21/01 Náš zaměstnanec pracuje po část měsíce v hodinové mzdě a po část měsíce v úkole. Hodinová mzda nedosahuje minimální mzdy, ale v úkole si vydělává podstatně více než je minimální mzda, takže jeho celkový výdělek je vyšší než minimální. Je tento postup správný?

   Vašemu zaměstnanci by měla náležet minimální mzda i za hodiny, které odpracoval mimo úkolovou mzdu, protože podle NV 303/95 Sb. o minimální mzdě činí výše minimální mzdy za každou odpracovanou hodinu 30 Kč.

   22/01 Máme režim 12-ti hodinových směn v nepřetržitém provozu v intervalu - ranní, noční, volno, volno. Tím, že nenásledují dvě a více nočních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích nedochází podle našeho názoru k porušení odst. 3 § 99 ZP. Žádáme Vás o posouzení našeho názoru.

   Podle § 99 odst. 3 nesmí pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Podle odst. 2 téhož paragrafu je zaměstnancem pracujícím v noci ten, kdo v noční době odpracuje pravidelně nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Ve Vašem případě je splněna podmínka, že pracovní doba přesahuje osm hodin a je třeba postupovat tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (viz bod 1) dnešního čísla).

   23/01 Jakým způsobem máme zaokrouhlovat jednu dvanáctinu předpokládané výše úroků ze stavebního spoření? Setkali jsme se s dvěma výklady pracovníků MF a každý způsob výpočtu je jiný.

   Podle § 38h odst. 1 písm. d) se od úhrnu příjmů odečte mimo jiné „jedna dvanáctina předpokládané úhrnné výše ročního úroku zaokrouhleného na celé stokoruny dolů…“. Z toho vyplývá, že celkovou předpokládanou částku úroků vydělíme dvanácti a výsledek zaokrouhlíme na celé stovky směrem dolů. Např. předpokládaná částka je 15860 Kč, jedna dvanáctina je 1321,66 Kč. Odpočítávat budeme měsíčně 1300 Kč. Zaokrouhlování předpokládané celkové částky úroků na celé stokoruny dolů a výpočet jedné dvanáctiny, která by se již nezaokrouhlovala je rovněž možný, ale pracuje se zde při odpočtu s haléři, což určitě nebylo úmyslem zákonodárců.

   24/01 Jak máme postupovat u zaměstnance, který nepředložil do 15. 2. 2001 potvrzení o předpokládané výši úroků na rok 2001? Můžeme u něho uplatňovat odpočet jedné dvanáctiny ze skutečné výše úroků v roce 2000?

   V případě, že zaměstnanec nepředloží do 15. 2. 2001 předpokládanou výši úroků, není možno u něho žádný odpočet provádět. Jestliže nám toto potvrzení předloží např. 3. března, přihlédneme k této nezdaněné částce až při zúčtování mzdy za měsíc duben 2001 (v měsíci následujícím po měsíci, kdy nám tuto skutečnost prokázal). V žádném případě nelze odečítat jednu dvanáctinu skutečné výše úroků zaplacených za rok 2000. Většina bank a stavebních spořitelen vystavuje potvrzení o skutečné výši úroků za rok předchozí a zároveň i předpoklad úroků na rok budoucí, takže by tato situace neměla nastat.

   25/01 Musí mít potvrzení penzijního fondu originál razítka a podpis zástupce tohoto fondu nebo stačí, že je na tiskopise, z kterého je zřejmé že se jedná o penzijní fond?

   Zákon o daních z příjmů neřeší tuto situaci u příspěvku na penzijní připojištění, ale je řešena u potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků. V Pokynu MF D-190 se říká, že „za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo banky…se nepovažuje originál razítka a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvodit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo bankou pro určitého poplatníka.“ Podle našeho názoru lze tento Pokyn aplikovat i u potvrzení penzijního fondu o platbách příspěvků účastníka na penzijní připojištění. Z předkládaných potvrzení, které jsme viděli bylo zřejmé, že se jedná o konkrétní osoby a příslušný fond.

   26/01 Můžeme uplatnit odpočet částky na studium u našeho zaměstnance, který studuje při zaměstnání vysokou školu a 18. 2. 2001 dosáhne věku 26 let?

   Odpočet částky na studium lze uplatnit od 1. 1. 2001 nejdéle do doby než poplatník dosáhne věku 26 let a doktorského studijního programu 28 let. Ve Vašem případě je možno odečíst částku 950 Kč na studium ještě za měsíc únor 2001, protože podmínka soustavné přípravy byla splněna na začátku měsíce. Od měsíce března již odpočet nenáleží.

   27/01 Náš zaměstnanec zemřel při pracovním úrazu dne 29. 1. 2001. V té době nám již podepsal prohlášení k dani na rok 2001 a požádal o provedení ročního zúčtování za rok 2000. Můžeme u něho roční zúčtování provést?

   Podle § 38ch je možné u tohoto zaměstnance roční zúčtování provést, ale nebude možné pozůstalým vrátit přeplatek na dani, protože ten se může vrátit pouze poplatníkovi. V tomto případě by bylo vhodné, aby si manželka podala za manžela daňové přiznání.

   28/01 Obrátil se na nás zaměstnanec, který v roce 1999 koupil od jiného člena družstva členská práva a povinnosti k družstevnímu bytu. Tuto koupi realizoval za pomoci úvěru ze stavebního spoření. Odpočet úroků jsme u něho neprováděli, protože se nejednalo o bytovou potřebu. Nyní požaduje uplatnit odpočet úroků zpětně, protože došlo ke změně zákona. Můžeme mu tento odpočet provést?

   Na tento dotaz je třeba se podívat ze dvou úhlů, jednak ze zpětného odpočtu úroků za roky 1999 a 2000 a jednak z možnosti uplatňovat odpočet úroků v roce 2001. Odpočet úroků zpětně za předchozí roky provést nelze, protože novela zákona o daních z příjmů vstoupila v platnost až dnem 1. 1. 2001. Počínaje rokem 2001 můžete zaměstnanci uplatňovat odpočet jedné dvanáctiny předpokládané výše úroků na tento rok, pokud Vám toto prokáže všemi potřebnými doklady.

   29/01 Jsme organizace, odměňující podle zákona o mzdě. Jakou dobu práce přesčas jsme povinni proplácet, půlhodiny nebo jen celé hodiny?

   Podle § 94 ZP je povinností zaměstnavatele evidovat i práci přesčas. V této evidenci bude třeba podchytit i kratší části práce přesčas. Po skončení měsíce se tyto doby sečtou a zaměstnanci proplatí ve skutečně odpracované výši. Proplacena by měla být celá doba přesčasové práce, protože v § 5 zákona o mzdě se říká „za dobu práce přesčas“ a nikoliv za hodinu práce přesčas.

   30/01 Stejná organizace jako v předchozím dotazu. Jak je to s proplácením kratší doby než hodina u práce v noci?

   V NV 333/93 Sb. se říká, že mzdové zvýhodnění za hodinu práce v noci činí nejméně 5,40 Kč. Zde by se proplácely pouze celé hodiny odpracované v noci. Vzhledem k tomu, že podle § 94 ZP jste povinni evidovat i noční práci, bude třeba sečíst všechny doby odpracované v noci a příplatek poskytnout za celé hodiny. V organizaci, kde je uzavřena kolektivní smlouva, může být sjednáno proplácení i kratších částí práce v noci.