyplatit odbytné v roce 2003. V roce 2001 a 2002 si odečetl vždy 12 tis. Kč. Za rok 2003 podá daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede částku 24 tis. Kč.
• tuto nezdanitelnou částku nebude možno odečítat zálohově, ale až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.

• V § 16 se mění roční sazby daně takto:

• V § 24 odst. 2, kde jsou uvedeny daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele, se kromě zpřesnění u penzijního připojištění (viz str. 2) doplnila ještě písm. zm) a zo), která zní

    „zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu (§ 24 odst. 3 písm c) zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti)“
    „zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 tis. Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let“.

    Z těchto písmen vyplývá, že daňově uznatelným výdajem jsou

• jak odvod do státního rozpočtu za nenaplněné ZPS, tak
• pojistné zaplacené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění do 8 tis. Kč.

• V § 35 se zvýšily částky slevy na dani za zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností takto:
• 18 tis. Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností
• 60 tis. Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

    nebo poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného přepočteného ročního počtu zaměstnanců desetinné číslo.

• Ke změně dojde i při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS, kde se uplatní nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru ve zdaňovacím období (stejný postup jako při statistickém zjišťování). Toto by mělo v budoucnu podstatně zjednodušit agendu výpočtu nejen občanů se ZPS, ale i plnění povinného podílu těchto občanů.

• V § 38h odst. 2 se mění měsíční sazby daně

    Díky posunu daňových pásem dojde ke změně při srážení záloh u poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani. V platnosti zůstává, že se daní dle tabulky, minimálně 20%. Tabulku, ale použijeme až od příjmu 27400 Kč (dosud 25600 Kč), protože ještě při příjmu 27300 Kč je daň podle tabulky stejná jako 20%.

• V § 38h odst. 4 se doplnilo, že k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění se přihlédne až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

    Z toho vyplývá, že ani u penzijního připojištění, ani u soukromého životního pojištění, nelze provádět odpočet jedné dvanáctiny při měsíčních zálohách.

• V § 38h odst. 5 se změnila druhá věta takto: „Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy.“

    Zde bude rozhodující, kdy plátce mzdu zúčtuje, i když zákon o mzdě „delší časové období“ pro výplatu mzdy zakázal.

• V § 38h odst. 9 se doplnila věta u poplatníků, kteří nepožádají o roční zúčtování. Dosud u nich byla daňová povinnost splněna srážením záloh, pokud nemuseli podat daňové přiznání a nyní se doplnil text s tímto významem: „Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat daňové přiznání, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň z titulu odpočtu úroků a rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou výší zaplacených úroků byl vyšší než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce musí přepočítat výši sražených záloh“.

    Pokud bude skutečná výše úroků o více než 100 Kč nižší než předpokládaná, musí se opravit zálohy, i když zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování.

• V § 38h odst. 10 se zásadně změnil text, který řeší odvod záloh takto:

    „(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.“
    Dosud byl termín pro odvod záloh stanoven třemi způsoby, a to do 5 dnů po výplatě,, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do 5 dnů po dni, kdy o závazku účtuje. Nyní je termín do 20. dne a se souhlasem FÚ do posledního dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

• V § 38h se vložil nový odstavec 13, který zní:

    „(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.“
    Tímto odstavcem se dává do souladu posuzovaní daňového osvobození příspěvku na penzijní připojištění s měsícem jeho výplaty. Dosud se příspěvek zaměstnavatele, poskytnutý např. s říjnovou výplatou (vyplácenou v listopadu) porovnával s vyměřovacím základem zaměstnance v měsíci listopadu. Od ledna 2001 se bude příspěvek poskytnutý s lednovou výplatou (vyplácenou v únoru) porovnávat s vyměřovacím základem zaměstnance v lednu! Pochopitelně pokud bude poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd.
    POZOR: problémy vzniknou zaměstnancům u zaměstnavatelů, kteří již příspěvek na penzijní připojištění poskytují od roku 2000, protože příspěvek poskytnutý s prosincovou výplatou roku 2000 se bude rovněž porovnávat s vyměřovacím základem měsíce ledna 2001. Takže zaměstnanec bude mít v lednu 2001 dva příspěvky, které se budou porovnávat s 5% jeho vyměřovacího základu na SZ za leden.
    Např. zaměstnavatel přispívá měsíčně částku 300 Kč. Zaměstnanec bude mít vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ 10 tis. Kč. Za měsíc leden 2001 bude u něho od daně osvobozena částka 500 Kč a on obdržel 600 Kč, jednou 300 Kč zaplacených s výplatou za prosinec v lednu 2001 a jednou 300 Kč zaplacených s výplatou za leden 2001 do 8 dnů po zúčtování mezd za leden v únoru. Dani z příjmu bude u něho v měsíci lednu podléhat částka 100 Kč.

• V § 38k odst. 5 se doplnilo, že plátce daně přihlédne při ročním zúčtování k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění.

    Tím je uzákoněna možnost provedení ročního zúčtování u penzijního připojištění za rok 2000 a u životního pojištění v roce 2001.

• V § 38k se změnil odst. 7 takto:

    „(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odst. 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odst. 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odst. 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“
    Z tohoto změněného odstavce vyplývá jednoznačně povinnost provést roční zúčtování i toho poplatníka, kterému byla v průběhu roku srážena srážková daň (od 1. 1. 2001 do 3000 Kč 15%) a který dodatečně do 15. 2. následujícího roku podepsal prohlášení k dani a prokázal nezdaněné částky! Zde bude třeba požádat FÚ o vrácení srážkové daně a odvést zálohovou daň.

• V § 38l odst. 1 se doplnil způsob prokazování nových nezdanitelných částek

    „ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období,
        i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.“
    Platnost smlouvy je v obou případech trvalá a je podmíněna tím, že poplatník každoročně do 15. 2. předloží potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o zaplacených příspěvcích nebo pojistném.

    Z PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ zákona 492/2000 Sb. je pro nás důležité

• první, které stanovilo, že změny, které upravují příspěvky na penzijní připojištění se použijí již pro zdaňovací období roku 2000 (jsou uvedeny v části A/ této části). To nám umožňuje provést roční zúčtování za rok 2000 u poplatníků, kteří si platili na penzijní připojištění více než 500 Kč měsíčně.
• podle přechodného ustanovení pod číslem 11. je plátce daně povinen uvést ve zvláštní příloze k vyúčtování daně za rok 2000 údaje pro rozpočtové určení daně podle počtu poplatníků pracujících v obci. Podrobnosti jsou uvedeny v bodu 5 dnešního čísla.

    ZMĚNY NĚKTERÝCH DALŠÍCH ZÁKONŮ

    Zákonem 492/2000 Sb. se mění dalších cca 15 zákonů, pro práci mzdových účetních jsou ale důležité pouze změny v zákonu 589/92 Sb. o pojistném na SZ a zákonu 592/92 Sb. pojistném na VZP, kde došlo ke změně ve formulaci textu u příjmů, z kterých se neodvádí pojistné - „a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění“.
    Tato nová formulace odpovídá tomu, co je uvedeno v zákonu o daních z příjmů a vyplývá z ní, že se z příspěvků zaměstnavatele na „pojištění pro případ dožití …….“ neplatí ani jedno pojistné.

    Účinnost zákona 492/2000 Sb. je stanovena na 1. leden 2001.