7/01 Jaký vliv má uzavření dohody o provedení práce na pobírání předčasného starobního důchodu? Je naší povinností nahlásit zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu plátci důchodu?

   Činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce není výdělečnou činností podle § 27 zákona 155/95 Sb., protože její výkon nezakládá účast na důchodovém pojištění. Z toho vyplývá, že poživatel předčasného starobního důchodu může vykonávat práce na základě této dohody, aniž by přišel o tento důchod. Pochopitelně, že ani zaměstnavatel nemá oznamovací povinnost vůči tomuto zaměstnanci.

   8/01 Musí být splněna podmínka výše hrubého měsíčního příjmu do dvojnásobku životního minima i u dohody o provedení práce? Nejedná se o předčasný starobní důchod, ale o poživatele starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod.

   Zde platí to, co bylo uvedeno v předchozím dotazu, tzn., že dohoda o provedení práce není výdělečnou činností podle zákona 155/95 Sb. ani pro tyto případy a výše odměny vyplacené na jejím základě není omezena.

   9/01 Náš zaměstnanec pracoval dne 2. ledna 2001 tři hodiny přesčas. Jsme povinni mu poskytnout i v tomto případě dvě přestávky na jídlo a oddech? Zaměstnanec se brání, že při opravě porouchané součástky neměl čas na jídlo. Jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin a začátek směny je v 6,00 hod. a doba přestávky je stanovena od 10,30 do 11,00 hod.

   Podle odst. 1 § 89 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jelikož Váš zaměstnanec pracoval po prvé přestávce nepřetržitě dalších 4,5 hod., je třeba mu poskytnout další přestávku nejméně v délce půl hodiny.

   10/01 Může zaměstnanec opustit pracoviště v době přestávky na jídlo a oddech? V areálu firmy je pro zaměstnance zajištěno závodní stravování i kiosk, kde si mohou zakoupit drobné občerstvení.

   Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel určuje začátek a konec přestávek po projednání s odborovým orgánem, je vhodné si do kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu (tam, kde odbory nepůsobí) dát ustanovení o tom, že zaměstnanec neopustí v době této přestávky areál firmy. Toto je i ochrana pro zaměstnance, protože pokud by se mu v době této přestávky mimo areál něco stalo, nejednalo by se o pracovní úraz. Pochopitelně, že jiná situace bude u firem, které nemají vlastní zařízení závodního stravování a zaměstnanci se musí chodit stravovat mimo areál.

   11/01 Může být přestávka v práci delší než půl hodiny? Náš ředitel rozhodl, že přestávka na jídlo a oddech bude poskytnuta v délce jedné hodiny. Odůvodnil to tím, že za půl hodiny se zaměstnanec není schopen v restauračním zařízení najíst a docházelo by k nenaplňování pracovní doby.

   Podle odst. 2 § 89 ZP může zaměstnavatel po projednání s odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo a oddech. Jestliže je toto u organizace, kde nepůsobí odborová organizace, je stanovení délky přestávky v pravomoci zaměstnavatele. Dle našeho názoru nebude žádný zaměstnavatel bezdůvodně určovat delší přestávku než je nezbytně nutné a tudíž i přiměřené daným podmínkám v místě zaměstnavatele.