Zákonem 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti se do našeho trestního práva doplnila další položka „exekuce“, kterou může nařídit jednak soud, dále správce daně a orgán veřejné správy (tzn. obec nebo kraj). Jelikož v praxi by mohlo dojít k tomu, že exekucí můžou být postiženy tytéž věci, práva nebo majetkové hodnoty, jsou zákonem 119/2001 Sb. stanovena pravidla, jak v těchto případech postupovat. Nás bude zajímat postup při provádění srážek ze mzdy, na kterou byla souběžně uvalena např. exekuce soudem a finančním úřadem (správcem daně).

   Podle § 3 se při exekucích souběžně postihujících nárok povinného (tj. ten proti němuž je exekuce nařízena) na mzdu bude postupovat tak, že se pohledávky uspokojí podle svého pořadí. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu, exekuční příkaz správce daně nebo příkaz vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pokud nestačí sražená částka na jejich plné uspokojení, uspokojí se poměrně.
   Např. při dvou pohledávkách, které byly doručeny ve stejný den a jedna byla ve výši 10 tis. Kč a druhá ve výši 30 tis. Kč, tak celková sražená částka 6000 Kč nestačí na jejich plné uspokojení. Plátce mzdy provede výpočet tak, že celkově sraženou částku rozdělí v poměru 1:3, tzn., že na první pohledávku odešle 1500 Kč (6000 : 4 x 1) a na druhou 4500 Kč (6000:4x3).

   Podle odst. 1 § 4 může plátce mzdy požádat soud, aby usnesením rozhodl, jaká částka má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku. Pokud soud nerozhodne podle tohoto odstavce, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Pokud o toto požádá některý oprávněný (správce daně, exekutor nebo orgán veřejné správy), je plátce mzdy povinen vždy zaslat sraženou částku soudu, který výplatu provede sám.

   Zde by bylo asi vhodné využít tohoto paragrafu a požádat soud o rozhodnutí jaká částka má sražena a pokud on takto nerozhodne, poslat sraženou částku přímo soudu, aby výplatu provedl sám.

   Pokud má povinný více plátců mzdy, kteří provádí srážky ze mzdy, měl by soud rozhodnout jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce ze mzdy povinného srážet. Pokud by příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak rozhodne, jakou část základní částky má jednotlivý plátce mzdy srážet.

   Z tohoto zákona pro nás vyplývá, že jsme povinni provádět srážky ze mzdy i zaměstnancům, na které obdržíme exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy. Pro vlastní pořadí srážek a jejich výši platí zákon 99/63 Sb. občanský soudní řád a NV č. 63/98 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy. Tzn., že zaměstnanci musí být i při provádění těchto srážek zachována tzv. základní nepostižitelná částka na svou osobu a na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné a teprve z toho, co je nad tuto částku je možné provést srážku ve výši jedné resp. dvou třetin. Výše a způsob výpočtu toho, co je možno srazit je uveden na str. 63-65 AB-cedníku.